křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lightspeed

Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

FCC

Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

NASA

Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: proton-m
Družice Blagovest. Foto: ISS Rešetněv

Raketa Proton opět na scéně s tajnou telekomunikační družicí

8. června se po roční odmlce vydala do vesmíru raketa Proton-M/Briz-M s družicí Echostar-21. V poměrně krátkém sledu je nyní připraven další exemplář této rakety a na palubě tentokrát bude telekomunikační družice, která patří do série tajných družic Blagovest. Pokud i tento start bude úspěšný, čeká nás letos ještě několik podobných startů této zajímavé rakety. Vzhledem k povaze družice není pravděpodobné, že start bude přenášen živě a proto vám nemůžeme slíbit ani živě komentovaný přenos. V článku si alespoň zkusíme přiblížit raketu, její náklad a přidáme i zajímavé odkazy.

Proton se vrací po roční pauze

Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.

Kosmotýdeník 244 (15.5. – 21.5.)

Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.

Rusové zřejmě systematicky šidili raketové motory

Na konci loňského roku jsme vydali článek pojmenovaný Proton se do služby vrátí až příští rok. V něm byla řeč o odkladu návratu nejsilnější ruské rakety současnosti do služby. Podle tehdejších neoficiálních informací se musela již sestavená raketa na kosmodromu Bajkonur rozebrat a některý ze stupňů se měl přesunout do sídla závodu Chruničev u Moskvy. Provozovatel tohoto startu, společnost ILS to nepotvrdila a hovořila jen o logistických důvodech odkladu. Nyní se však ukazuje, že původní odhady byly zřejmě pravdivé a situace je možná ještě horší, než se zdálo před měsícem.

Proton se do služby vrátí až příští rok

Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.

Raketa Sunkar – náhrada za nedostupný Zenit

Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?

Proton-M potkal problém s druhým stupněm

Ve včerejších ranních hodinách odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Proton-M, která vynášela telekomunikační satelit Intelsat 31. Ten měl startovní hmotnost celých 6450 kilogramů a navíc mířil na supersynchronní přechodovou dráhu, která vyžaduje více energie, než dráha přechodová ke geostacionární. I proto byla tato raketa prvním zástupcem nové vylepšené řady raket Proton-M, zvané Phase IV. Vylepšení spočívá hlavně v použití moderních lehkých kompozitních materiálů a hliníkových slitin, čímž se dosáhlo dalšího zvýšení nosnosti. Start samotný musel být odložen o 24 hodin, kvůli závadě na pozemním zařízení startovní rampy. Ve čtvrtek ráno už bylo všechno připraveno a raketa mohla odstartovat. Let ale nebyl úplně hladký, anomálie způsobila předčasné vypnutí motoru na druhém stupni. Deficit naštěstí dohnal horní stupeň Briz-M a dokázal umístit satelit na správnou oběžnou dráhu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.