Evropská komise
Evropská komise nedávno nastínila plány na dokončení kontraktu na návrh a provoz více než 290 družic v návaznosti na nejlepší konečnou nabídku od skupiny vedené SES, Eutelsat a Hispasat.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise nedávno nastínila plány na dokončení kontraktu na návrh a provoz více než 290 družic v návaznosti na nejlepší konečnou nabídku od skupiny vedené SES, Eutelsat a Hispasat.
Komerční vesmírná federace (CSF) oznámila přejmenování organizace (dříve Commercial Spaceflight Federation), aby lépe uznala diverzifikaci členství ve federaci a dramatický růst komerčního kosmického průmyslu.
Společnosti Atmos Space Cargo a Space Cargo Unlimited oznámily 3. prosince, že budou spolupracovat na sérii sedmi misí zařízení BentoBox, které ponese mikrogravitační náklad na oběžné dráze a poté jej vrátí na Zemi.
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že na Mezinárodní vesmírné stanici fungují stovky systémů není potřeba dlouho polemizovat. O jejich existenci se ale řadoví fanoušci kosmonautiky dozví teprve až když se něco pokazí. V minulých dnech se proto pozornost veřejnosti obrátila na systém, o kterém většina fanoušků asi předtím nikdy neslyšela – MDM. O tom, že na ISS není všechno v pořádku jsme psali už ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnešní článek přinese podrobné informace nejen o samotném systému, ale i o závadě a jejím řešení.
O tom, že kosmonautika je komplexní obor není potřeba dlouze diskutovat. K tomu, aby jakákoliv mise probíhala správně nestačí ani zdaleka jen správně fungující loď či družice a spolehlivá raketa. Na mise je napojené velké množství dalších podpůrných systémů, které jsou bezpodmínečně nutné ke správnému provozu kosmické lodi, nebo družice. Jen nejsou tolik na očích a jejich význam si v plné míře uvědomíme, teprve až když z jakéhokoliv důvodu nejsou k dispozici.
Včera vyšel na našem blogu článek, který představoval posádku kosmické lodi Sojuz TMA-12M. V textu se počítalo s tím, že se ruská loď připojí k Mezinárodní vesmírné stanici kolem čtvrté hodiny ráno, pouhých šest hodin po startu. Nikdo ale nečekal, že mezi startem, vydáním článku a plánovaným zakotvením dojde k závadě, která celý manévr odloží. Náš dnešní článek proto nabídne aktuální informace nejen o úspěšném startu, ale i o zkomplikovaném příletu ke stanici.
Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Optimisté už spřádali plány, jak se budou přepisovat historické tabulky, kterým zatím dominují sovětské Lunochody. Jenže, jak se zdá, vozítko má po necelém měsíci a půl provozu výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.
Kosmická loď Cygnus měla ke své první ostré cestě na ISS vyrazit už před Vánoci. Teď se nám blíží polovina ledna a jak Cygnus, tak i nosná raketa Antares jsou stále na pevné zemi. Mohou za to hned tři neobvyklé situace, které postupně znemožnily start a vynutily si odklad na pozdější termín. Většinou se starty raket odkládají kvůli technickým problémům na nosiči, nebo kosmické lodi. Ale u Cygnusu to bylo jinak. Americká loď pokaždé doplácela na vnější problémy. Náš dnešní článek se věnuje shrnutí všech neobvyklých příčin, které způsobily, že posádka na ISS si na nové zásoby bude muset chvíli počkat.
Mezinárodní vesmírná stanice má problém a ne zrovna malý. Týká se totiž chladícího systému, který odvádí odpadní teplo z útrob stanice do velkých radiátorů, kde se teplo vyzáří pryč. Selhání jednoho okruhu patří do skupiny závad označovaných jako „Big-14“ (Velká čtrnáctka). Tedy do skupiny nejkritičtějších poruch, které vyžadují okamžité a neprodlené odstranění. Pokud by selhal i druhý, nyní přetěžovaný okruh, hrozila by americké části stanice evakuace.
Pokud se v těchto dnech mluví o čínském kosmickém programu, pak je řeč v naprosté většině o prozatím úspěšné sondě Chang’e-3,která v těchto dnech krouží kolem Měsíce. Ovšem ne vždycky se daří všechno a tak se nejlidnatější země světa musela v posledních hodinách vyrovnat i s neúspěchem. Ten naštěstí nepotkal mediálně atraktivní lunární sondu, ale „jen“ družici pro dálkový průzkum Země. Každopádně se ale přetrhla více než dva roky dlouhá šňůra učebnicových startů čínských raket.
Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.
Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.
O tom, že bude pondělí k fanouškům kosmonautiky velmi přívětivé se asi moc nedalo spekulovat – v rozmezí pouhých pár hodin měly odstartovat dvě rakety – Sojuz a Falcon (více v našem článku). Jenže celé se to nějak zvrtlo. Sojuz s Progressem ještě odstartoval dobře (ačkoliv živý přenos trpěl značnými nedostatky), ale raketa Falcon se rozhodla, že tentokrát prostě do vzduchu nepůjde i kdyby se pozemní týmy rozkrájely. Právě o problémech s přípravami startu vylepšeného Falconu pojednává náš dnešní článek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
