GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou další týden a i uplynulé dny přinesly mnoho událostí v nejrůznějších oborech lidských činností. Jelikož se náš blog specializuje na kosmonautiku, musí být každému jasné, jaký obor budeme v 91. dílu seriálu Kosmotýdeník rozebírat. V prvním tématu si ukážeme, že celosvětová fotbalová horečka se nevyhnula ani Mezinárodní vesmírné stanici, druhé téma už bude trochu vážnější, ale na ISS zůstaneme – v ruském modulu Zvezda se nečekaně objevil kouř. Poslední téma se bude týkat příprav na další start soukromé rakety Falcon.
Soukromá společnost Orbital Sciences Corporation odkládá minimálně o týden start své rakety Antares, která má k mezinárodní vesmírné stanici vynést nepilotovanou loď Cygnus. Důvodem je havárie jednoho motoru během testování. Technici proto raději odloží nejbližší start a důkladně prozkoumají motorovou sekci rakety, zda náhodou podobné selhání nehrozí i při ostrém startu. A to i přesto, že motory, které mají teď letět, už mají všechny zkoušky úspěšně za sebou.
Pokud bychom si udělali statistiku poruchovosti jednotlivých systémů na Mezinárodní vesmírné stanici, na čele by zůstali dva favoriti – chlazení a zásobování elektřinou. V současné době se musí ISS obejít bez jednoho solárního panelu, který vyřadil z provozu zřejmě zkrat. Situace ale rozhodně není kritická, posádce žádné nebezpečí nehrozí. Dnešní článek rozebere příčiny selhání a zároveň Vás seznámí se systémem distribuce elektrické energie na stanici.
V době, kdy čtete tyto řádky mělo zbývat do startu rakety Falcon 9 v1.1 jen několik hodin. V sobotu 10.5. měla v 15:47 našeho času odstartovat z mysu Canaveral. Jenže včerejší neúspěšný pokus o zkušební zážeh udělal celému startu čáru přes rozpočet a Falcon si tak bude muset na svou cestu do vesmíru počkat. V dnešním článku si připomeneme události posledních dní a nezapomeneme ani na představení vynášeného nákladu – malých komunikačních satelitů Orbcomm. Nebude chybět ani zmínka o připravovaném přistání prvního stupně rakety do vln oceánu.
Jak jsme před pár dny psali v tomto článku, ISS se v současné době potýká s poruchou počítačového systému MDM. Poškozený záložní exemplář je umístěný na vnější části stanice, konkrétně na příhradovém nosníku S0. Astronauti tedy budou muset pro jeho výměnu vystoupit do otevřeného prostoru. Než se tak ale stane, je potřeba provést sérii přípravných prací. jejich kolotoč se na palubě Mezinárodní vesmírné stanice právě roztáčí.
O tom, že na Mezinárodní vesmírné stanici fungují stovky systémů není potřeba dlouho polemizovat. O jejich existenci se ale řadoví fanoušci kosmonautiky dozví teprve až když se něco pokazí. V minulých dnech se proto pozornost veřejnosti obrátila na systém, o kterém většina fanoušků asi předtím nikdy neslyšela – MDM. O tom, že na ISS není všechno v pořádku jsme psali už ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnešní článek přinese podrobné informace nejen o samotném systému, ale i o závadě a jejím řešení.
O tom, že kosmonautika je komplexní obor není potřeba dlouze diskutovat. K tomu, aby jakákoliv mise probíhala správně nestačí ani zdaleka jen správně fungující loď či družice a spolehlivá raketa. Na mise je napojené velké množství dalších podpůrných systémů, které jsou bezpodmínečně nutné ke správnému provozu kosmické lodi, nebo družice. Jen nejsou tolik na očích a jejich význam si v plné míře uvědomíme, teprve až když z jakéhokoliv důvodu nejsou k dispozici.
Včera vyšel na našem blogu článek, který představoval posádku kosmické lodi Sojuz TMA-12M. V textu se počítalo s tím, že se ruská loď připojí k Mezinárodní vesmírné stanici kolem čtvrté hodiny ráno, pouhých šest hodin po startu. Nikdo ale nečekal, že mezi startem, vydáním článku a plánovaným zakotvením dojde k závadě, která celý manévr odloží. Náš dnešní článek proto nabídne aktuální informace nejen o úspěšném startu, ale i o zkomplikovaném příletu ke stanici.
Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Optimisté už spřádali plány, jak se budou přepisovat historické tabulky, kterým zatím dominují sovětské Lunochody. Jenže, jak se zdá, vozítko má po necelém měsíci a půl provozu výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.
Kosmická loď Cygnus měla ke své první ostré cestě na ISS vyrazit už před Vánoci. Teď se nám blíží polovina ledna a jak Cygnus, tak i nosná raketa Antares jsou stále na pevné zemi. Mohou za to hned tři neobvyklé situace, které postupně znemožnily start a vynutily si odklad na pozdější termín. Většinou se starty raket odkládají kvůli technickým problémům na nosiči, nebo kosmické lodi. Ale u Cygnusu to bylo jinak. Americká loď pokaždé doplácela na vnější problémy. Náš dnešní článek se věnuje shrnutí všech neobvyklých příčin, které způsobily, že posádka na ISS si na nové zásoby bude muset chvíli počkat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.