křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sateliot

Španělská společnost Sateliot oznámila, že poprvé dosáhla úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu věcí (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.

Space Capital

Investor Space Capital uvedl, že globální investice do klíčové vesmírné infrastruktury vzrostly za poslední tři měsíce na maximum, a to za posledních pět čtvrtletí ve výši 4,4 miliardy dolarů.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly sázejí na to, že družice určené k detekci lesních požárů mohou také zaplnit kritické mezery ve vojenských schopnostech monitorování počasí. Společnost Muon Space získala kontrakt v hodnotě 44,6 milionu dolarů na demonstrace technologie monitorování životního prostředí na oběžné dráze s podporou vojenských aplikací.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly zřídily fond provozního kapitálu s předpokládanou hodnotou přesahující 1 miliardu dolarů, který má usnadnit vojenským agenturám přístup ke komerčním vesmírným službám.

NS-36

Společnost Blue Origin 8. října letos zahájila svůj šestý suborbitální let s lodí New Shepard, a to při letu NS-36. Společnost se snaží o zvýšení počtu letů s lodí.

Stoke Space

Společnost Stoke Space, která vyvíjí plně opakovaně použitelnou nosnou raketu, získala 510 milionů dolarů na financování provozu, čímž se její celkový získaný kapitál zvýšil na téměř 1 miliardu dolarů.

Momentus

Společnost Momentus 9. října oznámila dvě nové smlouvy s NASA na přepravu užitečného zatížení pro testování výroby ve vesmíru a pokročilého pohonného systému na svém zařízení Vigoride.

Raketoplán

Ustanovení v návrhu zákona o rozpočtovém sladění, které financuje přesun raketoplánu ze Smithsonova institutu do muzea v Houstonu, nadále vyvolává debatu mezi senátory ohledně nákladů a proveditelnosti takového přesunu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: priroda
Modul Priroda připojený k Miru

Svět nad planetou (59. díl)

23. duben 1996 byl pro všechny, kteří byli nějakým způsobem svázáni s orbitální stanicí Mir, malým svátkem. Do vesmíru se vydával modul 77KSI „Priroda“, poslední dílek do skládačky modulárního komplexu. Připojením Prirody ke stanici se měl završit proces jejího budování, který měl původně trvat pouze dva až tři roky, ale vlivem hlubokých změn v geopolitické situaci a tím i v ruském kosmickém průmyslu se natáhl na celou dekádu. Přes všechna zpoždění, škrty a osekané plány však měli být ruští tvůrci stanice na co hrdí – příletem Prirody bude kolem Země obíhat cvalík o hmotnosti 128 980 kg, na dlouhou dobu největší a nejtěžší pilotované kosmické těleso vyrobené lidskou rukou (nepočítaje v to soulodí obsahující nosnou raketu nebo její část). Ovšem nejprve musela Priroda k Miru doletět. Lehkou nervozitu vzbuzoval její energetický systém, který se nespoléhal na solární panely, jako tomu bylo u předchozích modulů, ale na jednorázové baterie. A obavy se nakonec ukázaly jako opodstatněné. Bezprostředně po oddělení od nosné rakety mělo být všech 168 baterií připojeno k hlavní sběrnici a modul měl ožít. Jenže podle

Mir se všemi zamýšlenými moduly

Svět nad planetou (58. díl)

Stanice Mir měla být původně dokončena na začátku devadesátých let a počítalo se s pěti doplňkovými moduly připojenými k základnímu bloku. Ovšem ještě několik let po plánovaném dokončení nebyl komplex hotov. Na jaře 1996 Mir sice krom základního bloku sestával z pěti dalších modulů, ovšem jeden z nich, Dokovací modul, byl „neplánovaným dítětem“ rusko-americké spolupráce a kotvil na konci modulu Kristall. Jeden radiální port přechodového úseku základního bloku na svůj modul stále čekal. Teprve až tento modul přiletí, budou moci tvůrci stanice prohlásit její budování za dokončené. Po modulu zaměřeném na astronomické a astrofyzikální pozorování, modulu určeném pro dotvoření zázemí pro posádky a experimenty, modulu s pokročilými materiálovými a biochemickými experimenty a modulu pro pozorování zemského povrchu a atmosféry měl nyní ke stanici zamířit modul určený pro průzkum přírodních zdrojů, lékařské experimenty, sledování atmosféry a prostředí nejen kolem Země, ale i kolem samotného Miru. Hmotnost stanice se měla jeho příletem vyšplhat téměř na 130 tun a do pokročilé fáze stavby Mezinárodní vesmírné stanice bude Mir držet rekord v kategorii nejtěžšího a největšího člověkem vyrobeného objektu ve vesmírném

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.