Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
23. duben 1996 byl pro všechny, kteří byli nějakým způsobem svázáni s orbitální stanicí Mir, malým svátkem. Do vesmíru se vydával modul 77KSI „Priroda“, poslední dílek do skládačky modulárního komplexu. Připojením Prirody ke stanici se měl završit proces jejího budování, který měl původně trvat pouze dva až tři roky, ale vlivem hlubokých změn v geopolitické situaci a tím i v ruském kosmickém průmyslu se natáhl na celou dekádu. Přes všechna zpoždění, škrty a osekané plány však měli být ruští tvůrci stanice na co hrdí – příletem Prirody bude kolem Země obíhat cvalík o hmotnosti 128 980 kg, na dlouhou dobu největší a nejtěžší pilotované kosmické těleso vyrobené lidskou rukou (nepočítaje v to soulodí obsahující nosnou raketu nebo její část). Ovšem nejprve musela Priroda k Miru doletět. Lehkou nervozitu vzbuzoval její energetický systém, který se nespoléhal na solární panely, jako tomu bylo u předchozích modulů, ale na jednorázové baterie. A obavy se nakonec ukázaly jako opodstatněné. Bezprostředně po oddělení od nosné rakety mělo být všech 168 baterií připojeno k hlavní sběrnici a modul měl ožít. Jenže podle
Stanice Mir měla být původně dokončena na začátku devadesátých let a počítalo se s pěti doplňkovými moduly připojenými k základnímu bloku. Ovšem ještě několik let po plánovaném dokončení nebyl komplex hotov. Na jaře 1996 Mir sice krom základního bloku sestával z pěti dalších modulů, ovšem jeden z nich, Dokovací modul, byl „neplánovaným dítětem“ rusko-americké spolupráce a kotvil na konci modulu Kristall. Jeden radiální port přechodového úseku základního bloku na svůj modul stále čekal. Teprve až tento modul přiletí, budou moci tvůrci stanice prohlásit její budování za dokončené. Po modulu zaměřeném na astronomické a astrofyzikální pozorování, modulu určeném pro dotvoření zázemí pro posádky a experimenty, modulu s pokročilými materiálovými a biochemickými experimenty a modulu pro pozorování zemského povrchu a atmosféry měl nyní ke stanici zamířit modul určený pro průzkum přírodních zdrojů, lékařské experimenty, sledování atmosféry a prostředí nejen kolem Země, ale i kolem samotného Miru. Hmotnost stanice se měla jeho příletem vyšplhat téměř na 130 tun a do pokročilé fáze stavby Mezinárodní vesmírné stanice bude Mir držet rekord v kategorii nejtěžšího a největšího člověkem vyrobeného objektu ve vesmírném
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.