Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mezi běžnými smrtelníky existuje velmi exkluzivní skupina jedinců, kteří opustili naši rodnou planetu a alespoň na chvíli pobývala nad oficiální hranicí vesmírného prostoru, již tvoří Kármánova linie ve výšce 100 kilometrů. Od roku 1961 do dnešních dnů cestu mimo atmosféru podniklo jen necelých šest stovek mužů a žen. Ovšem i v rámci tohoto exkluzivního klubu se najde ještě užší skupinka těch, kteří v rámci kosmických letů vykonali něco výjimečného. A jedním z takových počinů je extrémně dlouhá délka letu. Jedná se možná o nejdůležitější rekord vůbec, vzhledem k tomu, že lidstvo se (sice pomalu, ale jistě) chystá prostřednictvím několika odvážlivců opustit naši odvěkou kolébku a zamířit k naší sousední planetě – Marsu. Cesta tam a zpět bude trvat velmi dlouho, a proto jsou poznatky ohledně chování lidského organismu v prostředí, ke kterému nebyl původně stvořen, neocenitelné a naprosto klíčové. Zatím jsme v tomto ohledu učinili jen pár opatrných krůčků, přesto má lidstvo díky několika odvážlivcům již alespoň rámcově přehled o tom, co s člověkem udělá roční pobyt na kosmickém plavidle. Nepřetržitý pobyt o trvání jeden rok (tedy celých 365 dní)

German Arzamasov byl zlomeným člověkem. Onen páteční den se proměnil v noční můru a jediná karta, na kterou vsadil všechno, se ukázala být nesprávnou. Byl lékařem-chirurgem a do oddílu kosmonautů IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů) byl přijat v roce 1978. Od té doby trpělivě čekal na svou příležitost. Když byly sestaveny posádky expedice EO-15, měl hořkosladké pocity. Ocitl se na místě dubléra Valerije Poljakova. Stejně jako před šesti lety, i nyní měl zůstat na Zemi a sledovat, jak se Poljakov pokouší překonat rekord v trvání nepřetržitého pobytu ve vesmíru. Proč je zrovna on, Arzamasov, velitel oddílu kosmonautů IMBP, opět dublérem? Poljakov už svou šanci dostal, na Miru pobýval 240 dní, teď by mohl uvolnit místo pro další. A tak se Arzamazov rozhodl – teď, anebo nikdy. Na zasedání mezirezortní komise, jež měla v pátek 17. prosince 1993 zhodnotit přípravu posádek, předal komisi důvěrné písemné prohlášení, podle něhož je Poljakov nedostatečně připraven k letu a tím vzniká nutnost poslat do vesmíru jeho dubléra, tedy Arzamasova. Své argumenty podpořil také náznaky obvinění z nezákonného jednání –
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.