sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.

HEO

HEO, australská společnost, která využívá družice pro pozorování Země k pořizování snímků jiných vesmírných objektů, podepsala dohodu se společností Planet o přístupu k jejím družicím.

NASA

NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.

USA

Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.

Lynk Global

Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: pleseck
Falcon 9 s X-37B

Kosmotýdeník 675 (18. 8. – 24. 8.)

Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž věnuje startu amerického vojenského miniraketoplánu X-37B. Podíváme se také na dva ruské starty. Jeden vojenský z Plesecku a druhý vědecký se zvířátky na palubě. Dočkáte se i informací o přípravách desátého integrovaného letu Super Heavy Starship a náboru nových astronautů NASA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Angara A5 se chystá na testovací let

Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.

Kosmotýdeník 458 (21.6. – 27.6.)

Ani tento týden kosmonautika nespala a přinesla nám celou řadu zajímavých událostí. Od výstupu EVA kvůli instalaci nových solárních panelů na Mezinárodní kosmickou stanici, až po start ruského Sojuzu s výzvědnou družicí. Právě zmíněnému Sojuzu (tedy zejména jeho nákladu) se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Ani dnes však nepřijdete o pravidelný souhrn dalších zajímavostí, které nám na poli kosmonautiky uplynulý týden přinesl. Podíváme se třeba na instalaci evropského robotického ramene ERA na modul Nauka, anebo na parádní snímky z posledního přistání Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 401 (18.5. – 24.5.)

Máme za sebou další týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako vždy poskytne přehled toho nejzajímavějšího, co se stalo během těchto sedmi uplynulých dní. Hlavním tématem však překvapivě nebude Crew Dragon chystající se na misi DM-2. Budeme se mu sice věnovat také, ale nejdříve zamíříme do Ruska a podíváme se na jednu zajímavou armádní družici, která byla vynesena raketou Sojuz 2-1b. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Vesmírné přístavy (1)

Na Zemi existuje jen málo míst, která jsou optimální pro odpalování orbitálních raket. Tato místa jsou často vzdálená od civilizace, na okraji oceánu nebo obojí najednou. Je tu však několik dobrých důvodů, proč tomu tak je. Lze ovšem říci, že všechny souvisejí s rychlostí potřebnou k dosažení oběžné dráhy – což je asi 28 000 kilometrů za hodinu. První důvod je celkem prostý: vypuštění rakety je velmi nebezpečné, protože abychom se dostali ze Země na oběžnou dráhu, tak potřebujeme hodně paliva a pokud se něco nepovede a raketa se nečekaně promění v ohnivou kouli, pak je to palivo (hodně paliva), co způsobí divácky působivou, ale naprosto devastující podívanou. Kusy raketového nosiče i nákladu mohou být rozptýleny po velké oblasti a v takovém případě přihlížející opravdu ocení, že jsou relativně daleko. Zejména pokud k výbuchu dojde poté, co už raketa opustila rampu a vystoupala do určité nadmořské výšky.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.