Americká sonda OSIRIS-REx provedla 4. prosince poslední korekční manévr, kterým srovnala svou rychlost kolem Slunce s planetkou Bennu. Vědcům tak začala několikaměsíční fáze průzkumu tohoto nového světa. Po týdnu u Bennu se členové týmu pochlubili i prvními většími objevy. Titulní stránky zpravodajských webů zaplnily informace o tom, že se sondě podařilo objevit vodu. Jak si ale ukážeme, není to tvrzení úplně přesné. Na každý pád je ale jisté, že se sonda u svého cíle teprve rozehřívá a to hlavní nás od ní teprve čeká.

Sonda OSIRIS-REx včera provedla poslední motorický manévr nezbytný ke srovnání rychlosti s planetkou Bennu. Po více než dvouleté cestě vesmírem a dvou miliardách kilometrů se sonda s celým názvem Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer dostala ke svému cíli. Sonda teď bude téměř rok svými pěti palubními přístroji prozkoumávat povrch Bennu. Z těchto sledování vzejdou nejen vědecké objevy, ale pomohou i s vytipováním vhodné přistávací lokality pro odběr vzorků. Následovat bude samotné několikasekundové přistání a návrat na Zemi je plánován na září roku 2023.

Sonda OSIRIS-REx pořídila 2. listopadu během čtyř hodin a 11 minut snímky planetky Bennu. Kamera PolyCam byla nastavena tak, aby pořízení každého snímku trvalo 2,5 milisekundy a rozestupy mezi jednotlivými fotkami byly zvoleny tak, aby se asteroid otočil vždy o 10°. Díky tomu mohlo po složení snímků za sebe vzniknout časosběrné video, na kterém je vidět zrychlené otáčení planetky kolem své osy, takže můžeme vidět třeba velké balvany, které se nachází hlavně na spodní straně Bennu. V době, kdy snímky vznikaly, dělilo sondu a planetku 197 kilometrů, takže výsledná animace obsahuje poměrně slušné množství detailů na povrchu Bennu. Cílová planetka o průměru cca. půl kilometru měla na originálních snímcích šířku zhruba 200 pixelů.

12. září otočila sonda OSIRIS-REx svou kameru MapCam se středně širokým zorným polem vstříc asteroidu Bennu, který byl v té době vzdálen zhruba jeden milion kilometrů a začala fotit. Nesnímala však pouze asteroid samotný – sonda se mezi jednotlivými snímky vždy o kousek pootočila – ze strany na stranu i nahoru a dolů. Celkem během této precizní choreografie vzniklo 64 snímků, kterými bylo okolí asteroidu doslova proskenováno. Ale nebylo to poprvé – už o den dříve se podobná mozaika skládala z fotografií pořízených kamerou PolyCam, která má úzké zorné pole.