ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak temný je vesmír? Astronomové možná konečně našli odpověď na tuto dlouho kladenou otázku. Využili totiž schopnosti i vzdálenou pozici americké sondy New Horizons, aby provedli ta nejpřesnější přímá měření všech dob zaměřená na celkové množství světla, které vesmír vytváří. Více než 18 let po svém startu a devět let po historickém průletu kolem trpasličí planety Pluto je sonda New Horizons vzdálená od země více než 7,3 miliardy kilometrů. Nachází se tak v části Sluneční soustavy, která je dostatečně daleko od Slunce, aby nabídla nejtemnější oblohu dostupnou pro jakýkoli existující teleskop. Poskytuje tak jedinečné pozorovací místo pro měření celkového jasu vzdáleného vesmíru.
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme si představili nejzajímavější objevy lovce extrasolárních planet, americké sondy Kepler. Dnes se z USA přesuneme do Evropy a z blízkého vesmíru naopak do vzdálenějšího. Představíme si totiž některé důležité objevy sondy Planck, která působila v kosmickém prostoru v letech 2009 – 2013. O sondě Planck jsme na našem webu mluvili již nesčetněkrát, v poslední době třeba v souvislosti s tím, co nám říká o tvaru a velikosti vesmíru či o záhadné chladné skvrně. Objevů stojících za touto významnou observatoří je však podstatně více. Některé si tedy dnes popíšeme.
Velký třesk jako pojem má ve skutečnosti dva různé významy. V běžném jazyce, popřípadě v některých oborech fyziky, jej chápeme jako jeden přesný okamžik, kdy vznikl vesmír a tím i prostor a čas. Všechno dalšího, co se poté v kosmu odehrávalo bylo tedy nějakou dobu po Velkém třesku. V kosmologii ovšem chápeme tento termín dosti odlišně. Míníme jím celou prvotní fázi existence vesmíru a to od jeho samotného vzniku až po dobu, kdy se dnešní reliktní záření oddělilo od látky, tedy do času 380 000 let po počátku. V našem pojetí tedy Velký třesk nebyl jediný kratičký okamžik, ale trval 380 000 roků. Děje, které se v této epoše odehrály byly natolik zásadní, že s trochou nadsázky můžeme říci, že tehdy vesmír zažíval skutečný život, zatímco dnes už je to jen jakési dožívání. Proto se nyní podíváme na události, které se v té době odehrály podíváme detailněji.
Minulým dílem seriálu TOP5 jsme definitivně opustili téma fyzikálních kosmických observatoří, které jsme prozkoumali ze všech stran a úhlů. V dnešním díle se zaměříme na něco, čemu vědci někdy napůl žertem říkají dědkologie. Podíváme se totiž na nejvýznamnější světové fyziky, po nichž se jmenují některé kosmické sondy či observatoře. Samozřejmě si povíme něco i k těmto samotným kosmickým misím, ale to jen velmi stručně, dnes budeme probírat hlavně osobnosti a životy pěti velmi uznávaných a pro historii vědy důležitých fyziků.
Kosmologie je rychle se rozvíjející vědou, která nám odhaluje čím dál více tajemství o našem vesmíru. S tím, jak se pozorovací technika stále více zdokonaluje však dochází i k tomu, že se objevují nové záhady. Jedna taková má svůj prapůvod už v datech z americké sondy WMAP a pozdější evropské družice Planck, které zkoumaly reliktní záření. Jedná se o poměrně podivný výsledek, který sice nemusí nic zvláštního znamenat, ale na druhou stranu má též potenciál změnit svět fyziky. Proto se na něj dnes podíváme podrobněji.
V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?
Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.
Již řadu desetiletí pomáhá kosmonautika řadě oborů při jejich bádání. Oborem, který si však dnes bez kosmonautiky takřka neumíme již představit, je bezesporu astronomie. Od samotného počátku kosmonautiky byly do vesmíru prostřednictvím nosných raket vynášeny sondy, které nejprve upřesňovali poznatky o okolí naší mateřské planety, aby se potom cíle kosmických družic a sond posouvali dál a dál do hlubin kosmu. Jen tak lze totiž lépe pochopit vesmír, jeho uspořádání a strukturu. Při svém bádání se zaměřují i na počátek vesmíru, na tzv. Velký třesk. Jedná se o dobu, kdy byl vesmír extrémně hustý a horký a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Pozůstatkem z toho období je reliktní záření, které přichází na Zem ze všech směrů. Na jeho studium byla na oběžnou dráhu vypuštěna řada kosmických sond. Patří mezi ně první specializovaná družice COBE, který byla vypuštěna v roce 1989. V roce 2001 na ni navázala WMAP. Na další družici jsme si museli počkat do roku 2009, kdy evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck. Nejen o těchto družicích bude ve
Pokud se řekne kosmonautika, jako první člověka asi napadnou pilotované mise. Když bude dál přemýšlet, vzpomene si i na bezpilotní zásobovací lety či na starty družic na oběžnou dráhu. Značná část těchto sond je provozována komerčními firmami. Přesto se najdou i takové sondy, které nemají za svůj primární cíl finanční zisk, ale spíše lidské poznání. Mezi ně patří i ty, které ve své přednášce zmíní dnes prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Ten se v dnešní přednášce rozhodl zabývat okamžikem počátku našeho vesmíru, kterému se říká Velký třesk. Tato teorie však neměla vůbec lehký život. Ani v polovině minulého století nebyla stále obecně přijímána a to i přes důkazy, které byly v té době k dispozici, myslím tím Hubblův zákon rozpínání. Na další důkazy se pak muselo čekat až do 60. let, kdy Arno Penzias a Robert Wilson náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Objev to byl úžasný, oba za něj získali v roce 1978 Nobelovu cenu. Přesto na zapojení kosmonautiky do tohoto oboru se muselo ještě
Dnes dokončíme návštěvu slovenské popularizace kosmonautiky. Podíváme se na to, jak kosmické sondy v minulosti i současnosti pomáhají astronomům zkoumat vesmír. Toto zkoumání se provádí hlavně v elektromagnetického záření a teprve v poslední době se začínáme do vesmíru dívat i prostřednictvím gravitačních vln. Elektromagnetické spektrum zahrnuje záření všech možných vlnových délek. Podle zkracující se vlnové délky rozeznáváme následující druhy: radiové, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové a záření gama. Pro tyto obory je nutno postavit specializované družice, které posléze mohou zkoumat okolní prostředí. Doc. RNDr. Pavol Valko, PhD. se nám pokusí tyto družice ve své přednášce představit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
