Štítek ‘Philae’

Kosmotýdeník 147. díl (6.7. – 12.7.2015)

Další týden utekl jako voda a obrazovky většiny nadšených fanoušků kosmonautiky mají na svých pozadích stále se měnící aktuální snímky Pluta. Tento týden by se klidně dal nazvat týdnem Pluta, ale protože ten následující jím bude ještě více, podíváme se v Kosmotýdeníku i na mnoho jiných událostí, které formovaly kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Nejdříve se zastavíme na kometě 67P a podíváme se, proč Philae stále nemůže spolehlivě komunikovat. Dále se vypravíme i na Nový Zéland, kde se staví nový kosmodrom. Nevynecháme ani jména čtyř astronautů, kteří jsou určeni pro lety v soukromých lodích k ISS. Více se již dočtete v aktuálním Kosmotýdeníku, který má tento týden uvnitř i jedno malé překvapení. Přeji příjemné čtení.

TOP5: Nejúžasnější přistání

Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.

Spojení s Philae není stabilní

Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)

„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.

Philae se probudil!

Philae se probudil

Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35°C a má k dispozici 24 Wattů energie.“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“

Dámy a pánové, máme ho?

Výrok, který jsme použili pro název článku padl v roce 2003 po zadržení Saddáma Husseina Paul Bremer, velitel amerických jednotek. V mnoha pozdějších komentářích byla věta „Ladies and Gentlemen: We got him!“ hodnocena jako jedno z nejúdernějších sdělení posledních let. Nyní si můžeme dovolit tento výrok parafrázovat. Evropská kosmická agentura totiž velmi pravděpodobně dokázala lokalizovat přistávací modul Philae, který dosedl na povrch jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Bohužel zatím chybí jednoznačné potvrzení. Nicméně série přiložených obrázků ukazuje, že pomyslná smyčka se stahuje a míst, kde se Philae může nacházet, pomalu ubývá. Mělo by tedy být jen otázkou času, kdy se otazník v nadpisu změní na definitivní vykřičník.

Kosmotýdeník 130. díl (9.3. – 15.3.2015)

Jelena Serovová - po mnoha letech nová ruská kosmonautka zvládla svůj premiérový let do vesmíru, který trval 167 dní. I ona zamíří do Hvězdného městečka u Moskvy.

Právě uplynulý týden, jehož nejlepší čas tedy neděli, si právě užíváte, pomalu končí a je na čase zhodnotit to, co se událo za těch sedm dní na poli kosmonautiky. Vědecký tým Rosetta-Philae se v současnosti snaží zachytit signál z modulu nacházejícího se na kometě. Navštívíme i step v Kazachstánu, kde přistála loď Sojuz TMA-14M a dopravila tak trojici astronautů ze stanice zpět na Zemi. Poté se přesuneme zpět do Spojených států, kde raketa Atlas vynesla hned čtyři zajímavé družice. Podíváme se i na další zprávy, ale to již najdete v aktuálním vydání kosmotýdeníku. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.

Probudí se Philae?

V dalších týdnech a měsících nás čeká velmi napínavé období, kdy bude Evropská kosmická agentura čekat na signál z přistávacího pouzdra Philae, které vloni v listopadu úspěšně dosedlo na povrch jádra komety – jako první lidmi vyrobený objekt v historii. Jelikož se kometa v této době blíží ke Slunci, dopadá na její povrch více světla, což by mohlo nabít palubní baterie a snad Philae oživne. Bude fascinující sledovat, jak tenhle příběh dopadne. Náš dnešní článek přináší stručné shrnutí událostí, které se týkají Philae a zároveň nabízí i očekávaný přehled událostí v dalších týdnech,

Poprvé na kometě – už příští týden v Plzni

Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.

Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.