sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Téměř celá dlouhá tři desetiletí neprobíhala ve Spojených státech výroba plutonia-238. Jenže zásoby se pomalu začaly tenčit a tak jsme už v roce 2013 psali o tom, že Amerika obnoví výrobu tohoto poměrně vzácného izotopu, aby bylo možné i v dalších letech posílat do vesmíru sondy, jejichž energetické nároky jsou příliš vysoké, než aby jim stačily běžné solární panely, nebo mají pracovat daleko od Slunce, kde solární zdroje ztrácí dech. Americké ministerstvo energetiky počítá s tím, že výrobní závod v Oak Ridge by měl podle odhadů v příštích letech vyprodukovat okolo půl kilogramu plutonia-238.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.
NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.
Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.
Kosmotýdeník vám opět shrne uplynulých sedm dní a to, co se během tohoto času stalo v kosmonautice. Tentokrát se můžete těšit na dvě velké zprávy. Jednak se podíváme na přistání lodě Sojuz TMA-11M a poté se zhodnotíme havárii rakety Proton. Závěr kosmotýdeníku bude patřit tentokrát poněkud obsáhlejším mini-zprávám, kde se podíváme na osud sondy Venus Expres, co čeká aktuální misi SpX-3 a ještě na dalších několik zpráv. Přeji vám dobré čtení a užijte si neděli.
Fanoušci kosmonautiky už tuhle situaci berou jako tradiční rituál – vždycky na začátku roku přijde Bílý dům s návrhem amerického rozpočtu, který se týká všech státních agentur, NASA nevyjímaje. Ohledně návrhu se vždy hodně diskutuje, vydávají se tiskové zprávy, točí působivá videa a tak dále. Samotný návrh rozpočtu ještě neznamená automaticky jeho schválení, které přichází na program dne až za několik měsíců. Přesto je to právě návrh, který v mnoha ohledech rozhoduje o dalším směřování americké kosmonautiky. Dnešní článek se proto věnuje návrhu rozpočtu na fiskální rok 2015 a důslednějším rozborům toho, co s sebou přinese.
Zatím ještě neexistuje, do vesmíru poletí až za šest let, nemá oficiální jméno a přesto už dokázal způsobit mezi vědci menší pozdvižení. Řeč je o příštím americkém vozítku pro Mars, které se stále označuje provizorním názvem Rover 2020 podle roku jeho plánovaného vypuštění. Vědecká obec zareagovala na nabídku posílat návrhy na vědecké přístroje, které by měly na jeho palubě letět velmi aktivně. Už teď je jasné, že výběr finálních kandidátů bude opravdu náročný.
Ešte pred pristátím roveru MSL na planéte Mars NASA oznámila, že v roku 2020 by chcela na červenú planétu poslať podobné vozítko. Konštrukčne by malo vychádzať z Curiosity, ale malo by niesť nové prístroje. Potom bolo dlho ticho a nedávno sa začali objavovať nepotvrdené informácie o aparatúrach, ktoré sa naň namontujú. Nakoniec sme sa predsa len dočkali. NASA deviateho júla vydala prvé oficiálne info. o novom projekte a zdá sa, že sa máme na čo tešiť. Nie je síce isté, či sa dočkáme aj realizácie, ale celkovo by mal rover vychádzajúci s MSL alias Curiosity stáť „iba“ jeden a pol miliardy dolárov, čo na takú ambicióznu a prínosnú misiu nie je zas tak veľa a vzhľadom na to že Američania by radi okolo roku 2035 pristáli na Marse je nutné pokračovať v aktívnom prieskume. No, uvidíme ako to nakoniec dopadne. Dnes tu pre vás mám menšiu ochutnávku toho, na čo sa môžete v najbližších rokoch tešiť.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
