sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Informacím o pokroku ve vývoji nového vozítka pro Mars už včera ve 200. vydání seriálu Kosmotýdeník zrekapituloval kolega Lukáš Houška. V tomto článku se ale k misi vracíme ještě jednou. Čtenář našeho diskusního fóra, Mirek Pospíšil, totiž narazil na zajímavý detail, který se točí kolem teoretického spolucestovatele, který by mohl napsat novou kapitolu v kronice výzkumu Marsu a celkově kosmonautiky vůbec. Ještě nikdy totiž lidé mimo Zemi neprovozovali rotorem poháněný stroj. Jeho realizace ale zatím není jistá. Přesto se jedná o tak zajímavý projekt, že Vás s ním seznámíme formou článku.
Jubilejní dvousté vydání Kosmotýdeníku nebude příliš oslavovat a i tento týden vám přinese souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesla Kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Přesto se dočkáte malé novinky. V aktuálním vydání se však především bude zajímat o Mars Rover 2020, který prošel důležitou fází schvalování a nyní už je jisté, jaké vědecké přístroje na něm poletí. A vězte, že se je opravdu nač těšit. Nevynecháme ani další témata, jako je příprava dvou zásobovacích letů k ISS. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.
Do jeho startu chybí ještě 4 roky, neznáme ani jeho jméno – známe jej pouze pod označením Mrs rover 2020, které odkazuje na rok jeho startu. Přesto se na něj už nyní těší všichni fanoušci kosmonautiky. Rover, který má navázat na odkaz vozítka Curiosity se v minulých dnech opět o krok přiblížil k očekávané realizaci. Jet Propulsion Laboratory, která za celý projekt zodpovídá, totiž v minulých dnech přidělila hned dva kontrakty na vývoj a stavbu dvou zajímavých technologických součástí vozítka, které může být prvním krokem pro návrat vzorků z Marsu na Zemi.
Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.
Téměř celá dlouhá tři desetiletí neprobíhala ve Spojených státech výroba plutonia-238. Jenže zásoby se pomalu začaly tenčit a tak jsme už v roce 2013 psali o tom, že Amerika obnoví výrobu tohoto poměrně vzácného izotopu, aby bylo možné i v dalších letech posílat do vesmíru sondy, jejichž energetické nároky jsou příliš vysoké, než aby jim stačily běžné solární panely, nebo mají pracovat daleko od Slunce, kde solární zdroje ztrácí dech. Americké ministerstvo energetiky počítá s tím, že výrobní závod v Oak Ridge by měl podle odhadů v příštích letech vyprodukovat okolo půl kilogramu plutonia-238.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.
NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.
Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
