křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ClearSpace

Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.

Blue Origin

Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.

NASA

Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.

Elon Musk

Elon MuskElon Musk si na sociální síti X stěžoval, že určití oligarchové brání vstupu služby Starlink na indický trh. Následující den se přímo jmenovitě zeptal, zda Mukesh Ambani skutečně řídí celou zemi. Indické ministerstvo komunikací reagovalo, že všichni tři licencovaní provozovatelé družicových služeb se nacházejí ve stejné fázi schvalovacího procesu, u všech stále probíhají bezpečnostní prověrky a Muskovo obvinění označilo za nepodložené a mylně formulované.

SpaceX

Společnost SpaceX žádá o povolení výrazně zvýšit počet startů raket Starship z Texasu, zatímco Federální letecký úřad USA (FAA) pracuje na úpravě předpisů pro starty, která by umožnila obecně zvýšit jejich počet.

U.S. Space Command

Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.

LEAP

Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.

Startovní kapacity

Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: perseverance

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.

Vizualizace dronu (helikoptéry) na Marsu.

Poletí k Marsu vrtulový dron?

Informacím o pokroku ve vývoji nového vozítka pro Mars už včera ve 200. vydání seriálu Kosmotýdeník zrekapituloval kolega Lukáš Houška. V tomto článku se ale k misi vracíme ještě jednou. Čtenář našeho diskusního fóra, Mirek Pospíšil, totiž narazil na zajímavý detail, který se točí kolem teoretického spolucestovatele, který by mohl napsat novou kapitolu v kronice výzkumu Marsu a celkově kosmonautiky vůbec. Ještě nikdy totiž lidé mimo Zemi neprovozovali rotorem poháněný stroj. Jeho realizace ale zatím není jistá. Přesto se jedná o tak zajímavý projekt, že Vás s ním seznámíme formou článku.

Kosmotýdeník 200 (11.7. – 17.7.2016)

Jubilejní dvousté vydání Kosmotýdeníku nebude příliš oslavovat a i tento týden vám přinese souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesla Kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Přesto se dočkáte malé novinky. V aktuálním vydání se však především bude zajímat o Mars Rover 2020, který prošel důležitou fází schvalování a nyní už je jisté, jaké vědecké přístroje na něm poletí. A vězte, že se je opravdu nač těšit. Nevynecháme ani další témata, jako je příprava dvou zásobovacích letů k ISS. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.

Nový rover pro Mars má za sebou další krok

Do jeho startu chybí ještě 4 roky, neznáme ani jeho jméno – známe jej pouze pod označením Mrs rover 2020, které odkazuje na rok jeho startu. Přesto se na něj už nyní těší všichni fanoušci kosmonautiky. Rover, který má navázat na odkaz vozítka Curiosity se v minulých dnech opět o krok přiblížil k očekávané realizaci. Jet Propulsion Laboratory, která za celý projekt zodpovídá, totiž v minulých dnech přidělila hned dva kontrakty na vývoj a stavbu dvou zajímavých technologických součástí vozítka, které může být prvním krokem pro návrat vzorků z Marsu na Zemi.

Testy kol pro příští rover

Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.

Rozpálená peletka plutonia 238 - pro lidské zdraví nepředstavuje žádnou velkou hrozbu.

Nové plutonium po třiceti letech

Téměř celá dlouhá tři desetiletí neprobíhala ve Spojených státech výroba plutonia-238. Jenže zásoby se pomalu začaly tenčit a tak jsme už v roce 2013 psali o tom, že Amerika obnoví výrobu tohoto poměrně vzácného izotopu, aby bylo možné i v dalších letech posílat do vesmíru sondy, jejichž energetické nároky jsou příliš vysoké, než aby jim stačily běžné solární panely, nebo mají pracovat daleko od Slunce, kde solární zdroje ztrácí dech. Americké ministerstvo energetiky počítá s tím, že výrobní závod v Oak Ridge by měl podle odhadů v příštích letech vyprodukovat okolo půl kilogramu plutonia-238.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

3D CAD model Mastcam-Z

Předběžný návrh kamery Mastcam-Z byl schválen

V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.

Prandtl-m - kluzák pro Mars zdroj: nasa.gov

NASA vyvíjí marsovské letadlo

NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu. Dokázalo by nafotit zajímavá místa na povrchu v nevídaném rozlišení a přitom by se mohlo vydat i do míst, která jsou roverům nedostupná ať už kvůli přílišnému převýšení nebo skaliskům či hlubokým dunám, kde by mohly zapadnout. Data se mohou využít pro vytipování atraktivních lokalit pro budoucí výpravy nebo pokud by letadlo bylo součástí mise s roverem, tak by operátoři mohli daleko lépe plánovat trasu vozítka.

Kosmotýdeník 98. díl (28.7. – 3.8.2014)

Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.