Před deseti dny, tedy 19. ledna, což bylo 161 dní po startu z Mysu Canaveral, dokončila sonda Parker Solar Probe první oběh kolem Slunce. Na své oběžné dráze se totiž dostala do nejvzdálenějšího bodu od naší hvězdy, takzvaného afelu. Hned vzápětí pro ni začal druhý ze 24 plánovaných oběhů, který vyvrcholí 4. dubna druhým průletem nejnižším bodem – perihelem. 1. ledna sonda vstoupila do plného provozního stavu (označuje se také jako Fáze E) se všemi systémy v plném provozu. Data z prvního průletu mají velkou vědeckou cenu, ale v celkovém kontextu jsou spíše kalibrační a ověřovací. Doposud sonda přes síť Deep Space Network poslala přes 17 gigabitů dat a všechna data nasbíraná během prvního průletu dorazí na Zemi do dubna.

6. listopadu prolétla sonda Parker Solar Probe jen 24,14 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Průlet nejnižším bodem dráhy byl vrcholem první vědecké fáze této mise, přičemž sběr vědeckých dat započal už 31. října a skončil 11. listopadu. O půlnoci v sobotu 17. listopadu sonda poslala na Zemi zprávu s telemetrickými údaji, ze kterých bylo jednoznačně jasné, že všechny systémy pracují i po blízkém průletu kolem Slunce správně a přesně, jak mají. Zpráva kromě informací o „zdravotním stavu“ palubních systémů informovala také o datech nasbíraných čtyřmi vědeckými přístroji během několikadenní fáze v blízkosti Slunce.

Až doposud jsme se u sondy Parker Solar Probe věnovali informacím o oživování a zkouškách palubních systémů, nebo o překonávání rekordů. Ale teď přichází to, proč byla sonda vypuštěna do vesmíru. Včera totiž sonda vstoupila do vědecké fáze. Zahájila totiž první ze 24 plánovaných průletů nejnižším bodem své dráhy. První průlet a tedy i sběr vědeckých dat skončí až 11. listopadu – v tomto období se totiž sonda pohybuje ve vzdálenosti menší než 1/4 astronomické jednotky (cca. 37,33 milionu kilometrů) od středu Slunce. Čtyři vědecké přístroje na palubě jsou aktivní a během celé fáze budou sbírat údaje o okolních podmínkách. Vědci se tak mohou těšit na doposud nevídané blízké pohledy na dynamické prostředí vnější sluneční atmosféry.