Exolaunch
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Parker Solar Probe dnes v 18:09 překonala hranici 42,728 milionů kilometrů od povrchu Slunce – ještě žádná sonda se k němu nedostala blíže. 29. října 19:05
25. září pořídil přístroj WISPR na sondě Parker Solar Probe snímek Země ze vzdálenosti cca. 43 milionů kilometrů. Na detailu je vidět i Měsíc. 25. října 12:53
Sonda nabírá rychlost (50,3 km/s) a 30. října překoná rekord Heliosu 2 z roku 1976, tedy 68,6 km/s. Nový rekord (95,3 km/s) stanoví 6. listopadu v 5:30 SEČ. 23. října 15:46
Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.
Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.
13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.
Inženýři již několik týdnů postupně oživují primární i sekundární systémy sondy Parker Solar Probe. Ta se postupně vzdaluje od Země a harmonogram úkolů se zatím daří plnit velmi dobře – pozemní týmy mají dokonce náskok. 31. srpna provedli letoví řídící z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory druhý korekční manévr TCM-2, který trval 35,2 sekundy. Zážeh provedený s velkou přesností upravil dráhu sondy tak, aby mířila vstříc průletu kolem Venuše, který nás čeká již 3. října – tehdy gravitace druhé planety naší soustavy sondu zpomalí a přitáhne tak nejnižší bod její dráhy blíže ke Slunci.
Pět velkých reportáží a množství informací, to jsou srpnové Vesmírné výzvy. Ke Slunci se vydala sonda Parker Solar Probe. Větry bude zkoumat evropská mise Aeolus. Dozvíme se, kdo poletí v nových soukromých lodích. Telekomunikační družice Merah Putih se vydá vstříc geostacionární dráze. Ruská část posádky ISS vyrazí na kosmickou procházku.
Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.
12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
