Shenzhou-22
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.
Děkujeme Vám všem za hlasy, které nás v letošním ročníku dostaly na sedmé místo v kategorii Zájmové weby.
Na zasedání Rady ESA na ministerské úrovni v Brémách bylo rozhodnuto, že se na lunární mise vydají nejprve astronauti z Francie, Itálie a Německa. Bylo rozhodnuto, že jako první se na misi vydá zástupce našich západních sousedů.
Společnost Northrop Grumman byla vybrána, aby poskytovala zásobovací služby pro ISS v období před ukončením provozu stanice.
Společnost SmartSky Networks neplánuje žádat o soudní zákaz zavádění sítě 5G vzduch-země (ATG) společnosti Gogo v celých Spojených státech, a to i přes to, že v soudním sporu o porušení patentu spojeném s touto technologií uspěla.
Evropská kosmická agentura zakončila první den klíčové ministerské konference s optimistickým vyjádřením ohledně pokroku v zajišťování financování na příští tři roky, a to navzdory několika varovným signálům.
Společnost Pacific Geomatics Limited, kanadský distributor družicových snímků, oznámil partnerství se společností SI Analytics (SIA), specialista v oblasti řešení pro pozorování Země založeném na umělé inteligenci, s cílem rozšířit globální dosah produktu SuperX, generativní řešení pro družicové snímky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Startovací okno další mise soukromé společnosti Virgin Orbit se otevře poslední týden v červnu a poprvé bude vysílán živý přenos na YouTube. Poslední let firma uskutečnila 17. ledna 2021 a byl úspěšný. Raketa LauncherOne při něm vynesla několik menších družic. Nosič této firmy startuje z podvěsu majestátního letounu Boeing 747. Společnost ho pojmenovala „Kosmické děvče“ (Cosmic Girl). Pylon pro uchycení rakety se nachází pod levým křídlem a odhození probíhá v oblasti nad oceánem. Tento způsob není často využívaný a proto je každý podobný start divácky atraktivní. Má však oproti klasickým startům i některé důležité výhody. Letoun může raketu vypustit v místě vhodném pro určenou oběžnou dráhu, nebo zvyšuje nosnost nosiče, protože ten své motory zažehne v předem plánované výšce. Jsou tu ovšem i nevýhody, jako omezená nosnost a náročnost celého procesu vypouštění.

Měsíčky velkých planet to mají složité. Zatímco ty velké měsíce vídáme často i malým dalekohledem, malé mají kvůli jasu planety často smůlu. K jejich objevu přispěla až pokročilá pozemní technika a především průlety kosmických sond. Tyto často jen malé ledové balvany či větší kusy skal nejsou tedy zrovna na očích a často ani nehrají v dynamice celého systému výraznou úlohu. Jinak je to ovšem v případě některých měsíčků Saturnu. Ty, které se nachází poblíž výrazných prstenců, hrají hlavní roli ve formování jejich tvaru a dokonce se mohou podílet i na tom, že někde částice v prstencích ani být nemohou a my pozorujeme mezery. Takovým příkladem je i měsíček Pan.

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.