BlueBird
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Startovací okno další mise soukromé společnosti Virgin Orbit se otevře poslední týden v červnu a poprvé bude vysílán živý přenos na YouTube. Poslední let firma uskutečnila 17. ledna 2021 a byl úspěšný. Raketa LauncherOne při něm vynesla několik menších družic. Nosič této firmy startuje z podvěsu majestátního letounu Boeing 747. Společnost ho pojmenovala „Kosmické děvče“ (Cosmic Girl). Pylon pro uchycení rakety se nachází pod levým křídlem a odhození probíhá v oblasti nad oceánem. Tento způsob není často využívaný a proto je každý podobný start divácky atraktivní. Má však oproti klasickým startům i některé důležité výhody. Letoun může raketu vypustit v místě vhodném pro určenou oběžnou dráhu, nebo zvyšuje nosnost nosiče, protože ten své motory zažehne v předem plánované výšce. Jsou tu ovšem i nevýhody, jako omezená nosnost a náročnost celého procesu vypouštění.

Měsíčky velkých planet to mají složité. Zatímco ty velké měsíce vídáme často i malým dalekohledem, malé mají kvůli jasu planety často smůlu. K jejich objevu přispěla až pokročilá pozemní technika a především průlety kosmických sond. Tyto často jen malé ledové balvany či větší kusy skal nejsou tedy zrovna na očích a často ani nehrají v dynamice celého systému výraznou úlohu. Jinak je to ovšem v případě některých měsíčků Saturnu. Ty, které se nachází poblíž výrazných prstenců, hrají hlavní roli ve formování jejich tvaru a dokonce se mohou podílet i na tom, že někde částice v prstencích ani být nemohou a my pozorujeme mezery. Takovým příkladem je i měsíček Pan.

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.