PAN

  • Start Virgin Orbit poprvé on-line

    Start Virgin Orbit poprvé on-line

    Startovací okno další mise soukromé společnosti Virgin Orbit se otevře poslední týden v červnu a poprvé bude vysílán živý přenos na YouTube. Poslední let firma uskutečnila 17. ledna 2021 a byl úspěšný. Raketa LauncherOne při něm vynesla několik menších družic. Nosič této firmy startuje z podvěsu majestátního letounu Boeing 747. Společnost ho pojmenovala „Kosmické děvče“ (Cosmic Girl). Pylon pro uchycení rakety se nachází pod levým křídlem a odhození probíhá v oblasti nad oceánem. Tento způsob není často využívaný a proto je každý podobný start divácky atraktivní. Má však oproti klasickým startům i některé důležité výhody. Letoun může raketu vypustit v místě vhodném pro určenou oběžnou dráhu, nebo zvyšuje nosnost nosiče, protože ten své motory zažehne v předem plánované výšce. Jsou tu ovšem i nevýhody, jako omezená nosnost a náročnost celého procesu vypouštění. 

  • Kde i malé měsíčky hrají hlavní roli

    Kde i malé měsíčky hrají hlavní roli

    Měsíčky velkých planet to mají složité. Zatímco ty velké měsíce vídáme často i malým dalekohledem, malé mají kvůli jasu planety často smůlu. K jejich objevu přispěla až pokročilá pozemní technika a především průlety kosmických sond. Tyto často jen malé ledové balvany či větší kusy skal nejsou tedy zrovna na očích a často ani nehrají v dynamice celého systému výraznou úlohu. Jinak je to ovšem v případě některých měsíčků Saturnu. Ty, které se nachází poblíž výrazných prstenců, hrají hlavní roli ve formování jejich tvaru a dokonce se mohou podílet i na tom, že někde částice v prstencích ani být nemohou a my pozorujeme mezery. Takovým příkladem je i měsíček Pan.

  • Satelit, o kterém se neví skoro nic

    Satelit, o kterém se neví skoro nic

    Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných.…

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗