Astronstone
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Od doby startu modulu CARE se událo mnohé. Avšak pilotovaný program postupoval kupředu jen velmi pomalu. Nebyl totiž až do roku 2018 prioritou. Čas byl využit k zahájení výstavby infrastruktury a vybírání posádky a dále se pilovaly detaily samotné mise, které byly následující: Až tříčlenná posádka bude vyslána na cca 7 denní misi ve vlastní kosmické lodi, která se bude skládat ze dvou hlavních částí. Servisního modulu se solárními panely, bateriemi a vším potřebným k přežití posádky. A přetlakové, návratové kabiny pro posádku. Ta je ještě v době startu na svém vrcholu opatřena záchrannou věžičkou CAS (Capsule Abort System).
Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.
V březnu letošního roku započala Evropská kosmická agentura dlouhou sérii zkoušek, které prověří největší padák, jaký kdy letěl na Mars. Tento padák je posledním z celé sestavy mnoha padáků, které zajistí zpomalení a bezpečný sestup evropského vozítka a ruské přistávací plošiny atmosférou Rudé planety v rámci mise ExoMars 2020. Její start je stále v plánu na červenec roku 2020 s příletem k Marsu v březnu roku následujícího. Právě tyto testy padákového systému prověří jednu z klíčových částí nejnáročnější fáze mise, kterou je sestup marsovskou atmosférou a přistání na jeho povrchu. Ačkoliv má Evropa na oběžné dráze Marsu dva skvělé a spolehlivé automaty, fungující sonda na jeho povrchu jí zatím chybí a už dvakrát si na pokusu o přistání vylámala zuby. Je tedy zapotřebí důkladně otestovat každý krok celé mise za různých podmínek. A právě na test hlavního padáku pro ExoMars 2020 se dnes podíváme.
Firma SpaceX na svém Twitteru zveřejnila dvě videa z 16. zkoušky padákového systému Crew Dragonu. 27. června 10:43
NASA se snaží připravit na misi svého příštího marsovského vozítka jak to jen jde. 4. října letošního roku vypustila ze základny Wallops ve Virginii dvoustupňovou suborbitální raketu, která vynesla náklad do výšky 50 kilometrů. Tady je hustota vzduchu srovnatelná s podmínkami na Marsu a jelikož sestava letěla nadzvukovou rychlostí, mohl se ozkoušet padesátikilový padák pro tuto misi. V době vystřelení se sestava pohybovala 1,8× rychleji než zvuk, přičemž padák se ve zlomku sekundy otevřel a začal sestavu podle plánu brzdit.
Nedělní oběd se již jistě chystá a my jsme vám k němu připravili tradiční přehled událostí, které v minulém týdnu zasáhly do vod kosmonautiky. Tento kosmotýdeník bude o testování, experimentování a zkoušení nových technologií, protože právě takový byl uplynulý týden. Podíváme se proto na odklad nové ruské rakety Angara, následně se vyprávíme do USA, kde se podíváme na test padákového zařízení pro loď Orion a uzavřeme kosmotýdeník sledováním průběhu testu nového nafukovacího štítu pro řídké atmosféry.
Dopravit náklad k Marsu se v posledních letech jeví jako poměrně jednoduchý úkol. Vědci již vychytali většinu problémů a proto poslední mise (až na ruský Fobos-Grunt) slavily úspěch. Jenže pokud chceme pokračovat ve vývoji a posílat na Mars v dalších letech větší náklady, neobejdeme se bez nových technologií. Hlavní pozornost se v současné době točí kolem štítu, který má za úkol výrazně zpomalit náklad prolétávající atmosférou Rudé planety.
Vzpomínáte si, když na Marsu přistávalo vozítko Curiosity? Po průchodu atmosférou a největším tepelném namáhání vystřelil z ochranného pouzdra padák, který zajistil zpomalení celé sestavy z rychlosti 1500 km/h na 330 km/h. Šlo tehdy o největší padák použitý mimo naši rodnou Zemi. Jenže jak to bude do budoucna? Pokud chceme nejen na Mars, ale i na jiná tělesa s atmosférou posílat větší náklady, budeme potřebovat větší padáky. Ale to s sebou nese řadu problémů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.