sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká sonda OSIRIS-REx se vloni vydala do vesmíru, momentálně se nachází cca. 70 milionů kilometrů od Země, se kterou se potká v září a půjčí si od ní trochu hybnosti. V srpnu 2018 pak dorazí ke svému cíli – asteroidu Bennu, který obsahuje větší množství uhlíkatých látek. V červenci 2020 dojde k pětisekundovému setkání povrchu asteroidu s odběrným zařízením, které se s pomocí stlačeného dusíku pokusí doslova vyluxovat okolní regolit – jemný prach, písek a malé kamínky na povrchu asteroidu. V roce 2023 pak návratové pouzdro přistane v pouštích amerického státu Utah a v tu chvíli začne další fáze této mise – analýza vzorků, tedy to hlavní, proč se celá mise realizuje. Už nyní se vědci na tuto výzvu pilně připravují.
Starý vtip říká, že pokud budete v práci hodně dobří, dostanete za odměnu další práci navíc. U kosmických sond to funguje podobně – třeba sonda OSIRIS-REx je opravdu velmi dobrá a proto se vědci rozhodli, že její schopnosti využijí ještě předtím, než v roce 2018 dorazí ke svému hlavnímu cíli – asteroidu Bennu. Vědci se rozhodli využít její dráhy a využijí ji k tomu, aby se porozhlédli v okolí a zkusili v něm vystopovat neobvyklý typ asteroidů, které mohou být pozůstatky stavebních bloků, ze kterých vznikala Země.
Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.
Dnešním dílem zakončujeme čtyřdílnou sérii věnovanou sondě OSIRIS-REx. V minulých dílech jsme rozebrali základní konstrukci této sondy, její vědecké přístroje i samotný odběrný mechanismus. Dnes si posvítíme na poslední důležitou část této kosmické sondy, pouzdro, které dopraví na zemi odebrané vzorky regolitu z asteroidu Bennu. A kdo zná náš seriál pohled pod kůži, ten už ví, že půjde o pokud možno co nejpodrobnější rozbor, jaký se z veřejně dostupných zdrojů dá získat. Pokud tedy chcete vědět, jaká je konstrukce tohoto pouzdra, jste na správném místě.
Hlavním (a mediálně i vědecký nejatraktivnějším) cílem americké sondy OSIRIS-REx je odebrat vzorky hornin z povrchu asteroidu Bennu a dopravit je za Zemi pro podrobnou analýzu. Ke splnění tohoto cíle jsou potřeba dva hlavní systémy – mechanismus pro odběr a manipulaci s možná až dvěma kilogramy vzorků z povrchu asteroidu a návratové pouzdro, které tyto vzorky bezpečně dopraví na Zemi. V našem nepravidelném seriálu jsme se již seznámili s konstrukcí sondy i jejími vědeckými přístroji. Dnes se podíváme na zoubek právě systému TAGSAM (Touch-And-Go-Sample Acquisition Mechanism), který se stará o odběr vzorků a manipulaci s nimi. V příštím díle se zaměříme na návratové pouzdro.
Přichází čas na další článek určený pro milovníky technických detailů. Je tu další díl seriálu pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme technické řešení důležitých kosmických sond. Dnes budeme pokračovat v představování mise OSIRIS-REX, přičemž konstrukci sondy jsme rozebrali v minulém díle, na dalších řádcích se budeme věnovat představení všech vědeckých přístrojů, které sonda nese. V dalším díle se naše pozornost zaměří na odběrný mechanismus TAGSAM a přespříští díl představí samotné návratové pouzdro. Pokud jste tedy připraveni na dlouhé čtení, náš článek je připraven. Pokud preferujete krátké články, tak tento nebude pro Vás – originální zdroj, ze kterého překládáme do češtiny obsahuje téměř 4500 slov.
Start sondy OSIRIS-REx patří mezi nejdůležitější momenty letošního roku. Je proto jasné, že se téhle sondě budeme věnovat podrobněji, než ostatním projektům. To ostatně dokládá i dnešní článek. Do seriálu Pohled pod kůži se totiž dostanou jen ty nejvýznamnější projekty, u kterých stojí za to sepisovat opravdu dlouhé články zaměřené na jejich technické řešení. Jak jste si již zvykli, bude i povídání o této sondě rozděleno do více článků. V prvním se podíváme na konstrukci samotné sondy, v příštím se detailně zaměříme na vědecké přístroje, třetí díl bude speciálně věnován odběrovému mechanismu vzorků a v závěrečném čtvrtém díle si popíšeme návratové pouzdro na vzorky.
Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.
Poslední týdny jsou plné kosmických událostí a i ten právě uplynulý není výjimkou. My se podíváme jednak na ty, které se nám na portál už nevešly, a jednak si shrneme to, co již zaznělo. V hlavní zprávě se blíže zaměříme na let a náklad rakety Ariane 5, která vynesla dvojici telekomunikačních satelitů a sama ještě testovala svůj poslední stupeň. Podíváme se však také na plány společnosti Boeing a jejich návrh lunární orbitální základny, nebo na vypnutí pozemního testovacího modelu sondy Rosetta. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Týden utekl a je tu další díl pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavní zprávě se tentokrát podíváme na problém v rozvodné síti evropského vědeckého modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanice, který vyřadil z činnosti jeden zajímavý vědecký přístroj. Zamíříme také do Číny, kde nás čeká vývoz druhé čínské orbitální stanice na rampu a nevynecháme ani nejnovější indický start. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
