sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Revolv Space

Italsko-nizozemská společnost Revolv Space byla vybrána k dodání šesti jednotek pohonu solárních panelů, prodávaných pod názvem SARA. Jednotky jsou určeny pro nadcházející misi cubesat společnosti Blue Canyon Technologies.

IFT-10

Společnost SpaceX plánuje provést další zkušební let sestavy Starship/Super Heavy 24. srpna. Let má proběhnout po dokončení vyšetřování neúspěchu předchozí mise a získání schválení od Federálního úřadu pro letectví.

Cambrian Works

Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: noss

Falcon opravdu vynesl utajený náklad

Mezi starty raket Falcon 9, které povětšinou vynáší družice Starlink či nákladní a pilotované kosmické lodě k ISS, zaujal pozornost většiny fanoušků s dostatečným předstihem start, ke kterému došlo 18. června ráno našeho času. Už před startem se totiž na základě několika nepřímých náznaků spekulovalo o tom, že by na palubě mohl být i náklad, který z nějakého důvodu nebyl veřejně oznámen. V průběhu startu samotného tuto teorii podpořily další důkazy a definitivní potvrzení nakonec přinesli takzvaní lovci družic. V současné době zatím stále není znám účel vyneseného nákladu. Tento článek si neklade za cíl přinést definitivní odpověď na otázku, co Falcon nesl. Jeho úkolem je zrekapitulovat, co zatím víme o asi nejpodivnějším startu firmy SpaceX za poslední dobu. V závěru článku také najdete nejčastěji zmiňované možnosti určení utajeného nákladu včetně rozboru jejich pravděpodobnosti).

Koncept Dyna Soar s nosičem Titan

MOL – špion, který se nekonal (2. díl)

Raketoplán X-20 Dyna Soar měl být vrcholným počinem technologie a klenotem ve výkladní skříni amerického letectva. Ovšem jeho vývoj zchladil počáteční nadšení. Postupně se ukazovalo, že projekt naráží na technologické limity první poloviny šedesátých let. Aby toho nebylo málo, Dyna Soar trpěl neustálými změnami. Nedařilo se pevně ukotvit jeho určení – původní záměry hovořily o čistě vojenském stroji, postupně se však vykrystalizovala i vědeckovýzkumná role stroje. Několikrát se měnily nosné rakety, které měly být v programu použity, neboť s postupem času Amerika v této oblasti získávala nové zkušenosti a výkonnější stroje. Uvedení raketoplánu v život neprospíval ani poměrně zdlouhavý program letových zkoušek, během nichž měly stroje nejprve zamířit na suborbitální dráhu v nepilotované i pilotované formě a teprve potom na orbitu. Až někdy v první polovině sedmdesátých let mělo dojít k zařazení stroje do operačního provozu. Každá změna a každá fáze zkoušek si vyžadovala poměrně velké finanční částky. To nemohlo nechat klidným tehdejšího ministra obrany Roberta McNamaru, který v memorandu z dubna 1962 rozhodl o urychlení programu. Raketoplán Dyna Soar měl být definitivně vynášen nosičem Titan-III a suborbitální

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.