Nie Haisheng

  • Konec nejdelší čínské pilotované mise

    Konec nejdelší čínské pilotované mise

    Kosmická loď Šen-čou 12 s posádkou Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po dnes úspěšně přistála v 7:34 SELČ v zpět na Zemi v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Skončila tak dosud nejdelší čínská kosmická mise v délce 92 dní, 4 hodiny a 11 minut. Další posádka se v kosmické lodi Šen-čou 13 k budované čínské kosmické stanici vypraví 16. října 2021. Ještě předtím se provede pokusné předokování nákladní lodi Tchien-čou 2 (TZ-2) a přečerpání pohonných látek. Třetí nákladní loď (TZ-3) odstartuje 20. září 2021.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaná čínská výprava

    ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaná čínská výprava

    Čína se do budování své nové kosmické stanice pořádně obula. V dubnu startoval základní modul Tianhe, v květnu se k němu připojila nákladní loď Tianzhou 2 a v červnu k tomuto zárodku vyrazí první lidé. Tříčlenná posádka ve složení Nie Haisheng, Liu Boming a Tang Hongbo v lodi Shenzhou 12 přeruší téměř pětileté čekání na další čínskou pilotovanou výpravu. Na kosmodromu Jiuquan již stojí nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která by měla odstartovat v noci na čtvrtek. Jen ten čas nás, obyvatele střední Evropy, moc nepotěší. Start je totiž naplánován na čtvrtek ve 3:20 SELČ. Pokud Vám ale nevadí časné vstávání, budeme mít pro Vás připravený komentovaný přenos.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗