křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Roky přípravy, práce tisíců lidí, investované miliardy dolarů – a na konci je (slušně řečeno) jedno velké nic. Obří kosmické programy, které nebyly dotažené do konce, sice nejsou pilíři historie, ale přesto v ní mají své místo. A rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Ze „slepých uliček“ se můžeme poučit. Nehledě na to, že se mnohé z nich staly „podhoubím“ dalšího směrování kosmonautiky. Navíc nám pomáhají pochopit kontext ostatních programů, které do vítězného konce dotaženy byly. A v neposlední řadě se nad nimi můžeme zasnít a na chvíli popustit uzdu fantazii. Co by bylo, kdyby…
Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.
Známe to i z běžného života – když se nějaká technologie rozvíjí, tak se většinou tolik nehledí na předpisy, které ostatně povětšinou nestíhají reagovat na nový směr, takže často chybí bezpečnostní směrnice. Proto naši předkové mohli nakoupit benzin pro první automobily třeba v zelinářství a nikomu to nepřišlo divné. Stejné to bylo i v kosmonautice, která je dnes skrz naskrz prošpikována zákazy, limity a nařízeními, jejichž hlavním úkolem je dosažení co největší bezpečnosti. Je to logické – NASA ani jiné kosmické agentury nechtějí, aby jejich rakety explodovaly, nebo dokonce aby v nich umírali lidé. Na druhou stranu je rozvoj často brzděný spoustou nařízení a nekonečných zkoušek, které jednak oddalují realizaci a kromě toho celý program výrazně prodražují. Pojďme se tedy podívat do historie na pět momentů, které by dneska neměly šanci projít, protože jejich bezpečnostní list by množstvím červené barvy připomínal opravený diktát napsaný analfabetem.
Fanoušci kosmonautiky většinou s nostalgickou slzou v oku vzpomínají na americkou lunární raketu SaturnV a s nadějemi vyhlíží příchod nových těžkých raket – ať už je to Falcon Heavy, BFR, nebo SLS. Velké nosiče nás zkrátka fascinují. Postavit malou raketu dá hodně práce ale postavit velkou raketu? To už chce hodně kumštu. V prvním díle našeho prázdninového pátečního seriálu se ale podíváme na projekty, které mohly být v čele tabulek nosnosti raket. Mohly, ale nejsou. Z nejrůznějších důvodů byl jejich vývoj zastaven. Pojďme se nyní podívat na exkurzi do historie a představme si pět nejzajímavějších těžkotonážních raket, které nikdy nedostaly šanci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
