Victor Glover
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Victor Glover, pilot mise Artemis 2, uvedl, že návrat NASA na Měsíc by měl začít lidskými přistáními v méně náročných rovníkových oblastech, spíše než jít přímo na jižní pól.
Více než dvě desítky velkých projektů NASA tvrdí, že byly postiženy ztrátou pětiny zaměstnanců státních úředníků NASA v posledním roce, což vyvolalo obavy ze zpoždění a zvýšení nákladů.
Společnost Relativity Space uzavřela dohodu se Space Florida o vybudování výrobních a testovacích zařízení pro svou raketu Terran R na floridském Space Coast
Společnost Vast založila novou divizi určenou na podporu práce v oblasti národní bezpečnosti.
Federální komise pro komunikace (FCC) 22. července odhlasovala uvolnění další části frekvenčního pásma C, kterou dosud využívají operátoři družic, pro aukci určenou pro sítě 5G v příštím roce. Zároveň schválila reformu licenčního systému, jejímž cílem je urychlit rozvoj komerčního kosmického sektoru.
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dnešní přednáškou bych rád zakončil týden, který byl opět věnován velikánům popularizace kosmonautiky u nás a zároveň nám představil i starší záznamy přednášek. V dnešním díle se spolu s Antonínem Vítkem vydáme směrem k vnějším planetám naší sluneční soustavy. Velmi podrobně nám budou představeny sondy Pioneer 10 i 11, poté se zaměříme na jejich nástupce, patrně nejznámější průzkumníky naší soustavy, nesmrtelné Voyagery 1 a 2, které prozkoumaly Jupiter a Saturn. Ke zbývajícím dvěma ledovým planetám se poté vydala již jen druhá z těchto sond. Jejich nástupci byly velice specializované sondy, které kolem zkoumaných planet jen neprolétaly, ale zůstávaly na jejich oběžné dráze. Zkoumání Jupiteru se věnovala sonda Galileo, naproti tomu patrně nejkrásnější planetu naší soustavy obíhala řadu let sonda Cassiny. I k planetě Pluto se v roce 2006 vydala kosmická sonda, která se jmenuje New Horizons. Až tři měsíce po této přednášce bylo Pluto vyjmuto ze seznamu planet.

Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?

V roce 1995 vstoupilo do atmosféry Jupiteru speciální pouzdro, které několik měsíců předtím uvolnila sonda Galileo. Tohle pouzdro mělo kromě jiného prozkoumat, jaké tepelné procesy pohání cirkulaci atmosféry v obří atmosféře. Od té doby ale uplynulo v řekách už hodně vody a technika se posunula o velký kus vpřed. Na Goddardově středisku v Greenbeltu (stát Maryland) nyní odborníci pracují také na projektu, jehož výsledkem by měl být menší a schopnější radiometr (konkrétně typ NFR – net flux radiometer).

Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.

K některým tématům se vyplatí vracet, protože nám mohou otevřít cestu k novým misím. Téměř přesně před dvěma lety jsme vydali článek, který se věnoval možnosti poslat k Uranu a Neptunu sondy, které by zkoumaly tyto zajímavé planety a systém jejich měsíců z oběžné dráhy. Článek tehdy zmiňoval, že NASA potřebuje pro rozhodování více informací a proto si nechá zpracovat studii, která by měla globálně zhodnotit možnosti a hlavně vědecké přínosy takové mise. V řekách uplynulo hodně vody, ale dočkali jsme se. NASA před pár dny oznámila, že studie je hotová.

Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989 – viz fotka vlevo. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.