Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA 21. února oznámila, že prostřednictvím kontraktu NASA Launch Services II udělila
zakázku na vynesení vesmírného dalekohledu Near Earth Orbit (NEO) Surveyor na raketě Falcon 9. Tato zakázka má hodnotu přibližně 100 milionů dolarů.
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Mise NEOWISE provozovaná pod taktovkou agentury NASA zveřejnila data z desátého roku svých infračervených pozorování. Nejnovější balík dlouhodobých pozorování zachycuje, jak se kosmické objekty mění v průběhu delších časových úseků. Astronomové, kteří se specializují na tento typ výzkumu, sledují, jak se u vzdálených proměnných hvězd mění jejich jas, ale mohou také sledovat záblesky vzdálených černých děr, které vznikají, když díra požírá okolní hmotu. Jenže NEOWISE se speciálně zaměřuje na naše kosmické okolí. Vytváří totiž dlouhodobá infračervené pozorování využitelná při výzkumu hmoty ve Sluneční soustavě s hlavním důrazem na komety a planetky.
NASA schválila vývoj teleskopu NEO Surveyor, který by se měl po úspěšném zhodnocení přesunout do další vývojové fáze předběžného designu. Infračervený teleskop má pomoci zlepšit snahy NASA o planetární obranu tím, že rozšíří naše schopnosti objevit a charakterizovat většinu potenciálně nebezpečných planetek a komet, které se dostávají do vzdálenosti méně než 30 milionů mil (48,2 milionu kilometrů) od oběžné dráhy Země a souhrnně se označují zkratkou NEO (Near Earth Object = Blízkozemní objekt). „NEO Surveyor dokáže výrazně zrychlit tempo, jakým NASA dokáže objevovat planetky a komety, které mohou být rizikem pro Zemi. Do deseti let od startu má objevit 90 procent planetek větších než 140 metrů,“ popisuje Mike Kelley, vědec z ředitelství NASA zapojený do projektu. NASA dostala v roce 2005 nařízením Public Law 109-155 za úkol odhalit 90 procent blízkozemních objektů větších než 140 metrů. V roce 2010 měla objeveno 90% objektů větších než 1 kilometr a z celkového počtu blízkozemních objektů s velikostí nad 140 metrů jich momentálně zná 40 %.
JAXA oznámila cíl rozšířené mise – jde o malý asteroid 1998 KY26 bohatý na vodu, o průměru 30 m (kontakt s tímto NEO v 7/2031). 16. září 18:18
NASA již dříve projevila zájem o návrh teleskopu, který by měl za úkol chránit zemi před potenciálně nebezpečnými planetkami. Agentura v pondělí 23. září zveřejnila plány na stavbu a vypuštění teleskopu, který by měl tyto objekty hledat. Zařízení, které má být vypuštěno nejdříve v roce 2024 se stane součástí nového přístupu k planetární obraně. Dalekohled, který zatím nemá jméno, má používat infračervené snímače, které budou zaznamenávat teplotní stopy malých blízkozemních objektů, které se svým nepatrným teplem prozradí proti chladné kosmické prázdnotě.
O některých sondách se píší články velmi často, protože produkují zajímavé fotky, ale je potřeba si uvědomit, že flotila kosmických sond v sobě ukrývá i tiché pracanty. Řeč je o vesmírných sondách a dalekohledech, které dlouhé roky pilně sbírají cenná vědecká data a přitom se o nich tolik nepíše. Jsme proto velice rádi, že se na webu NASA objevil článek, který informuje o výsledcích druhého roku služby projektu NEOWISE. Že jste tento název ještě neslyšeli? Je to dost dobře možné. A co WISE? Tam už se možná někteří naši čtenáři chytají. NEOWISE je totiž novým programem pro infračervený teleskop WISE.
Tak nějak by mohl (velmi zjednodušeně) vypadat příkaz, který již brzy vyšlou pozemní týmy na nízkou oběžnou dráhu Země, kde od roku 2009 obíhá americký teleskop WISE. Jeho základní i prodloužená mise už skončily, ale nyní se zdá, že by se tento satelit mohl znovu probudit k pomyslnému životu. Jeho novým úkolem má být hledání blízkozemních asteroidů, což je velmi aktuální téma, které pozitivně vnímá především veřejnost. WISE, jak již její název Wide-field Infrared Survey Explorer napovídá, je teleskopem pracujícím v infračerveném spektru. V dnešním článku bude řeč jak o jeho dosavadní historii, tak i o blízké budoucnosti, která na satelit zřejmě čeká.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.