Shijian-21
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.
Děkujeme Vám všem za hlasy, které nás v letošním ročníku dostaly na sedmé místo v kategorii Zájmové weby.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumné centrum, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.
Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo Mars, a to podle mise/simulace, která v NEKu právě probíhá. Veškeré aktivity a technické parametry zařízení jsou sledovány z jakéhosi
Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.