sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    SpaceEye-T

    Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.

    U.S. Space Force

    Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.

    Officina Stellare

    Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.

    OHB

    Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Štítek: nasa
    Snímek otevřeného pouzdra i s odběrnou hlavicí. Tmavý materiál na stěnách pravděpodobně pochází z Bennu. Autor: Paul Byrne, zdroj: https://pbs.twimg.com/media/F6_RnBCX0AAH0JC?format=jpg&name=orig

    Je to jisté! OSIRIS-REx má splněný limit

    Tým, který zajišťuje kurátorské zpracování vzorků z planetky Bennu nasbíral celkem 70,3 gramů kamínků a prachu z okolí odběrného mechanismu, čímž byl překonán úkol mise OSIRIS-REx, tedy dopravit na Zemi nejméně 60 gramů vzorků. Nejlepší na tom je, že tento materiál tvoří jen část a zbytek ještě nebyl zpracován. Zmíněných 70,3 g totiž tvoří kameny a prach, které byly nalezeny mimo samotnou odběrnou hlavu, ale i část vzorků ze samotné hlavy, ke kterému se pracovníci dostali přes mylarovou klapku. Další materiál je přitom stále uvnitř odběrné hlavy TAGSAM (Touch-and-Go Sample Acquisition Mechanism) a bude vyjmut později, což povede k navýšení údajů o hmotnosti přivezených vzorků.

    Dvě údržbářské činnosti sond Voyager

    Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.

    Sentinel-6 Michael Freilich

    Formování El Niňa pohledem družice

    Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.

    Zajištění kabiny lodi Gaganyaan po přistání

    Kosmotýdeník 579 (16.10. – 22.10.)

    Další týden je za námi a před vámi je nachystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální přípravu čtyřčlenné posádky, která se chystá na první pilotovanou misi programu Artemis. Jakými tréninky nyní čtveřice prochází? V dalších tématech se podíváme například na první ověřovací test závěrečné série testů nových motorů RS-25, které budou pohánět pozdější rakety SLS. Samozřejmě se také ohlédneme za sobotním indickým testem jejich nově vyvíjené pilotované kosmické lodi Gaganyaan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

    Gateway (říjen 2023)

    Poslední fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway, kterou jsme v našem seriálu zveřejnili, byla z března letošního roku. Od té doby byly k centrálnímu kompozitnímu válci se dvěma vertikálními a čtyřmi horizontálními deskami připojeny vnější desky. Modul tak dostal svůj základní kvádrový tvar. Při podrobném pohledu je v levé desce vidět i úchyt pro závěs panelu solárních baterií. Týmy společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii souběžně s montáží podrobují modul sérii testů, kterými ověřují integritu hardwaru pro budoucí kosmický let. Vzhledem k nepřipravenosti lunárního landeru Starship by v prvních měsících roku 2024 mohlo padnout doporučení na změny v kampani Artemis. Mise Artemis 3, která je navržena tak, aby poprvé od programu Apollo vypravila astronauty na povrch Měsíce, se může změnit na misi bez připojení k cílovému tělesu na oběžné dráze Měsíce. Diskutovanou možností je i let ke stanici Gateway, sestávající z modulů PPE a HALO. Záleží na včasné připravenosti obou modulů.

    Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

    Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.

    Odběrná hlava sondy OSIRIS REx s jasně viditelnými vzorky.

    Trojrozměrný pohled na vzorky z Bennu

    Vytvoření stereoskopických snímků planetky Bennu nebylo součástí původního plánu, ale když hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx, Dante Lauretta, přizval Claudii Manzoni a Briana Maye, aby se přidali k vědeckému týmu, dostali za úkol hledat v rozsáhlém archivu vizuálních dat, která u planetky Bennu pořídila sonda, různé možnosti ke stereoskopickým obrázkům. V rámci této práce dvojice hledala páry snímků povrchu planetky Bennu, které byly vůči sobě lehce posunuté. Tento rozdíl nemůže být jen tak ledajaký. Aby mohly být obrázky prohlíženy stereoskopicky, tedy trojrozměrně, musí být pořízeny ve správné vzdálenosti od sebe. Jinak nebude mít pozorovatel ten správný dojem hloubky a reality.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.