LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dokumenty zveřejněné agenturou NASA ukazují, jak agentura porovnávala náklady, schopnosti a zkušenosti při výběru tří společností, které budou pokračovat v práci na lunárním roveru pro program Artemis. 15. dubna 15:00
13. dubna roku 2029 mine Zemi planetka (99942) Apophis ve vzdálenosti menší než 32 000 kilometrů. Tato planetka o průměru přibližně 375 metrů se tak k Zemi přiblíží na menší vzdálenost, než ve které krouží geostacionární družice a z Evropy, Afriky a Asie bude pozorovatelná na noční obloze i pouhým okem. Když byl Apophis v roce 2004 objeven, tak prvotní pozorování naznačovala malou pravděpodobnost, že by mohl zasáhnout Zemi v letech 2029, 2036, nebo 2068. Taková srážka by byla pro naši civilizaci zničující a proto byla planetka pojmenována Apophis. Toto jméno totiž patří egyptskému bohu chaosu a destrukce. Další pozorování však naštěstí riziko srážky na dalších sto let vyloučila.
Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sotva uplynul týden a jsme tu s dalším dílem našeho seriálu. Možná se divíte, že tak brzy, ale vězte, že jsem oba díly připravoval společně. Kromě mnoha jiných zajímavých výsledků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba byla totiž nedávno zveřejněna série snímků, které zachycuje blízké spirální galaxie. Jedná se o galaxie všech možných typů, tvarů i velikostí vzdálené od 80 do 20 milionů světelných let. Tyto byly zobrazeny v rámci jediného pozorovacího programu, proto ostatně vědci uveřejnili všechny obrázky najednou. A protože jsou spirální galaxie jedny z nejkrásnějších objektů ve vesmíru, jak ostatně dokazuje i zmíněná galerie, rozhodl jsem se, že se na ně podíváme v tomto speciálním díle našeho seriálu.
Americký kosmický teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vstoupil 8. dubna do tzv. bezpečného režimu a dočasně tak přerušil provádění svých vědeckých pozorování. Pozemní tým nyní pilně analyzuje situaci a pátrá po příčině vstupu teleskopu do tohoto režimu, ke kterému došlo během naplánovaných inženýrských činností. Samotná družice je podle zpráv z agentury NASA v dobrém technickém stavu. Experti budou pokračovat v rozborech anomálie a souběžně se snaží rozjet proces, který by měl v následujících dnech vrátit TESS zpět do režimu sběru vědeckých dat.
Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno opustil stránky knih či stříbrné plátno. Ještě tento měsíc by měla být pomocí rakety Electron vynesena technologie Advanced Composite Solar Sail System pro sluneční plachtění nové generace. Po startu ze startovního komplexu 1 na Novém Zélandu by tato technologie mohla přinést významné pokroky pro budoucí kosmické cestování a lepší chápání našeho Slunce i celé Sluneční soustavy. Sluneční plachetnice využívají jako pohon tlak slunečního záření a mohou se podle potřeby otočit ke Slunci (nebo opačně), aby se od jejich odrazivé plachty odrážely fotony, což sondou pohne. Tato metoda eliminuje těžké pohonné systémy a může umožnit dlouhodobější a levnější mise. Ačkoliv dojde ke snížení hmotnosti, sluneční plachetnice byly limitovány materiálem a strukturou svých ramen, která slouží velmi podobně jako stěžně klasických plachetnic. A právě to by NASA chtěla do budoucna změnit.
Mise NEOWISE provozovaná pod taktovkou agentury NASA zveřejnila data z desátého roku svých infračervených pozorování. Nejnovější balík dlouhodobých pozorování zachycuje, jak se kosmické objekty mění v průběhu delších časových úseků. Astronomové, kteří se specializují na tento typ výzkumu, sledují, jak se u vzdálených proměnných hvězd mění jejich jas, ale mohou také sledovat záblesky vzdálených černých děr, které vznikají, když díra požírá okolní hmotu. Jenže NEOWISE se speciálně zaměřuje na naše kosmické okolí. Vytváří totiž dlouhodobá infračervené pozorování využitelná při výzkumu hmoty ve Sluneční soustavě s hlavním důrazem na komety a planetky.
NASA vydala 9. dubna první svazek integrované strategie udržitelnosti vesmíru, která stanoví šest cílů pro NASA ve spolupráci se zbytkem vesmírné komunity. Chce tak porozumět a zmírnit dopady rizik úlomků na oběžné dráze Země. 10. dubna 15:00
Po dobu celkem 30 minut mohli v únoru zástupci NASA testovat experimentální prototyp navigačního majáku. Jeho úspěšná aktivace by mohla představovat první krok k sofistikovanému systému určování polohy, které by lunárním výpravám z programu Artemis umožnil bezpečnější průzkum Měsíce, v jehož rámci by měla vzniknout dlouhodobě udržitelná lidská přítomnost na povrchu Měsíce. Demonstrátor LN-1 (Lunar Node 1) je autonomní navigační systém, který má na Měsíci zajistit komunikační síť v reálném čase mezi dvěma body. Systém testovaný během mise IM-1 společnosti Intuitive Machines (v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services)) by mohl propojit sondy na oběžné dráze, landery a dokonce i samotné astronauty na povrchu a digitálně ověřit polohu každého průzkumníka vzhledem k ostatním síťovým prvkům, pozemním stanicím nebo roverům v pohybu.
12. duben je jedno z nejpamátnějších datumů v historii kosmonautiky. Asi každému z nás se při vyslovení tohoto data vybaví rok 1961, když se do vesmíru poprvé vydal člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, nicméně výročí, které se s tímto dnem pojí je více. Tento den v roce 1981 také odstartoval z floridské rampy LC-39A dlouho odkládaný první raketoplán světa Columbia v rámci mise STS-1. A narozdíl od všech předchozích prvních startů pilotovaných kosmických lodí, během této mise seděli v pilotní kabině dva astronauté. Jedním z nich byl pětinásobný astronaut John Young a na vedlejší křeslo usedl nováček Robert Crippen. Měli před sebou více než dva dny pilné práce, během kterých měli otestovat tento nikdy neletěný stroj. O tomto a dalších detailech prvního letu amerického raketoplánu vám tento pátek v 19:00 na online streamu povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků. Ještě předtím, od 17 hodin vystoupí Miloslav Špecián, který promluví o prvním kosmonautovi světa Juriji Gagarinovi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.