křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (MMX)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

NASA vybrala přístroje pro lunární mise

Americká kosmická agentura oznámila výběr tří přístrojů, které poletí k Měsíci. Dva z nich se mají připojit na vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) a jeden je určen pro oběžnou dráhu. LTV je součástí snah NASA o průzkum povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Bude to také po půl století první lunární dopravní prostředek řízený posádkou. LTV má pojmout dva astronauty, ale může být ovládáno i dálkově bez posádky. Umožní tak expertům z NASA získat více vědeckých dat a splnit více průzkumných cílů na větší ploše.

Z mlhy do ostrosti: Jak se díky NASA proměnil pohled na Mars

V roce 1965 se díky misi Mariner 4 dostal Mars do obýváků milionů Američanů i obyvatel většiny světa. Tehdejší televizory ukázaly rozmazané černobílé snímky terénu posetého krátery. Sonda tehdy pořídila 21 kompletních snímků, které se staly vůbec prvními fotografiemi cizí planety. Snímky vznikly během průletu, který přivedl sondu do vzdálenosti až 9 846 kilometrů nad povrchem. Tým pozemních expertů se nemohl dočkat, až uvidí, co jim ukáže barevná kamera na sondě. Když se skutečné snímky zpozdily, neváhali vytvořit vybarvované obrázky, na kterých jednotlivé odstíny odpovídaly specifickým hodnotám v datech. Jejich kreativita se přitom od reality moc nelišila a pustá krajina zachycená Marinerem 4 zažehla jiskru představivosti u budoucích vědců a inženýrů, kteří pracovali na dalších misích, z nichž každá odhalila Mars tak, jak dříve nebylo možné.

Gateway (červenec 2025)

Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do rozpočtového zákona na současný fiskální rok. Zákon byl schválen oběma komorami Kongresu a 4. července ho podepsal Donald Trump. Americká část kosmické stanice Gateway a příprava dvou pilotovaných misí nyní mají uzákoněné financování po celé současné prezidentské funkční období. Jde o financování přidělené agentuře NASA z prostředků federálního rozpočtu fiskálního roku 2025 s odloženým uvolňováním na financování programu od 1. října 2025 do 30. září 2029. Celkem jde o 2,6 miliardy dolarů pro Gateway a 4,1 miliardy dolarů pro nosné rakety SLS Block 1B pro Artemis IV a Artemis V.

Parker Solar Probe pořídila nejbližší fotky Slunce v historii

během svého rekordního loňského průletu kolem Slunce se americké sondě Parker Solar Probe podařilo zachytit fascinující nové snímky z atmosféry Slunce. Tyto nyní zveřejněné obrázky byly pořízeny blíže Slunci, než kterékoliv starší. Tato data nyní pomáhají vědcům lépe porozumět vlivu Slunce na Sluneční soustavu, včetně událostí, které mohou ovlivnit Zemi. „Parker Solar Probe nás opět přepravila do dynamické atmosféry naší nejbližší hvězdy,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Jsme svědky toho, kde začínají hrozby vesmírného počasí pro Zemi, a to na vlastní oči, nejen pomocí modelů. Tato nová data nám pomohou výrazně zlepšit předpovědi kosmického počasí, abychom zajistili bezpečnost našich astronautů a ochranu našich technologií zde na Zemi i v celé Sluneční soustavě.“ Parker Solar Probe zahájila své nejbližší přiblížení ke Slunci 24. prosince 2024, když prolétávala jen 6,11 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při průletu vnější atmosférou Slunce, tzv. korónou, ve dnech kolem perihelia, sbírala data pomocí řady vědeckých přístrojů, včetně přístroje WISPR (Wide-Field Imager for Solar Probe).

Shannon Walker opustila NASA

Americká astronautka Shannon Walker opustila 10. července agenturu NASA, čímž zakončila 38 let trvající kariéru, ve které bylo 30 let služby ve federálních službách a 21 let v oddílu astronautů. Během dvou kosmických letů strávila na oběžné dráze 330 dní, při kterých provedla stovky vědeckých experimentů a technologických demonstrací pro benefity celého světa. Shannon Walker působila v roce 2020 na pozici specialistky mise při misi Crew-1 směřující na ISS, což byla první pilotovaná operační mise kosmické lodi Crew Dragon. Stala se také první ženou na palubě této lodi. Na palubě ISS se pak Walker stala součástí 64. a následně 65. dlouhodobé expedice, kterou krátce vedla. Když se vracela v květnu 2021 na Zemi, zakončovala misi trvající 167 dní.

NASA vyvinula barvu citlivou na tlak

Mnozí z nás v dětství vybarvovali omalovánky, ve kterých různým barvám odpovídala čísla. Inženýři v NASA, kteří studují návrhy letounů, či raket, však už několik let pracují v obráceném režimu – používají počítače ke generování čísel, která odpovídají barvám na obrázku. Pracují totiž s takzvanými PSP (pressure sensitive paint), tedy barvami citlivými na tlak. Nedávné pokroky v technice, které přinesly nasazení vysokorychlostních kamer, superpočítačů a ještě citlivějších PSP umožnily tento proces převodu čísel z barev urychlit 10 000× při vytváření inženýrských vizualizací s 1 000× vyšším rozlišením.

Nancy Grace Roman Space Telescope dostal fotovoltaické panely

14. a 16. června technici provedli jeden z posledních kroků v rámci sestavování Nancy Grace Roman Space Telescope, když k observatoři připojili její fotovoltaické panely, přesněji řečeno Solar Array Sun Shield (sluneční štít fotovoltaických článků). Tato konstrukce totiž nebude jen vyrábět elektřinu, ale zároveň bude teleskop stínit, aby mohl provádět svá pozorování a udržel své přístroje v chladu.

Sláva! SLS, Orion i Gateway mají zajištěnou budoucnost!

Minulý týden prošel ve Spojených státech schvalovacím procesem rozsáhlý balíček týkající se daní a výdajů. Minulou středu jej schválil Senát, o den později pak Sněmovna reprezentantů a 4. července (stylově na Den nezávislosti) jej podepsal prezident Donald Trump. Zákon H.R. 1, který bývá někdy označován také jako „Velký, krásný zákon“, prošel Kongresem díky zvláštnímu postupu zvanému rozpočtové usmíření – ten umožňuje schválit zákon prostou většinou, bez rizika, že ho opozice zablokuje obstrukcemi. Tento zákon je oddělený od schvalování rozpočtů na fiskální rok 2026, ve kterém je i návrh rozpočtu NASA a dalších agentur. Ovšem ve Velkém krásném zákoně jsou pasáže, které se týkají americké kosmické agentury.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.