křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Samara Aerospace

Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.

Nxgsat

Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že získal vládní schválení pro svůj první pokus o vypuštění na orbitální dráhu, který by se mohl uskutečnit již koncem měsíce.

ECAPS AB

Společnost ECAPS AB, švédský poskytovatel pohonných technologií, oznámila úspěšné testování své nové technologie Fast-Start Thruster (FAST), který umožňuje kapalným pohonným systémům LMP-103S dosáhnout provozní teploty a plné připravenosti do 48 sekund od zapálení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Do roka a dvou týdnů se OSIRIS-REx vrací

Pro mnoho z nás je ta událost ještě v živé paměti, skoro jako kdyby se stala včera – 8. září 2016 startovala z Floridy raketa Atlas V s vědeckou sondou OSIRIS-REx. Jejím cílem je asteroid Bennu bohatý na uhlík. Přímý let k tomuto cíli by byl ale komplikovaný a proto NASA naplánovala gravitační manévr u Země. A právě dnes – 22. září – přichází chvíle, kdy se k nám OSIRIS-REx na několik hodin vrátí. Pak nabere kurs ke svému cíli a k Zemi se vrátí až za několik let, kdy nám doveze pouzdro se vzorky povrchového materiálu.

Pokračují zkoušky nafukovacího štítu

O technologii nafukovacího tepelného štítu, který by mohl umožnit přistávání těžkých nákladů na povrchu Marsu, nebylo delší dobu slyšet, ale vývoj zřejmě pokračuje dál. Projekt HIAD (Hypersonic Inflatable Aerodynamic Decelerator), který si klade za cíl vyvinout technologii nafukovacího tepelného štítu a vyrábět ji ve velkém. Jeho hlavní výhodou je, že svými rozměry a hmotnostní je výhodnější, než běžně používané tuhé tepelné štíty. Projekt sází na měkké materiály, které je možné složit, takže zabírají menší prostor a které se před vstupem do atmosféry nafouknou, čímž výrazně zvětší objem.

Rodí se Orion, který poveze posádku

Zatímco Orion, který poletí v roce 2019 už je v pokročilé fázi výroby, kdy se testují jeho elektronické systémy, loď, která nejdříve v roce 2022 dopraví astronauty k Měsíci, prochází teprve úvodními fázemi. V nedávném Kosmotýdeníku jsme Vás informovali o vytvoření části přetlakové kabiny, ve které budou umístěna okna a dnes se na celou výrobu podíváme podrobněji. Díl s okny vyrobený kalifornskou společností AMRO totiž čeká cesta na Michoudovo středisko, kde bude svařen dohromady s dalšími díly, čímž vznikne základní konstrukce prvního pilotovaného Orionu.

Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

SLEDUJEME: Cassini ukončuje svou jedinečnou misi

Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.

Cassini, děkujeme!

Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.

Dva Američané a jeden Rus dorazili na ISS

Startu kosmické lodi Sojuz MS-06 jsme se věnovali v úterý pozdě večer v rámci živě a česky komentovaného přenosu. Sojuz následně využil rychlé přeletové dráhy a spojil se s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přes průlez v modulu Poisk pak tři muži (Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acaba) vstoupili do útrob stanice, kde už na ně čekal zárodek 53. dlouhodobé expedice (Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli). V dnešním článku se podíváme na životopisy všech tří nových obyvatel ISS. Bude řeč o jednom kosmickém nováčkovi a dvou mužích, kteří již zkušenost s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mají.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.