sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Space Debris 2026

Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.

GOVSATCOM

Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.

MB Group

Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.

NASA

Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.

Space Beyond

Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

OSIRIS-REx poprvé vyfotil svůj cíl

Sonda OSIRIS-REx urazila vesmírem od svého startu 8. září 2016 již 1,8 miliardy kilometrů a teprve 17. srpna letošního roku se dostala k cíli dostatečně blízko na to, aby jej mohla poprvé vyfotit. V dalších měsících se bude přibližovat a sledovat, jak se asteroid Bennu zvětšuje a jak mu přibývají detaily. Vědce zajímá tvar asteroidu, jeho velikost a povrchové útvary. Sondu v době snímkování dělila od asteroidu vzdálenost 2,2 milionu kilometrů, což je pro lepší představu skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. NASA nyní zveřejnila sérii prvních snímků.

Změny množství ledu zmapuje laser

Už v první polovině září by nás měl čekat start nejpokročilejšího laserového přístroje svého druhu – začne mise, která má za úkol měřit – s nesrovnatelnou přesností – změny ve výšce (mocnosti či tloušťce) ledu v okolí pozemských pólů. Mise s komplikovaným názvem Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 zkrácená do pohodlnějšího označení ICESat-2 má za úkol změřit změny mezi pokrytím Grónska a Antarktidy v jednotlivých letech. A když už byla řeč o přesnosti, pak stačí říct, že sonda provede každou sekundu 60 000 měření s odchylkou o velikosti průměru psacího pera.

Přípravy na letový test záchranné věžičky Orionu

Na našem webu pravidelně informujeme o probíhajících přípravách na plánované testy záchranných systémů pro všechny tři připravované americké kosmické lodě – Crew Dragon, Starliner i Orion. Během posledních čtyř týdnů bylo zveřejněno několik fotografií z přípravy na letový test záchranné věžičky Orionu, které jsou rozesety na různých místech Internetu. Tyto fotografie vám přinášíme v dnešním článku včetně bližšího popisu. Test Ascent Abort-2 (AA-2) je plánován na duben 2019.

OSIRIS-REx zahájil přibližovací fázi

Americká sonda, která má na Zemi dopravit vzorky z asteroidu Bennu vstoupila 17. srpna do další fáze své mise. Nyní je již v přibližovací fázi, ale ta potrvá ještě několik měsíců. Již brzy se můžeme těšit na první fotky cílového asteroidu, které měly být pořízeny ze vzdálenosti dvou milionů kilometrů. Pomalu se dostáváme do fáze, kdy začne více než dvouletá etapa výzkumu asteroidu, která skončí odletem k Zemi naplánovaným na březen roku 2021. Oficiální termín příletu sondy k cíli je stanoven na 3. prosince, kdy sonda začne oblétávat asteroid, aby jej prozkoumala hezky zblízka ze všech stran. U Bennu bude mapovat jeho povrch, studovat složení a vyhledávat vhodné místo pro pětisekundový dotyk, během kterého má odebrat vzorky materiálu z povrchu. Mise je rozdělena do devíti samostatných fází, přičemž každá z nich je navržena tak, aby pozemní specialisté získali maximum informací o asteroidu, naučili se bezpečně pracovat v jeho těsné blízkosti a vybrali vhodné místo k odběru vzorků.

Administrátoři NASA – 5. díl

V prvních čtyřech dílech jsme od doby založení NASA, na základech její předchůdkyně NACA, postoupili do roku 1992 a pověděli si něco o prvních osmi administrátorech a osmi zastupujících administrátorech (z nich jeden nebyl předtím zástupcem administrátora). Postoupili jsme od krize Sputniku, přes krizi Gagarina, katastrofu Apolla 1 až po katastrofu Challengeru a jejich řešení. Povšimli jsme si i hvězdných okamžiků NASA. Zaznamenali jsme dosavadní maximum ročních výdajů v roce 1966 (43,5 miliard USD) i pokles po ukončení programu Apollo na 14,3 miliard USD v letech 1979 a 1980 (vše v přepočtu na ceny r. 2014).

Šest zajímavostí o probouzení roveru Opportunity

Vozítko Opportunity se z Marsu ozvalo naposledy desátého června, kdy se na Rudé planetě rozhostila prachová bouře, která se o pár dní později stala bouří celoplanetární. Rover, který na Marsu fungoval již 15 let, čerpá energii ze solárních panelů, ale atmosféra byla prostoupená prachem, který blokoval sluneční světlo, takže vozítko upadlo do hibernace. Ale před pár týdny se začala situace zlepšovat, takže všichni čekají, zda a případně kdy se obloha vyčistí natolik, aby solární panely generovaly dostatek energie k obnovení provozu, aby rover mohl zavolat domů.

Sluneční magnetické pole jako umění

V oblasti výzkumu slunce teď na sebe největší pozornost poutá nedávno vypuštěná Parker Solar Probe, ale z vědeckého hlediska nás její objevy teprve čekají. Naopak jiné sondy studující Slunce jsou ve vesmíru již několik let a jejich data jsou pro vědeckou obec nezbytná ke studiu naší nejbližší hvězdy. Není proto od věci si připomenout, jakou službu dělá vědě třeba sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) vypuštěná v únoru 2010. Vědci s pomocí pokročilých počítačových modelů vytváří obrazy slunečního magnetického pole. Dnes si ukážeme, jak to vypadá, když se vizualizace těchto siločar promítne na fotku Slunce ze sondy SDO. Snímek vznikl 10. srpna 2018 a zachycuje naši životodárnou hvězdu v extrémní ultrafialové části spektra. Důležité je, že fotka i model překrývajících se čar vznikly ze souběžných měření.

Kosmotýdeník 309 (13.8. – 19.8.)

Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.