Spark Space
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poté co se v lednu objevily problémy na kameře WFC 3 (Wide Field Camera 3) si nyní pozemní operátoři lámou hlavu nad vědeckým přístrojem Advanced Camera for Surveys (ACS). Tahle kamera totiž 1. března ve 2:31 našeho času přerušila svůj provoz po blíže nespecifikované chybě. Ta se objevila poté, co přístroj provedl rutinní restart. Zatím se zdá, že chyba není hardwarového rázu, ale že souvisí s programovým vybavením, které se správně nenahrálo. Rychle vznikl tým tvořený inženýry specializovanými na systémy tohoto přístroje, experty na letový software a letovými řídícími. Jejich úkolem je stáhnout a analyzovat informace o diagnostice přístroje. Odborníci, kteří již hledají příčinu selhání, by měli dále vypracovat plán na obnovu funkčního stavu.
1042 hlasů u anketní otázky k misi EM-1, 1014 hlasů k misi EM-2, … 887 hlasů k misi EM-7. Vaše účast v anketě překonala naše očekávání. Vážíme si každého Vašeho hlasu. Nejdříve bychom chtěli poděkovat za to, že jste projevili své názory, a tím nám dali zpětnou vazbu. Anketa vznikla na základě podnětu od jednoho diskutujícího. Protože některé hlasy zaznívají v diskusích více než jiné, rozhodli jsme se, že by bylo dobré znát názory čtenářů jako statistického souboru. Možnost hlasování skončila v neděli 24. února. Nyní tedy můžeme vyhodnotit, jak to zdejší komunita vidí se starty rakety SLS.
V poslední době bylo z oblasti sond u planetek slyšet hlavně o japonské sondě Hayabusa 2, která se pokusila o odběr vzorků z planetky Ryugu. Ale u planetky Bennu pracuje americká sonda OSIRIS-REx. Tu sice odběr vzorků čeká až za necelý rok, ale to neznamená, že by nám nepřinášela zajímavé informace. Dnes si ukážeme fotku z kamery MapCam, kterou OSIRIS-REx pořídila nad severním pólem Bennu, na kterém je krásně vidět terminátor – hranice světla a stínu na povrchu planetky. Fotka ze vzdálenosti 1,8 kilometru je poměrně kvalitní – každý obrazový bod odpovídá zhruba 12 centimetrům. Pro lepší představu – největší balvan, který se na fotce nachází, má na délku zhruba 16 metrů.
Dnes ráno v 8:49 SEČ se soukromá raketa Falcon 9 odlepila od floridské rampy 39A, aby zamířila k obloze. Na nízkou oběžnou dráhu vynášela první exemplář nové kosmické lodě Crew Dragon, která jednou bude vozit astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici. V rámci aktuální mise DM-1 ještě loď letí bez posádky, aby se dokonale prověřilo její fungování. Tato mise je významným krokem k nástupu soukromých firem do oblasti pilotované kosmonautiky. Rozhodli jsme se proto připravit tento článek s psaným online přenosem, ve kterém budeme přinášet všechny důležité informace z letu lodi Crew Dragon až do jejího automatického připojení k Mezinárodní kosmické stanici, které má přijít v neděli ve 12:00 našeho času. Pojďte s námi prožít onu historickou chvíli.
Krtek, neboli přístroj HP3, se začal zavrtávat do Marsu a mohl by už být v hloubce 35 cm. 2. března 7:44
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají experimenty z mnoha různých oborů vědy. Velmi často ale stanice slouží i ke zkouškám inovativních technologie a jejich ověřování v praxi. Již na jaře letošního roku bychom se mohli dočkat zkoušek nové experimentální komunikační technologie, která by mohla v budoucnu najít uplatnění při letech dál od Země. V současné době se kosmické agentury ve většině případů spoléhají při přenosu informací z různých sond na Zemi na radiové vlny. Nedávno se k tomuto účelu začaly zkušebně používat lasery, které umožní přenášet vyšší objemy dat. Plánovaná zkouška jde však ještě dál – projekt XCOM chce ke komunikaci využívat rentgenového záření.
Agentura NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi. Teleskop pojmenovaný SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel, ale kromě toho by mohl prozradit, jak běžné jsou v planetárních systémech naší galaxie základní složky života. Teleskop by se měl do vesmíru vydat v roce 2023 a jeho základní mise má trvat dva roky. SPHEREx bude prohlížet oblohu ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové se těší na sběr dat z více než 300 milionů galaxií a více než sto milionů hvězd v naší Mléčné dráze.
NASA vybrala 12 vědeckých a technologických zařízení, z nichž některá mají koncem tohoto roku letět na Měsíc. Tento interní výběr představuje první z kroků dlouhodobého zkoumání Měsíce (a později i Marsu) agenturou NASA. Ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate – SMD) iniciovalo interní výzvu k předkládání návrhů a vybrané přístroje budou nyní připravovány v zařízeních NASA po celé zemi, vč. Ames Research Center, Glenn Research Center, Johnson Space Center, Langley Research Center a Marshall Space Flight Center. Výzvy pro další „lunární“ zařízení, které poletí jako hrazený náklad, proběhnou v NASA každý rok. NASA v říjnu 2018 také vypsalo otevřenou výzvu Lunar Surface Instrument and Technology Payload (LSITP). Návrhy je třeba předložit do 27. února a výběr bude známý ještě na jaře. O jednotlivé zakázky NASA na dopravu nákladu na Měsíc bude moci soutěžit všech devět společností či konsorcií, které byly loni vybrány v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Jakmile bude letos na jaře zakázka na misi CLPS udělena, budou mezi návrhy vzešlými z této interní výzvy NASA a z otevřené výzvy LSITP vybrána specifická zařízení, která poletí
V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.
Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.