sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Starliner 1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Tory Bruno

Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Fotovoltaické panely sondy Lucy

Oba fotovoltaické panely pro americkou sondu Lucy úspěšně prošly termálně-vakuovými zkouškami, což byl závěrečný krok v rámci zkoušek tohoto kriticky důležitého prvku, který se chystá na start letos na podzim. Jakmile se panely připojí k sondě, tak by po rozložení dokázaly pokrýt výšku pětipodlažní budovy. Lucy, 13. mise programu Discovery, potřebuje velké fotovoltaické panely, protože bude pracovat dále od Slunce než všechny dřívější sondy vybavené fotovoltaickými panely. Během své dvanáctileté cesty k Trojským planetkám se sonda dostane až za oběžnou dráhu Jupiteru do vzdálenosti 853 milionů kilometrů od Slunce.

Počasí v kráteru Jezero

Počasí hraje důležitou roli při plánování našeho dne. Když meteorologové hlásí nízké teploty, obléknete si teplejší bundu a v případě hlášené bouřky možná dokonce svou cestu úplně odložíte. Inženýři NASA také využívají informace o počasí k plánování další činnosti – jen u nich jde o analyzování podmínek na miliony kilometrů vzdáleném Marsu. Systém MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer) na roveru Perseverance byl poprvé aktivován na 30 minut 19. února zhruba jeden den poté, co vozítko dosedlo na Mars. Ve stejný den pacifického času (u nás už bylo 20. února) dorazily na Zemi první údaje ze senzorů přístroje MEDA.

Začíná poslední fáze průzkumu Bennu

Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.

ŽIVĚ: Test dosednutí Orionu do vody

Bude to zkouška, která potrvá jen pár sekund, ale po vizuální stránce bude stát za to. Na Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia, najdeme Landing and Impact Research Facility, jehož součástí je vodní nádrž Hydro Impact Basin. Právě do ní by měla z výšky několika metrů dopadnout šest a čtvrt tuny vážící maketa návratového modulu lodi Orion. Test je momentálně plánován na 6. dubna v 19:45 SELČ. NASA hodlá tuto zkoušku vysílat živě nejen na NASA TV, ale i na sociálních sítích. Okno přehrávače přímého přenosu najdete i v našem článku.

Hardware pro misi Europa Clipper

Jupiterův měsíc Europa má podle dosavadních poznatků potenciál k tomu, aby hostil život. Sonda Europa Clipper, která má tento svět prozkoumat, využije velkého množství průletů kolem tohoto měsíce, aby prozkoumala obyvatelnost tohoto oceánského světa. Tato americká vlajková loď kosmického výzkumu, která se vydá do vnější Sluneční soustavy, nedávno prošla mimořádně důležitou fází kritického zhodnocení návrhu. V rámci tohoto procesu experti posuzovali podrobný design sondy, aby se ujistili, že vše odpovídá požadavkům a jer připraveno na kompletaci. Mise Europa Clipper je nyní připravena na plné spuštění výroby a zkoušek hardwaru. Projekt se také posouvá vstříc fázi montáže a zkoušek sondy a jejích špičkových vědeckých přístrojů.

Matej Poliaček – Ľudia vo vesmíre – súčasnosť a budúcnosť (31.03.2021)

Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových kontrolorů centra řízení provozu evropského modulu Columbus. Přednáška byla proslovena

Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)

Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a tak je v pravé nedělní poledne ideální čas si to všechno dění shrnout. V Kosmotýdeníku jsme se tentokrát v hlavním tématu věnovali nadcházející první čistě neprofesionální kosmické misi Inspiration 4, která pomocí lodě Crew Dragon vezme do kosmického prostoru zajímavou posádku. V dalších tématech se budeme věnovat například nově představenému suborbitálnímu raketoplánu společnosti Virgin Orbit, anebo přípravám na přistání čínské marsovské mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou velikonoční neděli.

Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým fotografem, proto nás i seznámí s fotkami, které udělal. Přednášejícím je Mgr. Pavel Gabzdyl, který pracuje

První test iontového pohonu stanice Gateway

Systém, který bude zajišťovat pohon stanice Gateway kolem Měsíce zažil nedávno svou první aktivaci – šlo o začátek mnoha pozemních zkoušek, které mají zajistit, že modul PPE (Power and Propulsion Element) je připraven k letu. NASA společně s firmami Maxar Technologies a Busek Co. úspěšně otestovala šestikilowattový pohonný subsystém SEP (solar electric propulsion), který je určen pro modul PPE. Statické zážehy jsou financovány Direkotoriátem vědeckých technologických misí, který pomáhá zlepšit vývoj komerčních kosmických možností. Při těchto testech se ověří opakované aktivace a vypnutí pohonu včetně dalších scénářů, které mohou v reálném provozu nastat. Během testů se má ze všech úhlů pohledu prověřit, že systém je připraven na let k Měsíci a dlouhodobou službu v tomto prostředí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.