sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

GAO

Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.

NASA

NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Příběh technologie: Svinovací fotovoltaické panely

Kosmický výzkum přináší stále nové technologie, které jsou v mnoha ohledech lepší než ty předešlé. NASA se nyní rozhodla připomenout historii vývoje inovativních fotovoltaických panelů, kterým navíc svítá nadějná budoucnost. Klasické fotovoltaické panely pro použití v kosmickém prostoru mohou být docela drahé a jejich provoz bývá velmi komplexní. Svinovací fotovoltaické panely ROSA (Roll-Out Solar Arrays) představují alternativní možnost oproti existujícím technologiím. Tyto panely mají kompaktnější design, jsou dostupnější, nabízí vyšší úroveň autonomie a mohou být využity na širokém spektru vědeckých i komerčních misí – od nízké oběžné dráhy Země až po meziplanetární cesty.

Stopaři na cestě k Měsíci #8: LunIR

Start rakety SLS, která se jako nejsilnější nosič současnosti má poprvé vypravit k obloze, se nezadržitelně blíží. Cílem mise je ozkoušet celý koncept rakety a vynést nepilotovanou loď Orion, která se vydá na oběžnou dráhu Měsíce a pak zpět k Zemi. Ve stínu hlavního úkolu je však ještě dalších deset misí CubeSatů, který každý jeden předvádí nějakou pokročilou technologii, která se vešla do extrémně malého balení. My se dnes podíváme na osmý z těchto deseti CubaStů, který nese jméno LunIR.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2022 v 18:00 (04.04.2022)

Pravidelně každé tři měsíce na tomto serveru anoncujeme blížící se přednášku, která shrnuje aktuality týkající se kosmonautiky. Jako obvykle je autorem přednášky šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Za první tři měsíce tohoto roku se v kosmonautice odehrála celá zajímavostí. Asi nejdůležitějšího lednovou událostí bylo bezchybné rozkládání dalekohledu Jamese Webba. V polovině ledna se se také na svou cestu do vesmíru vydal český cubesat VZLUSAT-2, nosičem v tomto případě byla raketa Falcon 9. Poslední lednovou událostí, která bude zmíněna, je příjezd prvního a druhého stupně připravované rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Údálostí, která v únoru všechno ostatní zastínila, se stalo napadení Ukrajiny vojsky Ruské Federace. Napohled pouze pozemská událost však mocně ovlivnila dění v kosmonautice. Tentýž měsíc pro nás připravil šéf společnosti SpaceX Elon Musk svou dlouho odkládanou prezentaci, která se týkala budoucího směřování firmy. I tento měsíc pak pokračovala příprava dalekohledu Jamese Webba. Asi nejzajímavější událostí března je pak bezesporu vývoz rakety SLS na startovní rampu LC-39B. Poslední dvě březnové události se pak týkají pilotované kosmonautiky

NASA dokončila plány nové kosmické observatoře

Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.

ŽIVĚ: Dva dlouhodobí obyvatelé ISS se vrací

Když vloni 9. dubna startovala z Bajkonuru loď Sojuz MS-18, letěli v ní na oběžnou dráhu Rusové Oleg Novický a Pjotr Dubrov. Společnost jim dělal Američan Mark Vande Hei. Ovšem místo toho, aby se posádka po zhruba půl roce ve stejném složení vrátila zpět, nastala změna. Na ISS totiž v říjnu dorazil Sojuz MS-19 kterému velel Anton Škaplerov. Spolu s ním na ISS dorazili filmaři – herečka Julija Peresild a režisér Klim Šipenko, kteří měli na ISS strávit jen pár dní. Bylo tedy potřeba upravit tradiční harmonogram střídání a dvěma členům posádky prodloužit pobyt na orbitálním komplexu. Filmaři se vraceli v Sojuzu MS-18 s Olegem Novickým, který zakončil svůj půlroční pobyt. Anton Škaplerov naopak svůj půlroční pobyt na ISS zahájil a Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei na stanici zůstali – místo v Sojuzu MS-18 se měli vrátit v Sojuzu MS-19. Nyní se jejich čas na stanici naplnil.

Sentinel 6A na Vandenbergově základně po vyjmutí z transportního kontejneru.

Sentinel 6A převzal pomyslné žezlo

22. března se nejnovější evropsko-americká družice určená k měření výšky mořské hladiny, tedy Sentinel 6A Michael Freilich, stala oficiální referenční družicí pro globální měření výšky mořské hladiny. Znamená to, že všechna měření výšky mořských hladin pořízená jinými družicemi, budou porovnávána s daty ze Sentinelu 6A, aby se prověřila jejich přesnost. Tato družice se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 2020, aby navázala na více než 30 let dlouhý odkaz družice TOPEX/Poseidon, která začala s měřením výšky mořské hladiny v devadesátých letech minulého století. Jejich štafetový kolík od té doby převzalo několik dalších družic, z nichž poslední je Sentinel 6A. Jeho dvojče, Sentinel 6B, má startovat v roce 2025.

Kosmotýdeník 497 (21.3. – 27.3.)

Další týden je za námi a před vámi je v nedělní poledne předloženo aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na otevírání lunárního vzorku horniny z mise Apollo 17. Dále se zaměříme na další odklad povolení FAA pro kosmodrom Boca Chica, anebo nové jméno pro nový exemplář lodě Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Gravitační vlny a kosmický výzkum

V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.