Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
20. září pořídila sonda z výšky 267 kilometrů snímek roveru, který se po prašné bouři stále neozval. 25. září 22:55
Podle dostupných údajů začal před pár dny konec prachové bouřky, která v minulých týdnech zasáhla celý Mars, což je vidět i na snímku, který 18. července pořídit Hubbleův teleskop a který jsme použili jako náhledovou fotku tohoto článku. Tato zpráva je sice potěšující, ale nesmíme zapomínat, že ještě několik týdnů (či dokonce měsíců) bude trvat, než jemné prachové částice klesnou z atmosféry k povrchu a nebe se pročistí. Právě na čisté nebe čeká americký rover Opportunity, aby mohl s pomocí solárních panelů dobít své baterie. Poslední signál z vozítka přišel na Zemi 10. června – pak bylo prachu v atmosféře tolik, že solární panely nestíhaly vyrábět dostatek energie a rover přešel do hibernace.
Vozítko Opportunity muselo přerušit vědeckou práci a upadlo do stavu hibernace. Musí totiž reagovat na mimořádně nepříznivé podmínky, které se odehrávají v jeho okolí. Na Marsu totiž zuří mimořádná prachová bouře. Její rozsah překonává všechny dosavadní rekordy spojené s tímto fenoménem a pozemní operátoři si proto dělají starosti, jak si s nečekanou situací poradí jejich rover, který již více než 14 let brázdí povrch Marsu i přesto, že měl fungovat pouze devadesát dní. Vozítko vybavené solárními panely se potýká s nedostatkem elektrické energie, kvůli kterému přestalo komunikovat se Zemí.
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter je kromě jiných přístrojů vybavena i špičkovou kamerou HiRISE, která produkuje neskutečně podrobné a mimořádně kvalitní fotky. Dnes se jejím prostřednictvím podíváme na Milankovičův kráter ležící na sever od hory Olympus Mons. Snímek samotný sice vznikl už vloni v červnu, ale teprve před pár dny z něj vzniklo video, na kterém si můžete celou scenérii prohlédnout ještě lépe. A jelikož kamera HiRISE pracuje s opravdu velkým rozlišením, je tohle video dostupné i v rozlišení 4K!
Stará dobrá družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), díky které máme k dispozici extrémně podrobné snímky povrchu a která na Zemi přenáší velké objemy informací z povrchu Rudé planety, postupně stárne. V roce 2020 má k Marsu vyrazit nové vozítko, které technicky vychází z roveru Curiosity. Do plného provozu by se mělo dostat v roce 2021 a to už bude MRO na oběžné dráze kroutit šestnáctý rok ve vesmíru. NASA si je dobře vědoma toho, že její technika postupně stárne, ale nová družice pro rychlý přenos dat (zatím pojmenovaná NeMO (Next Mars Orbiter) však nepřijde dříve než v roce 2022.
Další týden je za námi a proto vychází další díl pravidelného souhrnu novinek z oblasti kosmonautiky – Kosmotýdeník. V dnešním vydání se v hlavním tématu zaměříme na Mars a jeho využití jako učebnice toho, jak vznikal život zde na Zemi. Podíváme se také na novinky kolem české družice VZLUSAT-1 a zamíříme i ke SpaceX, kde se protahují práce na zprovoznění jejich floridské rampy SLC-40. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.
Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.
Nejčastěji skloňovaným jménem kosmického prostředku nebyl po čase žádný produkt firmy SpaceX, ale pro změnu sonda Cassini, která po více jak dvaceti letech dokázala nadchnout i velká média. I my jí budeme věnovat část Kosmotýdeníku, ale podíváme se také na události, které stály v pozadí. Například máme nepříjemnou zprávu pro ty, co se těšili na start rakety SLS v příštím roce. Zdá se, že se bude čekat ještě další rok. Proč a jak došlo ke zpoždění, o tom už uvnitř článku. Podíváme se také na dnešní start Falconu 9, který by měl proběhnout již v jednu hodinu po poledni a nevynecháme ani další menší události. Přejeme vám pěknou neděli a hezké čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
