sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mir-2
VT_2021_41

Vesmírná technika: Modul Pirs – Stavba a start

V minulém díle jsme si představili, jakou historií si prošel projekt malého modulu Pirs. Dnes se již dostáváme do fáze stavby samotného modulu. Podíváme se také na jeho zkoušky a start. Nemalou pozornost věnujeme také upravené kosmické lodi Progress-M, která modulu Pirs posloužila jako kosmický tahač. Právě tento upravený Progress se postaral o přílet malého modulu k Mezinárodní kosmické stanici, ale o tom už bude řeč v příštím díle.

VT_2021_40

Vesmírná technika: Modul Pirs

Dnes bude řeč o prvním stálém modulu Mezinárodní kosmické stanice ISS, který byl po odsloužení od stanice odpojen. Následně byl nahrazen víceúčelovým laboratorním modulem MLM-U Nauka. Čeká nás tedy povídání o ruském modulu Pirs, jehož historie je překvapivě bohatá. Kořeny tohoto projektu sahají až do 80. let 20. století, kdy Sovětský svaz začal uvažovat o (nakonec nikdy nerealizované) kosmické stanici Mir 2.

Základní blok stanice Mir

Svět nad planetou (92. díl)

V roce 1976 se začal na rýsovacích prknech projektantů rodit první nástin toho, co se později zhmotnilo v podobě orbitálního komplexu Mir. Základem stanice, která zprvu nesla označení DOS-7 a následně byla s typickou inženýrskou invencí pojmenována jako 27KS, byl trup s výrobním číslem 12701. Právě tento trup, založený na předchozí generaci stanic Saljut, nakonec v roce 1986 posloužil jako základ komplexu Mir. Ovšem v dílnách výrobního závodu Chruničev spolu se základním blokem Miru vznikl i jeho dvojník, trup s výrobním číslem 12801. Pro něj bylo zamýšleno využití coby záložního základního bloku Miru pro případ, že by se jeho bratříčkovi z jakéhokoli důvodu nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. Ještě v roce 1984 se začali konstruktéři Energije zajímat o to, jak bude vypadat nástupce Miru (jehož základní blok mimochodem v té době ještě seděl na Zemi). Éra, o které hovoříme, s sebou přinesla velký rozmach v oblasti plánů na velké orbitální stanice. Spojené státy ohlásily začátek prací na projektu obří víceúčelové stanice Freedom a jejich ruští rivalové nemohli zůstat pozadu. Tak se zrodil velmi ambiciozní projekt s názvem OSEC

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.