sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia

Novaspace

Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.

GHGSat

Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.

Anduril

Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.

SpaceX

SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: metop

Nová evropská meteodružice MEtOp-SG-A1 posílá první data

Necelé tři týdny po startu první meteorologické družice druhé generace MetOp, MetOp-SG-A1, začala tato pozoruhodná nová družice vysílat data ze svých dvou špičkových vědeckých přístrojů, čímž nabídla lákavý náznak toho, co nás od ní čeká v budoucnu. Program MetOp druhé generace (MetOp-SG) staví na osvědčeném úspěchu družic MetOp první generace, zabezpečuje tok důležitých dat pro globální předpovědi počasí a sledování klimatu a zároveň představuje významné pokroky ve výkonnosti a rozlišení. Extrémní a výjimečné jevy spojené s počasím jsou stále častější, takže přesná a včasná předpověď nebyla nikdy potřebnější. Z polární oběžné dráhy družice MetOp-SG poskytnou nezbytná data pro posílení modelů předpovědi počasí a prohloubí naše znalosti o měnícím se zemském klimatu.

MEtOp-SG-A1 je uzavřen do aerodynamického krytu

Přípravy na start nové evropské meteodružice MetOp-SG-A1 i nadále pokračují podle plánu. Tým expertů na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, se nyní vizuálně rozloučil s cennou družicí, která byla následně uzavřena do aerodynamického krytu rakety Ariane 6. Tato zbrusu nová meteodružice, které na své palubě ponese také vědecký přístroj Copernicus Sentinel-5, by měla odstartovat vstříc oběžné dráze 13. srpna ve 2:37 SELČ.

První družice MetOp druhé generace je natankována!

Cesta první evropské meteodružice MetOp Second Generation, která mezi svými přístroji ponese i Copernicus Sentinel-5, ke startu nabírá nezadržitelné tempo. Specialisté na evropském kosmodromu v jihoamerickém Kourou dokončili kriticky důležitý a také nebezpečný úkol plnění nádrží družice pohonnými látkami. Mohou si tak odškrtnout důležitý milník v harmonogramu závěrečných předstartovních příprav. Družice MetOP-SG-A1, která by měla odstartovat v srpnu na raketě Ariane 6, je prvním zástupcem série tří párů družic. Příští rok ji bude následovat partnerská družice MeOp-SG-B1.

Pavol Valko – Vesmírne technológie v bežnom živote (14.11.2017)

Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí korálek na evropskou meteošňůrku

V roce 2006 se na oběžnou dráhu dostal MetOp-A a v roce 2012 jej následoval MetOp-B. Dalších šest let uplynulo a na svůj start se chystá MetOp-C – poslední zástupce současné generace evropských meteorologických družic, které obíhají Zemi po polární dráze. Ta bude moci navázat na měření dříve vypuštěných družic a pokračovat v kontinuálním sledování teploty, vlhkosti, málo zastoupených plynů, ozonu či rychlostí větru nad oceány. Tato data pomohou hlavně zpřesnit numerické modely, tedy základy pro tvorbu předpovědí počasí. Nedávné studie ukazují, že data z družic MetOp-A a MetOp-B snížily chybovost předpovědí počasí na druhý den o 27 %.

Evropský MetOp-C na kosmodromu

Pokud bychom za startovní výstřel předstartovních příprav družic považovali jejich přílet na kosmodrom, pak se v případě evropské meteodružice MetOp-C tato fáze již rozběhla. Na letiště u města Cayenne ve Francouzské Guyaně totiž 20. června přistál první ze tří transportních letounů Antonov. V jeho útrobách bychom našli 11 kontejnerů s vybavením pro manipulaci se sondou na kosmodromu, ale i s počítačovými prvky, které budou v dalších týdnech potřeba. Za pár dní dosedl na ranvej i druhý letoun, který transportoval dva hlavní moduly družice a celý transport byl zakončen třetím letem, v rámci kterého se do Jižní Ameriky dostaly solární panely.

Evropa ve výzkumu Země nezahálí

Jedním z pilířů evropské kosmonautiky jsou satelity snímkující zemský povrch. Za všechny můžeme uvést třeba mimořádně úspěšný EnviSat, nebo momentálně se rozbíhající projekt specializovaných družic Sentinel. Pro vědu jsou nejcennější dlouhodobá měření dat, ve kterých se dají nalézt nečekané souvislosti. Pokud tedy Evropa chce v dalších letech pokračovat v nastoleném směru, je potřeba už nyní dojednat nové družice, které budou v příštím desetiletí svými citlivými senzory monitorovat dění několik set kilometrů pod nimi.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.