sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že Rusové připravují novou kosmickou loď, která by mohla v budoucnu nejen nahradit a doplnit lodě Sojuz, ale mohla by se vydat i na cestu k Měsíci jsme na našem blogu již psali. Čas ale běží a na povrch vyplouvají bližší detaily a další informace, které ukazují, že celý projekt kosmické lodi PTK-NP (dříve PPTS) neumřel, ale že se mu naopak dostává čím dál větší pozornosti.
Pokrok všech významných kosmických agentur světa přicházel postupně. Nejdříve přišly cesty na oběžnou dráhu, poté pokusy o dobývání Měsíce a vzápětí první meziplanetární cesty k Marsu či Venuši. Toho jsme mohli být svědky v šedesátých letech, kdy si takto probojovávali své cesty USA a Sovětský svaz. Dnes můžeme to samé sledovat v podání Číny či Indie. Indie už zkoumala Měsíc z jeho oběžné dráhy pomocí sondy Chandrayaan-1 a letos na podzim chystá start své první sondy k Marsu, která ponese jméno Mangalyaan. Obdobně Čína už kroužila kolem Měsíce se svými průzkumníky Chang’e 1 a Chang’e 2. Na letošní rok chystá start a následné přistání s velkou sondou Chang’e 3 a v příštích pěti letech plánuje toto přistání zopakovat a snad i dopravit vzorky zpět na Zemi. Ve stejném časovém horizontu by také Čínani rádi poslali své sondy k Marsu a asteroidům. Evropa však kráčí výrazně odlišnou cestou. Nejdříve dosáhla rekordně blízkého průletu kolem Halleyovy komety se sondou Giotto, poté se jí dokonce podařilo doposud nejvzdálenější přistání lidského výtvoru v historii, tj. přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, a nakonec
Už samotná konstrukce roveru, který by splňoval podmínky k získání ceny Google Lunar X Prize, je poměrně obtížnou záležitostí a velkou technologickou výzvou. Ovšem postavit si kromě toho i svou raketu, která poslouží nejen k vynesení sondy k Měsíci, ale zároveň umožní týmu rozjezd komerčních aktivit na poli suborbitálních turistických letů, případně vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu a dál, to už vyžaduje velkou odvahu, pevné odhodlání, tým šikovných lidí a a v neposlední řadě hodně finančních prostředků. Uvidíme, zda rumunský tým ARCA všechny potřebné dispozice pro své velké plány má.
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) měla být jakýmsi předvojem návratu Američanů na Měsíc. Jejím hlavním úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Měsíce, zjistit, zda na něm je voda a další suroviny, které by co nejvíce pomohly snížit množství nákladu pro budoucí lunární základnu, jenž by se musel vozit ze Země. Dalším úkolem bylo zkoumat radiaci na Měsíci, její množství a povahu ovlivněnou například i topografií terénu. To vše mělo sloužit k výběru míst pro přistání lidských posádek a zbudování stálé lunární základny.
První díl jsme zakončili ruským skafandrem Orlan-E, určeným pro vycházky po rudé planetě. Dalšími technologickými novinkami se Ruská federace zatím nepochlubila a tak se tentokrát vypravíme do Země vycházejícího Slunce, kde také experimentují na poli nových skafandrů. V druhé, obsáhlejší části článku se zaměříme na Spojené státy americké, jejichž astronauti si zatím jako jediní mohli vyzkoušet chůzi po jiném nebeském tělese. Nejprve se podíváme na experimentální prototyp, sloužící k ověření technologií nutných pro návrat na Měsíc a výpravy k asteroidům. Dále se zaměříme na nový skafandr, který se bude testovat za pár let na ISS a jednou by v něm astronauti mohli chodit po Marsu. Lehce se zmíníme o ochranném skafandru pro kosmické turisty.
Pokud si myslíte, že oblek na úvodním obrázku je jen nefunkčním konceptem nadějného designéra, tak vás závěr článku vyvede z omylu.
NASA Marshall Space Flight Center a Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU / APL) vyvíjejí novou generaci malých, inteligentních, univerzálních robotických přistávacích sond (landerů). Využity budou k vědeckému průzkumu cílů na povrchu Měsíce a jiných nebeských těles bez atmosféry, včetně blízko-zemních asteroidů.
Mighly Eagle je zkušební prototyp, který má prokázat funkčnost a životaschopnost daného konceptu nové generace robotických landerů. Inženýři z Marshallova střediska a APL v současné době již nejsou pouze přikováni k rýsovacím prknům, respektive počítačům, ale věnují se praktickým zkouškám jak v laboratořích, tak v terénu.
Pro budoucí výzkum Měsíce bude NASA potřebovat levně a efektivně dopravovat materiál či vědecké vybavení na poměrně přesně zvolená místa povrchu našeho trabanta. Může se jednat o zásobování lunární základny, podporu lidských výprav, různé automatické vědecké expedice nebo vyhledávání zdrojů vhodných k těžbě. Ke všem těmto účelům může posloužit nově vyvíjený autonomní lander Morpheus.
Až do nedávné doby byla přijímána všeobecná představa o Měsíci jako o pustém, mrtvém světě, jenž nezná vodu a nemá prakticky žádnou atmosféru. Trhlinu tato představa dostala misí sondy LRO/LCROSS v podobě objevu vody v trvale zastíněných kráterech v okolí jižního pólu. Nedávné studie pak rozbouraly i ideu neexistence atmosféry obklopující bezprostředně našeho nebeského souseda, když potvrdily řídkou vrstvu atmosféry skládající se z několika neobvyklých plynů včetně sodíku a draslíku.
V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na stěhování asteroidu. Mise, která bude mít za úkol zachytit planetku a přesunout ji na oběžnou dráhu Měsíce by mohla odstartovat již v roce 2020. Náklady na projekt se odhadují na 2,6 miliardy dolarů. NASA zároveň vyjádřila zájem o výpravu astronautů do Lagrangeova libračního bodu L2. Z Chrise Hadfielda se stává celebrita. Každý den posílá na Twitter a na YouTube nové obrázky Země a komunikuje s fanoušky. Na oběžnou dráhu se podíval již v roce 1995 na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-74 na ruskou vesmírnou stanici Mir. Mise GRAIL již skončila, ale NASA uveřejnila nádherné video, zachycující povrch Měsíce. Na konci článku si toto video budete moci vychutnat.
Úspěch, který zaznamenala v roce 2002 americko-německá dvojice družic GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment) na oběžné dráze Země v podobě velmi podrobné gravitační mapy naší rodné planety, inspiroval NASA k naplánování podobné mise. Tentokrát se měla týkat Měsíce. Vybavení k měření gravitačních anomálií bylo podobné koncepce jako na družicích GRACE s tím rozdílem, že u Měsíce nelze použít signál GPS, takže musí příjít na řadu jiný způsob, který si představíme v článku. Design si GRAIL vypůjčil z Experimental Small Satellite-11 (XSS-11) firmy Lockheed Martin a systém avioniky vycházel ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter, která nám stále poskytuje cenná data z oběžné dráhy Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
