LEOcloud
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.
Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.
Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Únorová Kosmoschůzka nás svými tématy přenese na obě strany oceánu. Jiří Myška se podívá řádně na zoubek nové ruské kosmické lodi FEDERACE, zasadí ji do historického kontextu a chybět nebudou ani plány do budoucna, spojené s využitím tohoto potenciálního dopravního prostředku pro další generaci ruských kosmonautů.
V druhé části kosmoschůzky Petr Desort rozebere současnou situaci okolo raket Falcon, americké společnosti SpaceX a zhodnotí nakolik reálné jsou plány projektu ITS, který by měl lidstvu otevřít dveře prakticky k celé sluneční soustavě.
Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara a místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti, přičemž rusové momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.
Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy nap ovrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, proto jsme kontaktovali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma.
Změna prezidenta znamená pro agenturu NASA vždy velké změny. Mnozí z nás si pamatují, že když v roce 2008 nastoupil Barack Obama, následovalo velmi bolestné zrušení programu Constellation, který vyhlásil prezident Bush. Ze zrušeného programu však časem povstala obnovená a téměř identická loď Orion a raketa SLS. Cíl se přesunul z Měsíce na Mars a vyhlásila se větší podpora soukromníkům. Nicméně všichni cítíme, že měnit tak velkolepé projekty v době jejich tvoření není zrovna konstruktivní a nakonec ani levné. NASA se proto tentokrát snaží na nového prezidenta lépe připravit a zůstává „otevřená všem možnostem“.
NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.
Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.
Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.
Tento týden jsme se dočkali jak burácení raketových motorů, tak zajímavých informací z blízkého vesmíru. Pojďme si některé zajímavé věci připomenout v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Jako první se ve velkém tématu zaměříme na velmi zajímavý let a zánik lodi Cygnus OA-6, který byl tentokrát opravdu napínavý. Nevynecháme ani dva starty, které se tento týden udály, či netradičně to, kde strávil víkend redakční tým Kosmoanutixu. Přeji hezké čtení a příjemnou neděli.
Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
