BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci na zítřek ještě před půlnocí prosmýkne kolem první planety Sluneční soustavy. Gravitační manévr přivede sondu 4. září ve 23:48 SELČ do maximální vzdálenosti pouze 165 kilometrů nad povrchem Merkuru. Pro BepiColombo to bude vůbec první možnost spatřit polární oblasti této planety. Na níže přiložen infografice můžete vidět, jak bychom viděli tento průlet, pokud bychom stáli na místě Slunce.
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.
Jako každé nedělní poledne, vychází i dnes další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku však bude dnes hlavní téma poněkud smutné, jelikož misi Psyche potkal odklad, kvůli kterému se o dost zpozdí i přílet ke stejnojmenné kovové planetce. V dalších tématech se podíváme na start jihokorejské rakety Nuri, testování v Boca Chicha a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.
Průletu evropsko-japonských sond v rámci mise BepiColombo kolem Merkuru, jsme se už věnovali. Dnes Vám však přinášíme video, které z tohoto průletu vzniklo. Už před průletem se očekávalo, že se ESA pokusí složit přijaté snímky ze dvou inženýrských kamer MCAM (Monitoring Cameras) a vytvoří tak časosběrné video. Ostatně stejné to bylo i u předešlých gravitačních manévrů této mise. Očekávání se potvrdila. ESA zveřejnila video složené z 53 snímků. Video je složené z černobílých fotek s rozlišením 1024 × 1024 pixelů a v záběrech můžeme vidět i různé části sestavy BepiColombo. Kamera MCAM-2 zabírá středněziskovou anténu a magnetometr, MCAM-3 má zase ve výhledu vysokoziskovou anténu.
Evropsko-japonská mise k Merkuru provede již brzy svůj první ze šesti průletů kolem této planety. Ty jsou potřebné k tomu, aby mohlo koncem roku 2025 dojít ke vstupu sond na oběžnou dráhu Merkuru. Není to tak dávno, co sestava v srpnu prolétla podruhé a naposledy kolem Venuše. Nyní se již vědci a inženýři chystají na první průlet kolem Merkuru – k maximálnímu přiblížení má dojít 2. října v 1:34 SELČ. Sestava se prosmýkne pouhých 200 kilometrů nad povrchem planety a palubní přístroje pořídí fotografie a vědecká data, která poskytnou vědcům toužebně očekávanou ochutnávku toho, na co se mohou těšit při hlavní misi.
V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce povypráví
Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.