GAO
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).
Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.
Uplynulý týden přinesl mnoho významných a zajímavých události v kosmonautice a tak současný kosmotýdeník, který právě tento uplynulý týden shrne, bude trochu rozsáhlejší. Nejdříve se podíváme k Marsu, kterému na jeho oběžné dráhy přibyly dvě nové družice, včetně první indické. Na mezinárodní vesmírnou stanici se vydala trojice nových astronautů, ale let neproběhl bez problémů a třetí velkou zprávu zaměříme na raketu Proton, která se snad už vrátila do služby. V krátkých zprávách se podíváme na dění u SpaceX. Přeji vám hezkou neděli, a pokud zovna obědváte, tak dobrou chuť.
Kosmonautika někdy umí vykouzlit příběhy, které by nevymyslel ani sebelepší režisér. Uznejte sami – není úžasná náhoda, že kolem Marsu letos 19. října proletí kometa Siding Spring? Ta se k Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 140 000 km, což je jen třetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země. Vzájemná rychlost obou těles bude 56 km/s a kometa dosáhne na marsovské obloze magnitudy -6! Poprvé v historii budeme moci studovat takto těsnou interakci planety s kometou – navíc v době, kdy na Rudé planetě nebo v jejím okolí operuje nejvíce vědeckých družic v historii. Dnes Vám přinášíme do češtiny přeloženou infografiku amerických sond i s vyznačením úkolů, které budou mít na starosti.
NASA si dnes velmi brzy ráno připsala další úspěch – její sonda MAVEN úspěšně zažehla svůj motor proti směru letu a zpomalila o více než 1 200 m/s. Díky tomu se usadila na silně protáhlé oběžné dráze kolem Marsu. Není to ale jen další z řady sondy, které zkoumají Rudou planetu. MAVEN bude mít za úkol studovat horní vrstvy atmosféry a jejich interakci s částicemi Slunečního větru, což ještě žádná sonda nezkoumala. Náš dnešní krátký článek Vám přináší přehlednou infografiku, kterou vyrobil portál space.com. Pro ty, kdo si nejsou v angličtině příliš jistí jsme ale celý obrázek přeložili kompletně do češtiny.
Fanoušci kosmonautiky budou mít v noci z neděle na pondělí jen krátký spánek. O půl čtvrté ráno totiž americká sonda MAVEN zažehne na půl hodiny svůj motor proti směru letu. Bude totiž u cíle své cesty – planety Mars. Během zážehu spálí více než polovinu zásob v nádrži a usadí se na silně protáhlé oběžné dráze kolem Rudé planety. V našem článku našli čtenáři okno s živým přenosem celé kritické chvíle, která rozhodla o úspěchu či neúspěchu celé mise. Děkujeme všem, kdo obětovali měkkou a teplou postel a sledovali s námi přílet MAVENu k Marsu.
Sonda MAVEN určená ke studiu atmosféry Marsu vstoupí na oběžnou dráhu Rudé planety už za pár desítek hodin. Vyvrcholí tak deset měsíců dlouhá přeletová fáze. MAVEN se na svou cestu vydal 18. listopadu loňského roku a v našem dnešním článku se zaměříme na to, co tuhle dvě a půl tuny těžkou družici čeká v nejbližších dnech. Vstup satelitu na oběžnou dráhu jiné planety sice není tolik divácky atraktivní, jako přistání na povrchu, nicméně i v tomto případě se máme jistě na co těšit. Historie ukázala, že tento klíčový manévr může být pro některé sondy až příliš náročný.
Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká. Kometa C/ 2013 A1 byla objevena v lednu 2013 na australské observatoři Siding Spring. První dva měsíce to vypadalo jako splněný sen nejen všech astronomů, planetologů, ale určitě i fanoušku vědeckofantastické literatury. Kometa se 19. října 2014 srazí s planetou Mars! Přesnější propočty a pozorování od loňského dubna však tuto možnost vyvrátily. Ale i tak to neznamená, že bychom se neměli na co těšit. Rozhodně půjde o velkolepé představení – a my máme díky dlouhodobému výzkumu rudé planety předplaceny lístky do první řady. Kometa dosáhne perihelia 1,399 AU od Slunce pravě uvnitř oběžné dráhy Marsu 25. října letošního roku.
Pravidelný souhrn kosmonautických událostí z uplynulého týdne je opět připraven k vašemu přečtení. Tento týden nebyl tak bohatý na velké události jako ten minulý, přesto se udály věci, které je třeba připomenout. Už minulou neděli úspěšně odstartovala čínská raketa s měsíční sondou Chang’e 3, která má přistát na povrchu našeho přirozeného satelitu. Falcon 9 v1.1 úspěšně zvládl svůj premiérový start směřující na geostacionární dráhu. Loď Cygnus od OSC už zná datum svého prvního operačního startu a dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o tom, jak se daří MAVENu na jeho cestě k Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.