sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (KA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

TrustPoint

Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.

Kanada

Kanada uzavřela smlouvu s provozovatelem družic, společností Telesat a výrobcem MDA Space na prozkoumání možností vojenské komunikační sítě v hodnotě několika miliard dolarů na podporu kanadských ozbrojených sil v Arktidě.

Aetherflux

Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.

CASIS

Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.

NASA

Slyšení ve Sněmovně reprezentantů o vzestupu čínského vesmírného programu se změnilo v širší kritiku americké vesmírné politiky, včetně současného přístupu NASA k návratu astronautů na Měsíc.

Komplex 37

Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-express
Mars Express nad Marsem

Hledač vody na Marsu dostal aktualizaci

Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.

Evropská sonda přenáší data z čínského roveru

Sonda Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura úspěšně provedla sérii komunikačních experimentálních zkoušek. Během nich zachytávala signály z čínského marsovského vozítka Zhurong a posílala je na Zemi. Fígl je v tom, že Zhurong byl navržen tak, aby komunikoval pouze s čínskou sondou Tianwen-1, se kterou k Marsu dorazil a která stále obíhá kolem Rudé planety. Vozítko však prokázalo úctyhodnou životnost a překonalo očekávání. To však s sebou přineslo i komplikaci – čínská sonda již nadále není schopna poskytovat tak často své přenosové služby. Čínští a evropští inženýři se proto rozhodli udělat test – poslat data z vozítka Zhurong přes Mars Express na Zemi. To se sice snadno řekne, ale hůř udělá, jelikož komunikační vybavení obou účastníků není shodné. Zhurong sice dokáže přenášet data na frekvenci, kterou Mars Express umí zachytit, ale obráceně to nefunguje. Zhurong tedy může ve spolupráci s Mars Express pouze odesílat data, ale zpětnou vazbu už tímto způsobem nedostane.

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají

Mars Express rozlouskl další záhadu

Když v jižních oblastech Marsu začne jaro, objeví se u téměř dvacetikilometrové sopky Arsia Mons oblak tvořený částicemi vodního ledu, který se táhne stovky kilometrů daleko, aby se za pár hodin rozplynul. Podrobná dlouhodobá studie založená na 63 pozorováních nyní odhaluje tajemství tohoto jevu. Výzkumníkům přitom velice pomohla nová měření z „marsovské webkamery“ na evropské sondě Mars Express. Tahle sonda už dříve zachytila tento typ oblaků, které se vznáší nad Arsia Mons jen kousek na jih od rovníku Marsu. Překvapivé bylo, že Arsia Mons je jedinou oblastí s nízkou marsopisnou šířkou, kde se tyto mraky objevují. Je to také jediná z mnoha podobných sopek, kde se takový oblačný závoj v této části roku objevuje. Jev dostal označení AMEC (Arsia Mons elongated cloud – protáhlý oblak u Arsia Mons).

Zdeněk Pokorný – Zpráva o stavu planet (21. 11. 2006)

Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit

Plánovaný průběh přistání vozítka Perseverance.

Evropské družice se chystají na přílet Perseverance

Americká mise Mars 2020 v čele s vozítkem Perseverance má na Marsu přistát 18. února ve 21:43 SEČ. Aby mohl rover po přistání v kráteru Jezero komunikovat, bude se spoléhat na družice na oběžné dráze Marsu. Právě přes ně bude odesílat na Zemi fotografie a další data – opačným směrem pak budou proudit příkazy a pokyny od inženýrů. Evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) bude jednou z těchto přenosových družic. Až ji oběžná dráha přivede nad přistávací oblast, začne pro ni komunikační okno s Perseverance. Data budou přes sondu TGO proudit oběma směry mezi Zemí a roverem – využije se k tomu soubor pozemních komunikačních stanic včetně evropské sítě Estrack. Právě data přenesená v prvních hodinách a dnech po přistání Perseverance budou očekávána nejvíce. Pomohou totiž odpovědět na otázky, zda rover přistál bezpečně, nebo zda jeho systémy fungují.

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

Kosmotýdeník 393 (22.3. – 29.3.)

Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Provoz Mars Express za časů epidemie

V rámci současné epidemiologické situace je lidem doporučováno, aby co nejvíce pracovali z domova a omezili kontakt s ostatními, což má snížit šíření koronaviru. Přesně před týdnem, 16. března, na tento systém přistoupila i většina zaměstnanců ESA. Jenže co to znamená pro 17 let starou sondu Mars Express na oběžné dráze rudé planety? Většina misí má možnost uložit sondu v případě potřeby do tzv. bezpečného režimu. V něm je sonda na stabilní dráze a všechny systémy, které nejsou životně důležitém, jsou vypnuté. Jenže pokud by Mars Express zůstala v tomto režimu delší dobu, nebylo by to pro ni bezpečné.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.