Čínský institut
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dnes zamíříme na dálný východ, do nejlidnatější země světa, která nás už řadu let překvapuje ve všech možných oborech včetně kosmonautiky. Poprvé Číňané dosáhly oběžné dráhy v roce 1970 a od té doby se snažily dohánět obě největší kosmonautické země světa. Dá se říct, že v případě Sovětského Svazu/Ruska se jim to už podařilo a nyní se snaží dohnat i USA. V roce 2003 dostala Čína na oběžnou dráhu prvního astronauta o řadu let později začala budovat i vlastní orbitální stanici. Také se zde, po vzoru USA, snaží řada soukromých firem vyvíjet nové soukromé raketové nosiče a budují se zde nové kosmodromy. Čínský kosmický program je však mnohem rozsáhlejší. Svá velká prvenství dosáhli Číňané již na Měsíci, jsou druhým státem světa, který úspěšně dokázal vysadit vozítko na povrch Marsu a miří také na vzdálenejší planety. O tom, čím vším nás můžou Číňané překvapit v nejbližších letech, nám v dnešní přednášce povypráví nám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.

Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.

Během aktuálního zhruba dva týdny dlouhého období, budou rovery i sondy pokračovat ve sběru dat, byť v omezeném rozsahu. Mezi 11. a 25. listopadem NASA přeruší z důvodu tzv. konjunkce Marsu posílání pokynů k rudé planetě. K tomuto jevu, kdy se Mars při pohledu od Země výrazně přiblíží ke Slunci (nebo se za něj přímo schová) dochází jednou za zhruba dva roky. Komunikace se přerušuje kvůli horkému ionizovanému plynu, který je vyvrhován ze Slunce a mohl by poškodit rádiové signály posílané ze Země. Pokud by tyto poškozené signály sonda přijala, mohla by začít vykonávat nežádoucí činnosti.

Mezi obřím marsovským kaňonem Valles Marineris a nejvyššími sopkami Sluneční soustavy (oblastí Tharsis) se nachází lokalita Noctis Labyrinthus. Tento rozlehlý systém hlubokých údolí s příkrými svahy se táhne na délku zhruba 1190 kilometrů (ekvivalentem je třeba délka Itálie). V tomto článku najdete video zobrazující virtuální průlet nad východní částí Noctis Labyrinthus, který vznikl díky fotografiím z kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na evropské sondě Mars Express. Na videu je dobře vidět fascinující krajina obsahující místa, kde terén klesl pod původní úroveň. Intenzivní vulkanická činnost v nedaleké oblasti Tharsis je původcem těchto struktur. Vulkanismus způsobil, že se velké plochy marsovské kůry vyklenuly vzhůru, přičemž byly natahovány a tektonicky namáhány. To vedlo k jejich oslabení, popraskání a poklesu.

Když jsme se s Perseverance loučili naposledy, oslavili jsme zrovna její první rok na povrchu Rudé planety. Mezitím uplynuly už dva roky od jejího přistání. Rover dokončil vytváření záložního úložiště vzorků a vydal se vstříc výše položeným oblastem. Vjel do oblasti dávných usazenin, bývalé říční delty. Malý vrtulník Ingenuity začal s přibývajícím přísunem energie častěji poletovat. Nyní již počet letů přesáhl desetinásobek původního plánu pěti zkušebních letů. Po velmi dlouhé době jsme se dočkali také vzájemné fotografie obou robotických průzkumníků navzájem z poměrně blízké vzdálenosti. Výzkum Marsu pokračuje nejen s Vytrvalostí, ale i se Zvídavostí (rover Curiosity), která v kráteru Gale také pomalu stoupá vstříc novým usazeninám hory Aeolus Mons. To už je ale jiný příběh, pojďme zpět k Perseverance.

Zhruba jen třetinu času, který by potřebovaly ostatní americké marsovské rovery, trvalo vozítku Perseverance, než si našlo cestu zhruba půl kilometru širokým polem balvanů. Ačkoliv plánovači mise vybírají obecnou cestu vozítka, rover Perseverance zvládl sám identifikovat přesnější trajektorii průjezdu tímto polem, které dostalo přezdívku „Snowdrift Peak“. Využilo k tomu AutoNav, systém pro autonomní řízení, který pomáhá zkrátit dobu přejezdu mezi vědecky atraktivními lokalitami. Perseverance již má na svém kontě několik rychlostních rekordů mezi marsovskými rovery. Schopnosti systému AutoNav byly podrobněji představeny v článku, který v červenci vyšel v odborném časopise Science Robotics.

Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam vlhké minulosti Rudé planety. Nyní se po třech neúspěšných pokusech roveru Curiosity podařilo tohoto hřebene dosáhnout a pořídit zde 360° panorama z mozaikově složených snímků. Předešlé pokusy o dosažení tohoto místa zhatily ostré kameny v lokalitě gator-back a příliš prudké svahy. Následoval jeden z nejsložitějších výjezdů, jakým mise ve svém dosavadním průběhu čelila. Rover tak mohl 14. srpna dorazit na místo, kde mohl zahájit studium toužebně očekávaného hřebene, k čemuž využil i nástroje na své dvoumetrové robotické paži.

Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.