ClearSpace
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.

V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.

Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o plánech vozítka Curiosity, které se chystá do oblasti plné písečných dun. Nyní jsme se dočkali. Snímky, které k nám Curiosity posílá pomalu začaly odhalovat působivý terén, se kterým se vozítko zatím nesetkalo – tmavé duny tvořené z velké části olivínem. V dnešním článku Vám přinášíme jen krátký výběr fotek s vyšším rozlišením. pokud byste měli zájem o více snímků, můžete navštívit třeba portál midnightplanets.com, kde najdete mnohem více snímků, leč některé zatím pouze v náhledovém rozlišení, případně můžete využít přímo prohlížeče fotek na oficiálním webu Curiosity.

Není to tak dlouho, co jsme odkazovali video ukazující, jak funguje vrták Curiosity. Tento úžasný nástroj se opravdu činí. K listopadu 2015 (něco málo přes tři roky od přistání) už má za sebou devět úplných vrtů do marsovských kamenů. To je ideální čas na malé ohlédnutí. A podíváme se i na poslední aktivity, protože je docela zajímavé, co všechno obnáší horniny nejen navrtat, ale také pomocí přístrojů uvnitř pojízdné laboratoře otestovat. Vždyť celá analýza zabere na dvě desítky solů. A zatímco jedna končí, druhá už v jiné lokalitě začíná.

Poslední roky od přistání robota v kráteru Gale se nesou ve znamení postupného popojíždějí jihozápadním směrem. Během zastávek dochází k důkladnému zkoumání jednotlivých hornin, tvořených dávnými usazeninami. To dává vědcům možnost odkrýt dávnou a především vlhčí historii Marsu, protože takové horniny vznikaly například v mělkém jezeře, případně i v tekoucí vodě. Směr jízdy však není náhodný, protože vozítko se musí vyhýbat oblasti obřích černých dun, které mu stojí v cestě do svahů velké hory Aeolis Mons uvnitř kráteru. Tato obří kupa naplavenin je vůbec to nejzajímavější, kvůli čemu se v kráteru původně přistávalo. Cestou do svahů hory bude možné odkrývat postupně různá geologická období Marsu. Nyní ale dostane Curiosity ideální příležitost nahlédnout blíže na černé duny v povzdálí.

Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.

Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.