Vandenberg
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.
Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů. Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.
Rover Curiosity oslavil dvoutisící marsovský den na rudé planetě. Můžeme srovnat panorama hory Mount Sharp po přistání a nyní. 23. března 14:39
Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.
Kontejner ukrývající sondu InSight dorazil 2. března v 0:49 našeho času z výrobní haly firmy Lockheed Martin v Denveru na Vandenbergovu základnu v Kalifornii. Tady proběhnou závěrečné předstartovní přípravy. Okno pro start se otevírá 5. května a trvá až do 8. června, přičemž půjde o první meziplanetární misi, která odstartuje ze západního pobřeží Spojených států – všechny takové starty až doposud startovaly z Floridy na východním pobřeží. Po podzimním přistání na Marsu se InSight pustí do intenzivního výzkumu podmínek, které panují pod povrchem Marsu.
Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.
Zatímco jste sledovali, jak Falcon 9 opět bez problémů vynesl další náklad, u Marsu se slavnostně dokončilo jedno významné brzdění o atmosféru, které uvedlo jednu sondu na vědeckou orbitu a ušetřilo stovky kilogramů paliva. Řeč je o evropské sondě TGO. Tato událost obstará hlavní téma Kosmotýdeníku, ale v dalších tématech se můžete těšit i na zmíněného Falcona 9, ale také na odklad japonské rakety, která měla vynést špionážní družici. Vítám vás u čtení dalšího týdenního přehledu událostí z kosmonautiky – Kosmotýdeníku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Čas od času se na internetu objeví článek, který svou formou vybočuje ze zavedených standardů a snaží se přinést trochu jiný pohled na informování o kosmonautice. Podobné inovativní formy bývají atraktivní a proto se je většinou snažíme přeložit do češtiny, aby si je mohli vychutnat i čtenáři, kteří si s cizími jazyky příliš nerozumí. Dnes se tedy podíváme na sedm originálních zajímavostí, které se váží k americké misi InSight. NASA o ní vydala povedený článek, který přehledně a atraktivně rekapituluje nejdůležitější aspekty této mise.
Kousek Marsu by se mohl vrátit zpět domů. Vědci z americké laboratoře JPL, kteří chystají „Marsovské vozítko 2020“ totiž plánují na jeho palubu umístit malý kousek meteoritu nazvaného Sayh al Uhaymir 008 (SaU008), který, jak věříme, pochází právě z planety Mars. Samozřejmě, na povrchu robota nebude umístěn z rozmařilosti, nebo proto, aby upoutal pozornost médií. Důvodem je, že poslouží jako kalibrační terčík pro vysoce přesný laser na robotické paži vozítka.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.