LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V dnešní době vysíláme rakety skoro denně. Ale jaké sny hnaly jejich vývoj kupředu, když rakety dělaly první nejisté kroky? Stanutí na Měsíci či navštívení Marsu, to byly sny, jenž poháněli jejich vývoj. Připomene takřka už zapomenutý, ale ambiciózní plán Wernhera von Brauna, sen o dobytí Marsu. A I když tato představa zůstala pouze na papíře, inspirovala další k vytvoření realističtějších plánu, jak Marsu dosáhnout. Žádná z těchto cest by však nebyla možná bez existence propracovanějších raket a plavidel, které pravda, leckdy zůstali pouze v říši čísel a návrhů, ale jiné se dostali k testovacím prototypům či k funkčním strojům, které nás dostali až na Měsíc. Zaslechli jste například zvěsti o projektu NERVA, laserových termálních pohonech či pohonu využívající slanou vodu? S těmito rozdílnými plány a neskutečnými druhy raketových pohonů vás v dnešní přednášce seznámí pan doktor Petr Blaschke, PhD., z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

Cestování kosmickým prostorem je patrně snem každého z nás. Rádi bychom se vypravili k vzdáleným hvězdám, na Mars, na Měsíc anebo bychom alespoň chtěli strávit pár dní na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Cesty kosmickou lodí sebou ale přináší řadu rizik a jedním z nich jsou účinky kosmického záření. Abychom jako lidské bytosti zvládli cestu mimo ochranu zemského magnetické pole Země, musíme se před tímt zářením umět chránit. V dnešní přednášce se dozvíte, co je to vlastně kosmické záření, jaké jsou jeho druhy a jak jej můžeme měřit. Podíváme se také, jak určovat množství radiace a čím hrozí nám či kosmické lodi. Každé nebeské těleso je také kosmickým zářením ovlivněno jinak. O těchto a dalších zajímavých aspektech kosmického záření nám v dnešní přednášce poví více RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru. Přednášku uspořádala Společnost pro osídlení Marsu v Opavě.

Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.

Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.

Mise amerického vrtulníku Ingenuity, která psala významnou kapitolu historie, byla ukončena poté, co malý vrtulník překonal očekávání a provedl o desítky letů více, než se původně plánovalo. Ačkoliv helikoptéra stále stojí na svých nohách a komunikuje s pozemním střediskem, snímky z letu, který proběhl 18. ledna a tento týden dorazily na Zemi, naznačují, že jeden z rotorových listů utrpěl při přistání poškození a stroj tak již není letuschopný. Vrtulník Ingenuity byl postaven jakožto technologický demonstrátor, který měl provést během 30 dní až pět experimentálních letů. A výsledek? První vrtulový stroj na jiné planetě fungoval na povrchu Marsu téměř tři roky, provedl stěží uvěřitelných 72 letů, uletěl 14× delší trasu, než se očekávalo a ve „vzduchu“ strávil dohromady okolo dvou hodin.

Dnes zamíříme na dálný východ, do nejlidnatější země světa, která nás už řadu let překvapuje ve všech možných oborech včetně kosmonautiky. Poprvé Číňané dosáhly oběžné dráhy v roce 1970 a od té doby se snažily dohánět obě největší kosmonautické země světa. Dá se říct, že v případě Sovětského Svazu/Ruska se jim to už podařilo a nyní se snaží dohnat i USA. V roce 2003 dostala Čína na oběžnou dráhu prvního astronauta o řadu let později začala budovat i vlastní orbitální stanici. Také se zde, po vzoru USA, snaží řada soukromých firem vyvíjet nové soukromé raketové nosiče a budují se zde nové kosmodromy. Čínský kosmický program je však mnohem rozsáhlejší. Svá velká prvenství dosáhli Číňané již na Měsíci, jsou druhým státem světa, který úspěšně dokázal vysadit vozítko na povrch Marsu a miří také na vzdálenejší planety. O tom, čím vším nás můžou Číňané překvapit v nejbližších letech, nám v dnešní přednášce povypráví nám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.