Sophia Space
Společnost Sophia Space získala počáteční financování ve výši 10 milionů dolarů na urychlení vývoje vesmírných počítačů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Sophia Space získala počáteční financování ve výši 10 milionů dolarů na urychlení vývoje vesmírných počítačů.
Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.
Financování amerických vesmírných sil se v tomto fiskálním roce blíží 42 miliardám dolarů, pokud se sečtou povinné a diskreční výdaje, uvádí nová analýza, kterou 24. února zveřejnila Národní bezpečnostní vesmírná asociace (NSA).
Izraelský vesmírný startup Remondo tvrdí, že našel způsob, jak získávat snímky ve vysokém rozlišení z družic dostatečně malých na to, aby se vešly do příručního zavazadla. Toto inženýrské tvrzení, pokud bude ověřeno na oběžné dráze, by mohlo změnit cenovou strukturu komerčního dálkového průzkumu Země.
Společnost Aalyria 23. února oznámila kolo financování ve výši 100 milionů dolarů, které oceňuje kalifornskou společnost na 1,3 miliardy dolarů. Podpoří nasazení laserových terminálů a softwaru pro dynamické směrování dat napříč vesmírnými, vzdušnými a pozemními sítěmi.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) 23. února oznámila udělení zakázky v hodnotě 30 milionů dolarů společnosti AST SpaceMobile na demonstraci schopnosti její vesmírné mobilní širokopásmové sítě se přímo propojit s vojenskými komunikačními zařízeními.
Společnost Rheinmetall, největší německý dodavatel obranných konstrukcí, zvažuje možnou akvizici mnichovského výrobce laserových komunikačních terminálů Mynaric. Tento krok by mohl zhatit dříve oznámený plán společnosti Rocket Lab na koupi.
Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezi obřím marsovským kaňonem Valles Marineris a nejvyššími sopkami Sluneční soustavy (oblastí Tharsis) se nachází lokalita Noctis Labyrinthus. Tento rozlehlý systém hlubokých údolí s příkrými svahy se táhne na délku zhruba 1190 kilometrů (ekvivalentem je třeba délka Itálie). V tomto článku najdete video zobrazující virtuální průlet nad východní částí Noctis Labyrinthus, který vznikl díky fotografiím z kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na evropské sondě Mars Express. Na videu je dobře vidět fascinující krajina obsahující místa, kde terén klesl pod původní úroveň. Intenzivní vulkanická činnost v nedaleké oblasti Tharsis je původcem těchto struktur. Vulkanismus způsobil, že se velké plochy marsovské kůry vyklenuly vzhůru, přičemž byly natahovány a tektonicky namáhány. To vedlo k jejich oslabení, popraskání a poklesu.
Když jsme se s Perseverance loučili naposledy, oslavili jsme zrovna její první rok na povrchu Rudé planety. Mezitím uplynuly už dva roky od jejího přistání. Rover dokončil vytváření záložního úložiště vzorků a vydal se vstříc výše položeným oblastem. Vjel do oblasti dávných usazenin, bývalé říční delty. Malý vrtulník Ingenuity začal s přibývajícím přísunem energie častěji poletovat. Nyní již počet letů přesáhl desetinásobek původního plánu pěti zkušebních letů. Po velmi dlouhé době jsme se dočkali také vzájemné fotografie obou robotických průzkumníků navzájem z poměrně blízké vzdálenosti. Výzkum Marsu pokračuje nejen s Vytrvalostí, ale i se Zvídavostí (rover Curiosity), která v kráteru Gale také pomalu stoupá vstříc novým usazeninám hory Aeolus Mons. To už je ale jiný příběh, pojďme zpět k Perseverance.
Zhruba jen třetinu času, který by potřebovaly ostatní americké marsovské rovery, trvalo vozítku Perseverance, než si našlo cestu zhruba půl kilometru širokým polem balvanů. Ačkoliv plánovači mise vybírají obecnou cestu vozítka, rover Perseverance zvládl sám identifikovat přesnější trajektorii průjezdu tímto polem, které dostalo přezdívku „Snowdrift Peak“. Využilo k tomu AutoNav, systém pro autonomní řízení, který pomáhá zkrátit dobu přejezdu mezi vědecky atraktivními lokalitami. Perseverance již má na svém kontě několik rychlostních rekordů mezi marsovskými rovery. Schopnosti systému AutoNav byly podrobněji představeny v článku, který v červenci vyšel v odborném časopise Science Robotics.
Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam vlhké minulosti Rudé planety. Nyní se po třech neúspěšných pokusech roveru Curiosity podařilo tohoto hřebene dosáhnout a pořídit zde 360° panorama z mozaikově složených snímků. Předešlé pokusy o dosažení tohoto místa zhatily ostré kameny v lokalitě gator-back a příliš prudké svahy. Následoval jeden z nejsložitějších výjezdů, jakým mise ve svém dosavadním průběhu čelila. Rover tak mohl 14. srpna dorazit na místo, kde mohl zahájit studium toužebně očekávaného hřebene, k čemuž využil i nástroje na své dvoumetrové robotické paži.
Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.
Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) dokončil úspěšně svou misi při extrahování kyslíku z atmosféry Marsu. MOXIE byl na povrch planety dopraven společně s roverem Perseverance. 7. září 14:30
Marsovský vrtulníček INGENUITY provedl 56. let. Během letu uletěl vzdálenost 410 m v maximální výšce 12m nad povrchem. Cílem letu bylo přemístění vrtulníčku z plochy Pi na Rho. 1. září 10:00
Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také, jak se kolébá. Abychom byli přesní, vědci mohli díky těmto údajům provést historicky nejpřesnější měření rotace Marsu. Vůbec poprvé se jim také podařilo zaznamenat, jak se planeta kolébá vlivem „šplouchání“ (opravdu v hodně velkých uvozovkách) jejího roztaveného kovového jádra. Jejich objevy, které byly podrobně rozpracovány v nedávném vydání vědeckého časopisu Nature, vychází právě z měření prováděných landerem InSight, který 4 roky pracoval na povrchu Marsu, než mu během nadstavbové mise došla elektrická energie.
Dne 5. května roku 2018 odstartovala k Marsu sonda InSight, určená k tomu, aby objasnila procesy, při kterých před miliardami let vznikaly terestrické planety. Po cestě dlouhé sedm měsíců přistála na jeho povrchu v listopadu 2018. Sonda se zaměřila na výzkum vnitřní struktury rudé planety. Ač původně plánována na dva roky, nakonec vydržela pracovat více než čtyři. Konec mise samotné byl nicméně neodvratný, kvůli postupnému zanášení fotovoltaických panelů, které sondu napájely. O tom, co nám výsledky měření této sondy odhalili, se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu. Přednáška se uskutečnila v rámci cyklu Café Nobel, což je cyklus „přátelských setkání s vědou“, který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Přednáška samotná se pak odehrála v prostorách Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích
Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.