Mars

  • Situace kolem projektu MSR pohledem Michala Václavíka

    Situace kolem projektu MSR pohledem Michala Václavíka

    Tento týden agentura NASA oznámila změny, které souvisejí s programem MSR (Mars Sample Return), v rámci kterého mají být na Zemi dopraveny vzorky, které na rudé planetě odebírá vozítko Perseverance. Program se prodražuje a doručení vzorků na zemi se oddaluje. NASA se proto obrátila na průmyslové firmy, aby předložily své návrhy na řešení této situace. Tématu jsme se věnovali v tomto článku, ale samotná problematika je mnohem hlubší a komplexnější. Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je aktivním účastníkem odborných jednání o programu MSR, proto v minulých dnech na internetu prezentoval shrnutí, které umožňuje nahlédnout do stavu, ve kterém se MSR nachází. V tomto článku Vám toto shrnutí přinášíme v originální podobě, které jsme pouze doplnili o obrázky.

  • Návrat vzorků z Marsu se komplikuje

    Návrat vzorků z Marsu se komplikuje

    Administrátor NASA, Bil Nelson v pondělí prezentoval další plány americké kosmické agentury související s programem MSR (Mars Sample Return). Zmínil třeba hledání inovativních návrhů, jak dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu na Zemi. Tyto vzorky by totiž vědcům pomohly jednak lépe porozumět vzniku a vývoji naší Sluneční soustavy, ale mohly by posloužit také pro přípravu budoucích lidských průzkumníků a také by se daly využít k pátrání po stopách dávného života. V uplynulém čtvrtstoletí vyvíjí NASA systematickou snahu lépe porozumět časné historii Marsu a tomu, jak by tyto poznatky mohly expertům pomoci s porozuměním procesů, které se týkají vzniku a vývoje obyvatelných světů včetně Země. Součástí tohoto úsilí je návrat vzorků z Marsu, což je již dvě desetiletí dlouhodobým cílem mezinárodního planetárního výzkumu. Na programu MSR totiž NASA spolupracuje s evropskou agenturou ESA. Americké vozítko Perseverance od svého přistání na Marsu v roce 2021 sbírá vzorky pro pozdější odběr a návrat na Zemi.

  • NIAC – Sny o budoucnosti #6 ALF

    NIAC – Sny o budoucnosti #6 ALF

    Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.

  • Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

    Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

    Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha souhrnných statistických údajích jsme vás informovali v tomto článku. V tomto díle seriálu rozšíříme mozaiku informací o pár novinek, které s veřejností během rozhovorů nasdíleli jedni z nejpovolanějších pracovníků JPL na této misi, dva šéf piloti Ingenuity Håvard Grip a Martin Cacan a vedoucí inženýr Travis Brown. Je docela možné, že některé informace […]

  • NIAC – Sny o budoucnosti #5 MAGGIE

    NIAC – Sny o budoucnosti #5 MAGGIE

    Program NIAC financuje studie projektů, u kterých se nedá předpokládat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Možná i proto jsou tak lákavé. Dávají nám možnost nahlédnout do budoucnosti, která v některých případech může splývat se sci-fi. Ne všechny podpořené projekty se však dočkají realizace. Jaký bude osud návrhu MAGGIE (Mars Aerial and Ground Global Intelligent Explorer), se kterým přišel Ge-Cheng Zha, zatím nevíme, ale na pohled vypadá mimořádně zajímavě.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2024 (08.04.2024) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2024 (08.04.2024) online přednáška v 18:00

    Máme za sebou již první tři měsíce roku 2024, proto nastal čas podívat se, co nám toto čtvrtletí přineslo v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Měsíc leden se nám nesl ve znamení zařízení určených pro průzkum Měsíce a Marsu. Jako první přišel na řadu japonský lander Slim, kterému se podařilo v polovině ledna přistát na měsíčním povrchu. Ve stejném měsíci se také uskutečnil inaugurační let nové rakety firmy ULA Vulcan, která při této misi vynesla i neúspěšný měsíční lander Peregrine. Také jsme se rozloučili s vrtulníkem Ingenuity, který takřka tři roky létal nad povrchem planety Mars. I měsíc únor začal startem měsíčního landeru Nova-C, který postavila firma Intuitive Machines a vynesl jej Falcon 9. Na svou minimálně tříletou misi se vydala i družice Pace, určená k dálkovému průzkumu Země a celý nejkratší měsíc v roce byl zakončen úspěšným reparátem nové japonské rakety H3. Asi nejzajímavější událostí celého čtvrtletí byl patrně třetí pokus…

  • Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

    Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

    Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

    Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

    Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Petr Blaschke – Dobývání Marsu od B do Z (5.2.2024)

    Petr Blaschke – Dobývání Marsu od B do Z (5.2.2024)

    V dnešní době vysíláme rakety skoro denně. Ale jaké sny hnaly jejich vývoj kupředu, když rakety dělaly první nejisté kroky? Stanutí na Měsíci či navštívení Marsu, to byly sny, jenž poháněli jejich vývoj. Připomene takřka už zapomenutý, ale ambiciózní plán Wernhera von Brauna, sen o dobytí Marsu. A I když tato představa zůstala pouze na papíře, inspirovala další k vytvoření realističtějších plánu, jak Marsu dosáhnout. Žádná z těchto cest by však nebyla možná bez existence propracovanějších raket a plavidel, které pravda, leckdy zůstali pouze v říši čísel a návrhů, ale jiné se dostali k testovacím prototypům či k funkčním strojům, které nás dostali až na Měsíc. Zaslechli jste například zvěsti o projektu NERVA, laserových termálních pohonech či pohonu využívající slanou vodu? S těmito rozdílnými plány a neskutečnými druhy raketových pohonů vás v dnešní přednášce seznámí pan doktor Petr Blaschke, PhD., z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.

  • Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

    Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

    Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗