sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NordSpace

Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.

Virgin Media O2

Britský mobilní operátor Virgin Media O2 oznámil, že 26. února začal ve Spojeném království nabízet připojení mezi družicemi a chytrými telefony, což představuje první komerční nasazení služby Starlink Direct-to-Cell společnosti SpaceX v Evropě.

Seraphim Space

Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.

OQ Technology

Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: luna-27

Budoucí ruské kosmické plány

Gennadij Krasnikov, prezident Ruské akademie věd se pro portál iz.ru rozpovídal o financích na ruskou kosmonautiku, o plánech na robotické rovery, či o přistání na Venuši. Poslat na oběžnou dráhu novou družici pro biologické výzkumy, rover na Měsíc, či automatickou sondu k Venuši, ale i pátrat po životě ve vesmíru. Takové plány jsou předpokládány ve federálním plánu kosmické vědy do roku 2036. Rozhovor s Krasnikovem probíhal v době, krátce po startu družice Bion-M2. Vědec také uvedl, že průzkum Měsíce bude probíhat za pomoci robotických průzkumníků. Příslušný program připravuje Vesmírná rada RAS. V průběhu tohoto desetiletí mají ruští odborníci vypustit šest lunárních misí, dvě astrofyzikální observatoře a dvě vědecká zařízení pro studium Slunce a kosmického počasí, jednu automatickou meziplanetární stanici a alespoň jednu novou biologickou družici. Společná agentura Ruské akademie věd a Roskosmosu bude sledovat termíny kosmických projektů.

Australská firma Gilmour Space

Kosmotýdeník 634 (4. 11. – 10. 11.)

Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a v hlavním tématu jsme se tentokrát zcela výjimečně vypravili do Austrálie. Společnost Gilmour Space Technologies totiž konečně získala povolení od australské vlády k prvnímu pokusu o orbitální let z Austrálie po padesáti letech. V dalších tématech nás čeká třeba vzácný vhled do přípravy ruských misí na Měsíc a k Venuši, anebo další parádní sestřih letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. První australská orbitální raketa se chystá ke startu V blízkých měsících bychom měli být svědky prvního startu nové komerční společnosti, která bude vysílat své nosiče z Austrálie! V úterý totiž společnost Gilmour Space Technologies oznámila, že obdržela od Australské kosmické agentury a ministra průmyslu a vědy povolení ke startu své třístupňové rakety Eris. Raketa bude startovat z kosmodromu Bowen v severním Queenslandu na severovýchodě země. Součástí povolení je požadavek, aby společnost oznámila start 30 dní před plánovaným datem

Evropsko-ruská lunární mise dělá drobné pokroky

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

Evropské „hodiny“ pro lunární mise

Měří čas s přesností na bilióntinu sekundy a daly by se využít pro sondy mířící k Měsíci – řeč je o zařízení, které vyvinula malá firma z Lotyšska a které zaujalo i Evropskou kosmickou agenturu. „Dalo by se říct, že na poli přesnosti jsme dosáhli úrovně Ferrari zatímco využíváme technologie z traktoru,“ popisuje trefně nízkou výrobní cenu nového přístroje Nikolaj Adamovič ze společnosti Eventech a dodává: „Poskytujeme extrémní přesnost měření času při použití běžné elektroniky. Systém je tak přesný, že dokáže změřit čas, během kterého urazí světlo jediný centimetr.“

Testovací exemplář vrtačky pro systém PROSPECT.

Evropský vrták pro Měsíc

Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.