ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přesně v tuto chvíli americká sonda Lucy prolétává ve vzdálenosti zhruba 430 km od planetky Dinkinesh z hlavního pásu planetek. Jedná se o „bonus“, který nebyl původně plánován. 1. listopadu 17:54
Planetka Dinkinesh pohledem sondy Lucy zatím nevypadá nijak výrazně. Je to jen malá tečka, která se mezi pořízením dvou snímků posunula oproti hvězdnému pozadí. Tato planetka z hlavního pásu planetek bude prvním z deseti objektů, které má sonda Lucy během své dvanáctileté objevitelské mise navštívit. Snímky, na kterých je vidět planetka Dinkinesh byly pořízeny 3. a 5. září. Není se co divit, že NASA musela na obrázku vpravo označit planetku žlutým kolečkem, jinak by se nehledala úplně jednoduše.
Už když v říjnu roku 2021 americká sonda Lucy vyrážela na svou cestou dlouhou téměř šest a půl miliardy kilometrů, bylo jasné, že půjde o misi, která navštíví rekordní počet objektů. Poté, co se počet navštívených objektů rozšířil vloni v létě, když astronomové u planetky Polymele našli měsíček, se nyní seznam navštívených těles opět dočkal rozšíření. Už letos, konkrétně 1. listopadu, se sonda Lucy dostane do těsné blízkosti malé planetky z hlavního pásu planetek. Během průletu má provést inženýrské zkoušky inovativního systému pro sledování planetek.
Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.
Americká sonda Lucy pořídila 15. října snímek, jehož výřez vidíte jako náhledový snímek tohoto článku. Šlo o součást kalibrační sekvence a tento konkrétní obrázek vznikl ve vzdálenosti 620 000 kilometrů. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že se v horní části snímku Země nachází etiopská oblast Hadar, kde byla nalezena 3,2 milionu let stará kostra předchůdce člověka, po které dostala sonda Lucy své jméno. Sonda samotná je prvním vyslancem lidstva k trojským planetkám Jupiteru, což jsou také populace dávných fosilií – ukrývají totiž materiál z doby vzniku naší soustavy. Tyto planetky obíhají kolem Slunce po stejná dráze jako Jupiter – jen letí buďto před ním, nebo za ním. K dosažení těchto planetek sonda Lucy potřebuje upravit svou dráhu, k čemuž využije i tři gravitační manévry u Země, které ji pomohou dostat se k těmto záhadným objektům.
V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.
Skoro před měsícem jsme se v článku věnovali tomu, jak pokročily snahy o rozevření jednoho fotovoltaického panelu sondy Lucy. Je tedy čas na aktualizaci. Šestého května totiž začal postupný proces, který trval až do 16. června. Tým postupoval opatrně a aktivoval oba motory jen na krátkou dobu, aby mohl pečlivě sledovat reakce konstrukce. Výsledky jsou potěšující – už před měsícem jsme psali, že se panel podařilo výrazně rozevřít a nyní je situace ještě lepší. Aktuální odhady rozveřenosti panelu se pohybují mezi hodnotami 353 a 357 stupňů (z celkových 360°, jelikož je panel kruhový). Panel je díky tomu pod mnohem větším pnutím, což jej výrazně více zpevňuje. Pozemní tým si je stále více jistý, že panel v současném stavu napnutí a stabilizace úspěšně splní požadavky mise.
V době, kdy sonda Lucy startovala, se hovořilo o tom, že při své jedinečné misi proletí kolem sedmi tzv. trojánů (planetek, které letí před a za Jupiterem) a jednu planetku z Hlavního pásu. To však už neplatí. Ukázalo se, že Polymele, jedna z planetek, kolem kterých Lucy proletí, má menšího kolegu. Vědci objevili malý měsíček planetky Polymele během březnových pozemských pozorování jevu, při kterém Polymele na kratičkou chvilku přešla před hvězdou a na okamžik zastínila její svit. Běžně se totiž planetka v teleskopech jeví jako bod, ovšem při podobném přechodu je možné lépe určit její tvar. Právě proto se vědecký tým sondy Lucy věnoval tomuto pozorování velkou pozornost.
Před několika týdny jsme psali o tom, že se experti agentury NASA rozhodli dokončit rozevírání fotovoltaického panelu sondy Lucy, který se po startu otevřel pouze částečně a nezaaretoval se v kompletně otevřené poloze. NASA nyní oznámila, že je zhruba v polovině tohoto několikafázového procesu. 9. května sonda dostala pokyn, aby současně aktivovala primární i záložní vinutí motoru, což mělo vytvořit větší točivý moment. Vše fungovalo správně a došlo k navinutí části volného lanka, které se stará o rozevření panelu. Po několika krátkých aktivacích (aby se motor nepřehřál) byl pokus přerušen, aby bylo možné analyzovat výsledky. Data ukázala, že proces otevírání probíhal podobně jako při pozemních testech. Tým tak mohl přistoupit ke druhé fázi svého snažení. Analýza totiž také ukázala, že zbývá navinout ještě část lanka.
Zatmění Měsíce, ke kterému došlo v noci z 15. na 16. května zaujalo mnoho lidí, ale jelikož šlo o astronomický jev, bylo to mimo naše kosmonautické zaměření. Dnes se však k této události vrátíme, protože ačkoliv fotek a videí ze zatmění bylo mnoho, žádný pozorovatel nemohl nasnímat tento jev z úhlu, z jakého jej viděla sonda Lucy. Ta se totiž v době zatmění nacházela ve vzdálenosti zhruba 100 milionů kilometrů od Země – to pro lepší představu zhruba odpovídá 2/3 vzdálenosti Země od Slunce. Sonda využila svou nejpodrobnější kameru L’LORRI, která je vybavena teleobjektivem, aby zaznamenala, jak naše planeta vrhla na Měsíc svůj stín.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.