LRO

  • Vzorky z misí Apollo i sonda LRO pomáhají předvídat měsícotřesení

    Vzorky z misí Apollo i sonda LRO pomáhají předvídat měsícotřesení

    NASA se připravuje na návrat svých astronautů na Měsíc – už v rámci mise Artemis III by měli přistát vůbec poprvé u jižního pólu Měsíce. Vědci proto pracují na metodách, jak určit četnost měsícotřesení v okolí tamních aktivních zlomů. Jedná se o praskliny v měsíční kůře, které naznačují, že se Měsíc pomalu scvrkává, jak jeho interiér pomalu chladne. Kontrakce ze smršťování způsobují, že se zlomy náhle posunou, což vytváří otřesy. Mezi roky 1969 a 1977 fungovala na Měsíci síť seismometrů, které sem umístily výpravy programu Apollo. Tyto přístroje uložené na povrchu Měsíce zaznamenaly tisíce otřesů z měsícotřesení. Je potřeba říct, že měsícotřesení jsou vzácná, přičemž to nejsilnější mělo […]

  • Ocula

    Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

  • LRO si přes lander SLIM odrazila laserový puls

    LRO si přes lander SLIM odrazila laserový puls

    Americká lunární sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) dokázala hned dvakrát vypálit laserový puls k japonskému landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) na povrchu Měsíce. Oba laserové pulsy zasáhly koutový odražeč o velikosti sušenky a k LRO se tak signál mohl vrátit. 24. května sonda LRO při dvou po sobě následujících obězích prolétávala cca 71 kilometrů nad landerem SLIM. Této příležitosti využila k tomu, aby zkusila s pomocí svého laserového výškoměru zasáhnout lander SLIM. O něco podobného se sonda LRO pokusila již osmkrát, ale teprve až nyní se laserový puls odrazil od koutového odražeče na japonském landeru.

  • Nové důkazy doplňují poznatky o síti lunárních jeskyní

    Nové důkazy doplňují poznatky o síti lunárních jeskyní

    Mezinárodní vědecký tým využil data ze sondy LRO a objevil v nich důkazy o přítomnosti jeskyní pod povrchem Měsíce. V rámci opakované analýzy dat nasbíraných v roce 2010 přístrojem Mini-RF (Miniature Radio-Frequency), se týmu expertů podařilo objevit čtyři důkazy o tom, že se jeskyně táhnou ze spodní části vertikálního otvoru v terénu do vzdálenosti více než 60 metrů. Zmíněná díra se nachází cca 370 kilometrů severovýchodně od Mare Tranquillitatis, kde před 55 lety proběhlo první pilotované přistání na Měsíci. Celkový rozsah jeskyní neznáme, ale podle vědců se mohou táhnout i kilometry daleko.

  • Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

    Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

    Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu…

  • Sonda LRO našla lander Nova-C

    Sonda LRO našla lander Nova-C

    V noci z 22. na 23. února se lunární lander Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines podařilo přistát na povrchu Měsíce u kráteru Malapert A v okolí jižního pólu Měsíce. Sonda LRO patřící agentuře NASA později přelétla nad touto oblastí a z výšky 90 kilometrů vyfotografovala Odyssea. Díky tomu bylo možné přesně určit místo jeho přistání. První lunární přistání soukromé firmy proběhlo na souřadnicích 80,13° jižní šířky a 1,44° východní délky v „nadmořské výšce“ 2579 metrů. Lander Nova-C dosedl do erodovaného kráteru s průměrem zhruba 1 kilometru do místa, kde svah dosahuje 12°. Odysseus si připsal i další prvenství. Jde o první úspěšné přistání v rámci programu CLPS a také po více než 50 letech o první případ, kdy se vědecké přístroje a technologické demonstrátory od NASA dostaly na povrch Měsíce.

  • Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

    Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

    Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

  • Jak sonda LRO zaměřila laserem indický lunární lander

    Jak sonda LRO zaměřila laserem indický lunární lander

    Vůbec poprvé se u Měsíce podařilo vyslat z americké sondy laserový puls, který zasáhl zařízení o velikosti sušenky na indickém landeru Vikram, který pobývá na povrchu Měsíce. Tento úspěšný experiment otevírá dveře k novému stylu přesné lokalizace cílů na povrchu Měsíce. 12. prosince 2023 ve 21:00 SEČ zamířila americká sonda LRO svůj laserový výškoměr směrem k landeru Vikram, který pobývá u kráteru Manzinus v širším okolí jižního pólu Měsíce. Obě tělesa v okamžiku vyslání signálu dělilo zhruba 100 kilometrů. Poté, co sonda LRO zachytila světlo, které se odrazilo od amerického koutového odražeče na Vikramu, odborníci z NASA věděli, že jejich metoda konečně funguje.

  • LRO vyfotila japonský lander SLIM

    LRO vyfotila japonský lander SLIM

    19. ledna v 16:20 našeho času dokázal na Měsíci přistát lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) od agentury JAXA. Japonsko se tak stalo historicky pátým státem světa, kterému se podařilo přistát na Měsíci. O pět dní později prolétávala nad přistávací oblastí americká sonda LRO a podařilo se jí vyfotit lander SLIM. Sonda LRO prolétávala v danou chvíli ve výšce 80 kilometrů nad terénem a využila svou kameru LROC, které se právem přezdívá měsíční teleobjektiv. V minulosti už dokázala vyfotit místa přistání programu Apollo i další pozůstatky různých sond. Světlé pruhy v levé části náhledového snímku našeho článku tvoří kameny, které byly vyvrženy z relativně mladého kráteru Shioli.

  • Kosmotýdeník 572 (28.8. – 3.9.)

    Kosmotýdeník 572 (28.8. – 3.9.)

    Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-627)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

  • Reflect Orbital

    Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.

  • Globalstar

    Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.

  • Rocket Lab

    Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.

  • Blue Origin

    Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗