Americké vesmírné síly
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
Pentagon 20. dubna oznámil, že formálně ukončil provoz systému operačního řízení nové generace (OCX), čímž ukončil 15leté úsilí o modernizaci pozemního systému, který provozuje družice globálního pozičního systému americké armády.
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Objevili jsme gravitační vlny“ – tento přelomový vzkaz včera vypustili do světa odborníci v pečlivě sledované tiskové konferenci. Gravitační vlny vzniklé slučováním dvou černých děr zaznamenala vloni v září obě zařízení LIGO – ve státě Washington a v Louisianě. Díky analýzám se podařilo dosáhnout „spolehlivosti“ 5-sigma, což je ve vědeckém světě dostatečně důvěryhodný výsledek. Zcela právem se začalo hovořit o novém věku astronomie a také o tom, že si objevitelé téměř s jistotou řekli o Nobelovu cenu. Nepřímé náznaky gravitačních vln tu sice byly už dříve, ale první přímé pozorování přišlo až nyní – shodou okolností téměř přesně sto let poté, co je Albert Einstein definoval ve své teorii relativity.
Šest týdnů po startu dorazila LISA Pathfinder konečně do svojí destinace, kde bude demonstrovat technologie pro hledání gravitačních vln. Ta se nachází okolo libračního centra L1 soustavy Země a Slunce, které bude sonda obíhat. Sonda byla vynesena na parkovací nízkou oběžnou dráhu Evropskou lehkou raketou Vega. O zbytek práce se postarala pohonná jednotka, spalující nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Ta provedla 6 zážehů, během kterých postupně zvyšovala nejvyšší bod oběžné dráhy. Poslední zážeh poslal sondu až k libračnímu centru L1. Původně bylo v plánu provést ještě další dva zážehy pro navedení sondy na její konečnou orbitu, ale první zážeh byl natolik přesný, že už druhý nebyl potřeba.
Na začátku nového roku 2016 vám přinášíme Vesmírné výzvy, které nabízí to nejdůležitější a nejzajímavější z kosmonautiky za měsíc prosinec. V uplynulém měsíci se toho v kosmonautice událo tolik, že aktuální díl svou stopáží atakuje rekordních 35 minut. Místo obligátních třech až čtyřech velkých témat, vás jich čeká rovnou osm! Největší událostí, která se zapsala do dějin kosmonautiky, bylo samozřejmě měkké přistání prvního stupně rakety Falcon 9.
Ve čtvrtek 3. prosince vypuštěná evropská sonda LISA Pathfinder dnes prošla důležitou zkouškou. O půl páté ráno našeho času vyzkoušely pozemní týmy správnou funkci hlavního motoru na pohonné sekci. Motor hořel celkem tři minuty, během kterých se neobjevila žádná vážná závada. Pozemní týmy nyní budou analyzovat data nasbíraná během jeho chodu – především se zaměří na výkon a chování motoru. K zážehu došlo v době, kdy byla sonda v zorném poli patnáctimetrové antény umístěné na kosmodromu v Kourou.
Další týden je za námi a přichází druhá adventní neděle. Ani v adventu však nepřijdete o pravidelný souhrn událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautiky. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku. Tentokrát se vydáme na stupu příčiny výbuchu jednoho vyřazeného satelitu na oběžné dráze, který má známého pachatele, jenž má na svém kontě už více zářezů. Následně se podíváme na spektakulární snímky trpasličí planety Plutu. Nevynecháme čerstvé informace o chystané premiéře letu rakety Falcon 9 po její nehodě a mnoho dalšího. Hezkou neděli a dobré čtení.
Vážení čtenáři, zatímco listopad byl na zajímavé starty mimořádně chudý, prosinec nám naloží měrou vrchovatou, na což budeme reagovat i zvýšeným počtem česky komentovaných přenosů. Celý maraton odstartuje již ve čtvrtek brzy ráno, což je důvod, proč vydáváme tento článek již dnes. Evropská sonda LISA Pathfinder by měla na raketě Vega startovat ve středu 3. prosince v 5:15 našeho času. Víme, že je to docela nevhodný termín, ale přesto se možná najde pár zájemců, kteří si náš přenos budou chtít pustit – pro ty ostatní zůstane na YouTube záznam.
Nejslabší raketa z rodiny evropských nosičů – Vega – se připravuje na svůj další start. Třetího prosince v 5:15 našeho času by měla na protáhlou dráhu kolem naší planety vynést vědeckou sondu a technologický demonstrátor LISA Pathfinder. Sonda má ověřit nové technologie, které by jednou umožnily detekci gravitačních vln. Přípravy na start zatím probíhají podle plánu – technici nyní připojili aerodynamický kryt s uloženou sondou na vrchol rakety Vega.
O sondě LISA Pathfinder jsme na našem webu již psali. Čtenáři tak vědí, že tahle malá sonda je určena k základnímu prvovýzkumu a hlavně k ověření nových technologií, které v budoucnu umožní hledat gravitační vlny, které by mimořádně rozšířily naše chápání vesmíru. Jenže celá tahle problematika je poměrně složitá na představení a pochopení. Evropská kosmická agentura si je toho velmi dobře vědoma a proto vydala povedené video, které vysvětluje základní principy této unikátní mise.
Přípravy na vypuštění sondy LISA Pathfinder, která by nám měla pomoci vyšlapat cestu k detekci tajemných gravitačních vln, jsou v plném proudu. Velkým milníkem byl v tomto směru transport sondy z Evropy do Jižní Ameriky. Před pár týdny jsme se na našem webu věnovali základnímu úkolu sondy LISA Pathfider a jejího plánovaného nástupce – projektu eLISA. V dnešním článku se podíváme na aktuální průběh příprav a zaměříme se i na plánovaný průběh mise samotné.
O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.