sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.
Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.
Čas letí jako voda a od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship již uběhly dva měsíce a je tak nejvyšší čas se podívat, co se během této doby událo. Samozřejmě nikoho nepřekvapí, že se dnes budeme nejvíce bavit o druhém integrovaném letovém testu, který proběhl 18. listopadu. Dále se podíváme na přípravy na třetí testovací let, novou generaci lodi a také si ukážeme, že i lidé z České republiky mohou být hrdí na to, že přímo na startovní rampě stojí 50 metrů velký objekt, na kterém pracovali. Nyní už ale nebudu nic zdržovat a můžeme hned začít s prvním tématem.
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.
Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.
Dny a týdny pomalu ubíhají a tak je tu opět čas na shrnutí toho, co se na texaské základně Starbase, kde SpaceX vyvíjí nejsilnější, největší a nejtěžší raketu, jakou kdy lidstvo postavilo, událo. Zhruba měsíc a půl zpět, kdy vyšel poslední díl našeho seriálu jsem psal o tom, že SpaceX neúnavně pokračuje v testování prototypů Super Heavy B9 a Starship S25. V tom pokračuje i nadále, i když v polovině měsíce září jsme si stále mohli myslet, že touto dobou už bude druhý integrovaný letový test Super Heavy Starship za námi. Jak si ale dnes popíšeme, celý proces kolem vyřizování nezbytné startovní licence by se mohl díky úřadu U.S. Fish and Wildlife Service (zkráceně FWS), který má mimo jiné na starosti ochranu ohrožených živočichů, ještě velmi protáhnout. V tom nejhorším případě až do jara roku 2024.
Již zítra, tedy ve čtvrtek 12. října nás čeká dlouho očekávaný a také poměrně dlouho odkládaný start Falconu Heavy, jenž se v této chvíli tyčí na startovní rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pod svým aerodynamickým krytem ukrývá sondu Psyche, která má za cíl prozkoumat stejnojmennou planetku. Ta je zajímavá především tím, že je z většiny tvořena kovem, konkrétně niklem a železem. Její rozměry jsou 279 × 232 × 189 kilometrů a vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o odhalené jádro protoplanety. Podle aktuálního plánu by měla sonda k planetce dorazit v roce 2029 a pomocí čtyř svých hlavních přístrojů zkoumat potenciální magnetické pole, pořizovat snímky povrchu a provádět analýzu neutronů a gama záření. Sonda Psyche měla odstartovat již v červenci minulého roku, ale softwarové problémy vedly ke zdržení mise. I tentokrát se oba urychlovací stupně Falconu Heavy, které poletí počtvrté, pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň bude opět zahozen.
Již je to opět nějaký ten pátek od posledního startu Falconu Heavy, a tak se můžeme již zítra ráno těšit na jeho další start. Tentokrát se bude pod krytem ukrývat družice EchoStar-24/Jupiter-3, chcete-li. Jde o geostacionární družici, která je založena na osvědčené platformě SSL-1300. EchoStar-24 se vyznačuje zcela novou architekturou založenou na široké škále technologických pokroků včetně miniaturizace elektroniky, polovodičových zesilovačů a návrhů účinnějších antén umožňujících propustnost 500 Gb/s. Hmotnost družice před startem je 9 200 kilogramů a půjde o nejtěžší družic, která kdy byla vynesena na geostacionární oběžnou dráhu. Zajímavé je, že při této misi se původně plánovalo s přistáním bočních stupňů na dvou mořských plošinách. To se však nedávno změnilo a nyní je v plánu přistání na pevninských plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň bude stejně jako při minulých misích zahozen.
Je tomu již více než rok od doby, co z floridské rampy LC-39A odstartovala raketa Falcon 9 se čtyřčlennou posádkou na misi Axiom-1 k Mezinárodní vesmírné stanici a zatím vše vypadá, že již dnes, tedy v neděli 21. května, by měla začít mise Axiom-2. Čtyřčlennou posádku, která se vydá na dvanáctidenní cestu opět s cílem na Mezinárodní vesmírné stanici, tvoří velitelka Peggy Whitson (bývalá astronautka NASA, která se do vesmíru, kde strávila celkem 666 dní podívá již počtvrté). Pilot mise je John Shoffner. Sportovní pilot, automobilový závodník a americký podnikatel. Prvním specialistou mise je Ali AlQarni. Pilot, který s letounem F-15SA nalétal přes 2 400 hodin. Druhou specialistkou mise je Rayyanah Barnawi. Držitelka bakalářského titulu v biomedicíně z University of Otago a magisterského titulu v oboru biomedicínských věd z Alfaisal University. Barnawi bude první astronautkou ze Saudské Arábie, která se podívá do vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
