SpinLaunch
Společnost SpinLaunch oznámila nové financování ve výši 30 milionů dolarů pro společnost na podporu rozvoje její konstelace širokopásmového připojení.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SpinLaunch oznámila nové financování ve výši 30 milionů dolarů pro společnost na podporu rozvoje její konstelace širokopásmového připojení.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space byla vybrána k dodání šesti jednotek pohonu solárních panelů, prodávaných pod názvem SARA. Jednotky jsou určeny pro nadcházející misi cubesat společnosti Blue Canyon Technologies.
Společnost Firefly Aerospace podepsala dohodu o studiu potenciálních startů své rakety Alpha z nového japonského komerčního kosmodromu.
Federální úřad pro letectví (FAD) odvolal všechny členy poradního výboru pro komerční vesmírné programy.
Čína provedla první statický zážeh sedmi motorů prvního stupně nové rakety Dlouhý pochod 10 na rampě LC-301 kosmického komplexu Wenchang.
Společnost SpaceX plánuje provést další zkušební let sestavy Starship/Super Heavy 24. srpna. Let má proběhnout po dokončení vyšetřování neúspěchu předchozí mise a získání schválení od Federálního úřadu pro letectví.
Blue Origin nabízí verzi svého zařízení Blue Ring jako možnou komunikační družici pro mise na Marsu.
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Gravitační čočky mnohdy plní stránky, nejen, vědeckých časopisů, protože dokáží vytvářet mimořádně krásné a pohledné obrazy. Ovšem jejich význam nespočívá jen ve fotografiích, které daňovým poplatníkům dokáží ospravedlnit značné výdaje vložené do astronomických observatoří, ale mají i mimořádný přínos pro astronomii a fyziku. Díky nim dokážeme vidět velmi vzdálené galaxie, či dokonce jednotlivé hvězdy, které bychom jinak vidět nemohli. Dovolují nám třeba také velmi precizně měřit hmotnost čočkujících objektů a zakřivení prostoročasu v jejich okolí, čímž získáme množství detailů o rozložení temné hmoty ve vesmíru. A v neposlední řadě nám jistý typ gravitačních čoček umožňuje hledat vzdálené exoplanety či bludné planety, jež bychom jinak nikdy nemohli vidět. Gravitační čočky jsme zde již v mnoha článcích nakousli, myslím, že tedy nazrál čas se na ně podívat podrobně v samostatném příspěvku.
Velký třesk jako pojem má ve skutečnosti dva různé významy. V běžném jazyce, popřípadě v některých oborech fyziky, jej chápeme jako jeden přesný okamžik, kdy vznikl vesmír a tím i prostor a čas. Všechno dalšího, co se poté v kosmu odehrávalo bylo tedy nějakou dobu po Velkém třesku. V kosmologii ovšem chápeme tento termín dosti odlišně. Míníme jím celou prvotní fázi existence vesmíru a to od jeho samotného vzniku až po dobu, kdy se dnešní reliktní záření oddělilo od látky, tedy do času 380 000 let po počátku. V našem pojetí tedy Velký třesk nebyl jediný kratičký okamžik, ale trval 380 000 roků. Děje, které se v této epoše odehrály byly natolik zásadní, že s trochou nadsázky můžeme říci, že tehdy vesmír zažíval skutečný život, zatímco dnes už je to jen jakési dožívání. Proto se nyní podíváme na události, které se v té době odehrály podíváme detailněji.
Sotva uplynul týden a jsme tu s dalším dílem našeho seriálu. Možná se divíte, že tak brzy, ale vězte, že jsem oba díly připravoval společně. Kromě mnoha jiných zajímavých výsledků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba byla totiž nedávno zveřejněna série snímků, které zachycuje blízké spirální galaxie. Jedná se o galaxie všech možných typů, tvarů i velikostí vzdálené od 80 do 20 milionů světelných let. Tyto byly zobrazeny v rámci jediného pozorovacího programu, proto ostatně vědci uveřejnili všechny obrázky najednou. A protože jsou spirální galaxie jedny z nejkrásnějších objektů ve vesmíru, jak ostatně dokazuje i zmíněná galerie, rozhodl jsem se, že se na ně podíváme v tomto speciálním díle našeho seriálu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba už je ve službě více než rok a za tu dobu si vybudoval pevnou pozici mezi předními vědeckými observatořemi naší éry. Mnozí lidé už jakoby skoro zapomněli, že tento úžasný přístroj máme k dispozici, tak samozřejmá se už jeho činnost stává. Nikoliv však pro nás, my budeme dále sledovat jeho výsledky, které byly v uplynulém období opravdu mimořádně zajímavé. V dnešním dílu našeho seriálu se proto podíváme na několik z nich. Čeká nás výprava ke slavné blízké hvězdě s protoplanetárním diskem, vydáme se též do sousední galaxie či za zajímavými objekty na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Zvláště v dnešním díle ale budeme věnovat docela velkou pozornost i vzdálenému vesmíru. A právě kosmologickými výsledky dnešní článek začneme.
Webbův dalekohled pracuje již téměř dva roky. Za tu dobu nám stihl přinést množství zajímavých poznatků a celé řady dalších se ještě jistě dočkáme. Jedním z hlavních pilířů výzkumu JWST jsou galaxie. A to galaxie všech možných typů, tvarů, vzdáleností a stáří. Díky Webbu jsme tak už viděli krásné pohledy do sousedních galaxií jako jsou Magellanova mračna, jakož i naopak extrémně vzdálené galaxie na opačném konci vesmíru, jejíchž rudý posuv dosahuje neuvěřitelných hodnot nad 10, což znamená, že se vlnová délka jejich světla prodloužila od doby vyzáření více než desetkrát. Díky tomuto širokému rozmezí pohledů může JWST zkoumat evoluci galaxií. Tohoto zásadního tématu se dotýká i nový výzkum na nějž se dnes podíváme.
Pokud jde o ty nejvzdálenější známé objekty ve vesmíru, už jsme se jim podrobně věnovali ve článku, kde řešíme zda Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Před érou Webba ovšem stál za objevy mnoha extrémně vzdálených galaxií Hubbleův kosmický dalekohled. Ten se od doby svého startu na počátku 90. let až dodnes intenzivně věnuje mimo jiné kosmologickým pozorováním, díky nimž jsme se o raném vesmíru dozvěděli mnohem více.
Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.
14. 2. 2024 oficiálně začala šestiletá vědecká fáze evropského teleskopu Euclid, během níž bude zkoumat temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. První dílčí data mají být k dispozici na jaře 2025. 15. února 10:20
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.
Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
