Evropský parlament
Poslanec Evropského parlamentu uvedl, že v něm existuje široká podpora pro navrhovaný zákon Evropské unie o vesmíru, a zároveň uznal, že návrh zveřejněný letos v létě lze upřesnit.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Poslanec Evropského parlamentu uvedl, že v něm existuje široká podpora pro navrhovaný zákon Evropské unie o vesmíru, a zároveň uznal, že návrh zveřejněný letos v létě lze upřesnit.
Florida Space Coast minulý týden dosáhla významného milníku. Mise Starlink, která se uskutečnila 20. listopadu, znamenala stý start na orbitu v tomto roce , což je poprvé, co Cape Canaveral a Kennedyho vesmírné středisko zaznamenaly trojciferný počet aktivit v jednom kalendářním roce.
Evropská kosmická agentura (ESA) najala konsorcium vedené italskou společností Thales Alenia Space Italy k vývoji lunárního modulu Argonaut a nastínila rozdělení práce v rámci programu mezi několik evropských firem.
Finský provozovatel konstelace pátracích a záchranných satelitů (SAR) Iceye a japonská letecká a obranná společnost IHI Corporation nedávno podepsaly dohodu o vývoji konstelace družic pro pozorování Země z bezpečnostních, civilních a komerčních účelů.
Členské státy Evropské kosmické agentury se chystají rozhodnout o rozpočtu agentury na příští tři roky a všechny zraky se upírají na to, kolik Německo nabídne na podporu ambiciózní série programů.
Společnost Voyager Technologies 20. listopadu oznámila, že získala společnost Estes Energetics, dodavatele raketových motorů na tuhá paliva a energetických materiálů.
Americké vesmírné síly se blíží dokončení strategického plánu, který zmapuje, co musí služba v příštích 15 letech postavit, nakoupit a nasadit do provozu, v rámci příprav na budoucnost kde bude oběžná dráha považována za spornou vojenskou doménu.
Týden po úspěšném startu a přistání současné verze rakety New Glenn společnost Blue Origin oznámila chystanou řadu modernizací rakety.
Společnost OQ Technology se stala prvním evropským družicovým operátorem, který odeslal nouzovou zprávu přímo na neupravený chytrý telefon z nízké oběžné dráhy Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Při pročítání diskusí pod články na různých internetových portálech člověk občas narazí na komentáře, které tak úplně neodpovídají realitě. A když jsem viděl, že se některé z nich vyskytují častěji, řekl jsem si, že bychom je mohli uvést na pravou míru. A seriál TOP5 je k tomu díky svému volnému formátu asi nejvhodnější. Dnes nebude řeč o konspiračních teoriích, jejichž vyvracení je z podstaty ztrátou času. Zaměříme se ale na pět tvrzení, která se v online prostoru objevují poměrně často, ale nezakládají se na pravdě. Ve všech případech bude daný bod uveden esencí komentáře, tedy sdělením, ke kterému směřuje velká část příspěvků na internetu.
Oběžná dráha Země se zaplňuje stále více. Kolem Země krouží přes 11 000 aktivních družic (a dalších několik tisíc se očekává v následujících letech), ale i více než 1,2 milionu úlomků kosmické tříště větších než 1 centimetr. Riziko orbitální kolize se proto stalo každodenní provozní obavou. Evropská kosmická agentura nyní investuje do automatizačních technologií, které by mohly pomoci provozovatelům družic efektivněji reagovat na rizika kolizí. Jádrem těchto snah je projekt CREAM (Collision Risk Estimation and Automated Mitigation). Jedná se o klíčový prvek Programu kosmické bezpečnosti Evropské kosmické agentury, jehož cílem je snížit zátěž, která je kladena na operátory, ale i zredukovat množství planých poplachů, či zkrátit dobu potřebnou k vykonání nějakého opatření – třeba provedení úhybného manévru při zlepšení bezpečnosti misí.
Na mezinárodní kosmické stanici byl 4. února proveden velmi zajímavý experiment. Robot Astrobee vybavený modrými rameny, která připomínají spíše chapadla se snažil s jejich pomocí zachytit objekt ve tvaru kostky. Chapadla měla vyzkoušet autonomní ovládací systémy pro detekci cílového objektu a jeho zachycení. Podobné metody by se mohly v praxi uplatnit nejen při servisování družic, ale i při odstraňování kosmického odpadu.
Během téměř 70 let kosmonautiky se do zemské atmosféry navrátilo přibližně 10 000 nezničených družic a raketových stupňů, přičemž do budoucna tato čísla určitě porostou. Ačkoliv tedy jde o poměrně častou událost, odborníkům stále chybí přesnější pochopení toho, co se vlastně děje s družicí během jejích posledních ohnivých okamžiků. Evropská kosmická agentura proto připravuje misi Draco (Destructive Reentry Assessment Container Object), která by měla z útrob družice sbírat jedinečná data během jejího skutečného návratu do atmosféry a rozpadu. Cenné údaje se budou shromažďovat ve speciálním pouzdru, které má odolat zničujícímu žáru.
Malá japonská družice ADRAS-J, která má za úkol provést inspekci vysloužilého horního stupně rakety, byla 18. února vynesena na oběžnou dráhu. Její tvůrci předpokládají, že během následné mise nasbírané údaje a zkušenosti pomohou při vytváření technik pro odstraňování vysloužilého kosmického hardwaru, aby se minimalizovalo množství kosmické tříště. Zmíněnou inspekční družici postavila japonská společnost Astroscale a o její vynesení na oběžnou dráhu se postarala raketa Electron, kterou americká společnost RocketLab vypustila z kosmodromu Mahia na Novém Zélandu v 15:52 našeho času.
Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.
Oběžná dráha evropské družice Aeolus určené k měření větru se začne již brzy snižovat, což v důsledku povede k jejímu ohnivému zániku v atmosféře. Agentura ESA se nyní snaží naplánovat celý postup tak, aby z hlediska bezpečnosti výrazně překonal mezinárodní standardy a agentura ESA se dostala na vrchol v oboru bezpečného fungování v kosmickém prostoru. Samotná družice Aeolus vážící 1360 kilogramů již překonala svou plánovanou životnost. V jejích nádržích už zbývá jen velmi málo pohonných látek, ale i tohle malé množství bude stačit pro závěrečné manévry, které operátoři naplánují tak, aby se Aeolus dostal řízeně do atmosféry, kde zanikne. Experti se budou snažit navést družici k zániku nad oceánem, což ještě více sníží už tak hodně malou pravděpodobnost, že by nespálené úlomky mohly při dopadu na Zemi někomu ublížit. Sama agentura ESA tvrdí, že půjde o první asistovaný zánik svého druhu, který bude i ukázkou zodpovědného přístupu k eliminaci stále většího problému kosmické tříště a neřízených vstupů do atmosféry.
Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí.
Evropská družice musela v noci na dnešek provést korekční zážeh, aby se vyhnula hrozící srážce s úlomkem z kolize družic Iridium a Cosmos. 2. října 21:55
3. 7. proběhla úprava dráhy stanice 100 s zážehem motorů lodi Progress MS-14 připojené k modulu Zvězda z kolizní trajektorie s kosmickým odpadem. 4. července 10:40
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.