Čína
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Americké Vesmírné síly přesunuly družici nové generace určenou k varování před raketovými útoky a sestavu užitečného nákladu spojenou s experimentální misí pro sledování prostoru mezi Zemí a Měsícem z rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance na raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. Tento krok je součástí širší reorganizace vojenských startů, kterou si vyžádala zpoždění ve vývoji a nasazení rakety Vulcan.
Evropská kosmická agentura (ESA) potvrdila, že při nedávném testu shozem přišla o zkušební prototyp svého kosmického letounu Space Rider, zároveň však uvedla, že tato nehoda by neměla jeho vývoj výrazně zpozdit.
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Geometricky uspořádané hroty otevírají cestu k extrémnímu výzkumu na úrovni atomových jader. Tento díl je součástí simulátoru galaktického kosmického záření v urychlovači GSI v německém Darmstadtu. Poprvé v Evropě výzkumníci urychlují nabité atomy na rychlosti až 90 % rychlosti světla, aby v jednom z nejsilnějších urychlovačů částic na světě vytvořili plné spektrum kosmického záření. Soustava prstenců a trubek se táhnoucí se na délku několika stovek metrů dokáže vytvořit vysokoenergetický svazek iontů s rychlostí 270 000 km/s. Jádrem struktury tohoto nového zařízení je kombinace deskových modulátorů (plochých panelů, které slouží k rozptýlení primárního paprsku) a komplexních modulátorů (soubor 3D tištěných tenkých kolíků, sloužících k regulaci rychlosti fragmentů). Geometrie, složení a tloušťka modulátorů jsou optimalizovány tak, aby umožnily vytvořit na Zemi spektrum kosmického záření z hlubokého vesmíru.
Program NIAC působí mezi ostatními programy agentury NASA jako zjevení. Zatímco ostatní programy se snaží co možná nejvíce využívat ozkoušené technologie a i ty nové musí být dostatečně prověřené a vyzrálé, NIAC k tomu přistupuje přesně opačně. Jeho cílem jsou koncepty, které zatím neprokázaly svou životaschopnost, ale ukrývají potenciál do budoucna. Pokud tedy mají být za pár let, či desetiletí, prakticky využívány, musí nejprve dostat šanci prokázat, že opravdu fungují. A právě to je účel programu NIAC – provést prvotní selekci na zajímavé, ale nerealizovatelné nápady a na nápady odvážné, ale realizovatelné. V našem seriálu si postupně představujeme projekty, které NASA finančně podpořila, aby ukázaly, co v nich je.
Kosmický prostor není moc bezpečné místo. Během kosmického letu hrozí lidem i přístrojům riziko vystavení vysokým úrovním záření. Bez dostatečné ochrany mohou přístroje vypovídat službu a astronauti čelit závažným zdravotním problémům. Tým výzkumníků z univerzity v belgickém Gentu nyní testuje potenciál 3D tištěných hydrogelů, materiálů, které mohou pohltit velké množství vody a mohly by sloužit jako vysoce efektivní radiační štíty.
Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě tříhodinová školení pod vedením externích odborníků. Výjimkou byla středa. Ta byla věnována astrobiologii, dvouhodinovému povídání s šéfem ESA Directorate of Human and Robotic Exploration (D-HRE) a praktickému cvičení z dozimetrie.
Letos na jaře dokončilo pět astronautů ESA, tzv. Career Astronauts, rok dlouhý základní výcvik, čímž se uvolnila kapacita pro výcvik Astronaut Reserve, tedy mě a mých kolegů. Ten zahrnuje vybrané bloky z Basic Astronaut Training (asi 60 % celého základního výcviku), trvá přibližně šest měsíců a je rozdělen do tří zhruba dvouměsíčních cyklů. První výcvikový blok byl zahájen poměrně symbolicky 28. října, přičemž jako první se jej účastním já a moji kolegové Amelie, Sara, Andrea a Arnaud. Druhá skupina zahájí výcvik začátkem příštího roku. Cílem je vybavit nás potřebnými znalostmi a dovednostmi, abychom byli co nejlépe připraveni na případnou krátkodobou misi na ISS.
Návrat na Měsíc a expanze na Mars vystavuje kosmonauty dlouhodobému vlivu kosmického záření. Americká organizace NASA a evropská ESA tak potřebují základnu pro studium biologických účinků tohoto záření. Jsou k tomu potřeba urychlovače relativistických těžkých iontů. A takové jsou v laboratoří BNL a GSI Darmstadt. Podívejme se na možnosti takových výzkumů klíčových pro ochranu cestovatelů k Měsíci a Marsu.
Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.
Právě včera uplynulo přesně 15 let od chvíle, kdy Američané vypustili do kosmického prostoru teleskop GLAST, známější jako Fermi. Jedná se o jeden z nejpokročilejších projektů pro studium gama záření vesmíru, který za dobu své činnosti velmi pomohl astronomům z celého světa a o velký kus posunul naše znalosti fyziky vysokých energií. Většinu plánovaných cílů dokázal bez problémů splnit, navíc ale přidal také množství úplně nových nečekaných objevů. A přitom ani zdaleka nekončí, ačkoliv totiž byla jeho mise původně plánována na maximálně deset let, funguje stále bezvadně. Proto se od něj v nadcházejících letech můžeme těšit na celou řadu dalších zajímavých výsledků.
Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.
Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.