Štítek ‘kosmické smetí’

Kosmotýdeník 148. díl (13.7. – 19.7.2015)

Pluto ze vzdálenosti 766 000 kilometrů - foceno 13. července ve 22:00 našeho času.

Máme skoro za sebou další týden a tak opět přichází čas na Kosmotýdeník, který zrekapituluje uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Jestliže Vám čas od času říkáme, že byl uplynulý týden skoupý na velké události a sestavení výčtu zajímavých momentů nám dělalo trochu problémy, pak tentokrát tato možnost nepřichází v úvahu. Zažili jsme moment, který se zapsal do historie, když lidská sonda poprvé v historii proletěla kolem Pluta. Ale v aktuálním Kosmotýdeníku se budeme věnovat i dalším tématům – třeba tomu, že ISS měla problém s kosmickým smetím, zmíníme se také o dvou startech raket, ale zamíříme i k trpasličí planetě Ceres.

Srazily se dva satelity Iridium s kosmickým smetím?

Satelity telekomunikační sítě Iridium krouží na polární oběžné dráze a jeden potvrzený střet s kosmickým smetím už za sebou mají – v únoru 2009 se satelit Iridium 33 srazil s vysloužilou ruskou družicí Kosmos 2251, čímž vzniklo mnoho úlomků, které ohrožují další družice. Nyní se objevily informace, že z dosud nevysvětlitelných důvodů pozemní operátoři ztratili další dva satelity – Iridium 47 a Iridium 91. Jednou z možností, která mohla za jejich destrukci je právě drobné kosmické smetí.

Kosmotýdeník 94. díl (30.6. – 6.7.2014)

Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.

Přej si něco, padá satelit!

Do zemské atmosféry vstupují vysloužilé družice celkem pravidelně. Stroje vypuštěné často před mnoha lety pomalu třou o zbytky atmosféry, tím ztrácí rychlost a klesají do stále hustších vrstev atmosféry – smrtící kolotoč se roztáčí stále vyšší rychlostí a končí zánikem družice ve vysokých vrstvách atmosféry. Právě v těchto hodinách obrací lidstvo opět svůj zrak k nebi. Na ohnivý konec se chystá sovětská vojenská družice Kosmos 1220. Problém je, že nikdo přesně neví, kam několik desítek let nepoužívaný stroj dopadne.

Magnetická síť vyčistí orbitu

Space Junk zdroj:avionics-intelligence.com

O eliminaci kosmického odpadu na nízké oběžné dráze jsme už psali mnohokrát. Většina připravovaných technologií se zaměřuje na stahování vysloužilých družic nebo velkých fragmentů. Do praxe už se prosazuje plánovaná deorbitace funkčních kosmických strojů po skončení jejich mise. Tyto velké objekty jsou ovšem v hledáčku armádních i civilních sledovacích stanic. Díky tomu se jim je možné vyhnout, což je případ Mezinárodní kosmické stanice. Na drobné úlomky, atakující povrchy modulů či panely solárních článků zatím neexistuje adekvátní protizbraň. Několik konceptů se v minulosti vyskytlo, například masivní štít, který by do sebe nechal drobné částečky narážet a po určité době by sestoupil do hustých vrstev atmosféry, kde by shořel. Japonci se nyní pokusili o trochu jiný princip zachycení odpadu, ovšem konec mu přichystali stejný.

Vysloužilé satelity pošle k zemi pavučina

Gossamer Deorbit Sail zdroj:esa.int

Když satelity dosáhnou konce jejich pracovního života, mohou představovat hrozbu pro jiné kosmické lodi a další lidské výtvory, protože i nadále obíhají ve stavu nečinnosti po mnoho desetiletí na zemské orbitě. Ale teď se blíží první kosmické testování nového způsobu deorbitace, čili opuštění oběžné dráhy nebo přesněji sestupu z oběžné dráhy pro nefunkční vysloužilé satelity bezpečným způsobem.

Kosmotýdeník 3. díl (30.9. – 6.10. 2012)

Kosmická loď ATV

V dnešním díle Kosmotýdeníku se podíváme na novinky okolo Mezinárodní vesmírné stanice, kterých se událo více než dost. Na americký bezpilotní raketoplán Boeing X-37 (neboli Orbital Test Vehicle) vynášený raketou Atlas V, který se chytá na svoji třetí cestu do vesmíru a sondu Venus Express, která po dlouhodobém zkoumání Venuše zjistila jednu velice zajímavou věc. V určitých oblastech atmosféry planety klesají teploty až pod 150 stupňů Celsia.