sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.
Máme skoro za sebou další týden a tak opět přichází čas na Kosmotýdeník, který zrekapituluje uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Jestliže Vám čas od času říkáme, že byl uplynulý týden skoupý na velké události a sestavení výčtu zajímavých momentů nám dělalo trochu problémy, pak tentokrát tato možnost nepřichází v úvahu. Zažili jsme moment, který se zapsal do historie, když lidská sonda poprvé v historii proletěla kolem Pluta. Ale v aktuálním Kosmotýdeníku se budeme věnovat i dalším tématům – třeba tomu, že ISS měla problém s kosmickým smetím, zmíníme se také o dvou startech raket, ale zamíříme i k trpasličí planetě Ceres.
Satelity telekomunikační sítě Iridium krouží na polární oběžné dráze a jeden potvrzený střet s kosmickým smetím už za sebou mají – v únoru 2009 se satelit Iridium 33 srazil s vysloužilou ruskou družicí Kosmos 2251, čímž vzniklo mnoho úlomků, které ohrožují další družice. Nyní se objevily informace, že z dosud nevysvětlitelných důvodů pozemní operátoři ztratili další dva satelity – Iridium 47 a Iridium 91. Jednou z možností, která mohla za jejich destrukci je právě drobné kosmické smetí.
Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.
Do zemské atmosféry vstupují vysloužilé družice celkem pravidelně. Stroje vypuštěné často před mnoha lety pomalu třou o zbytky atmosféry, tím ztrácí rychlost a klesají do stále hustších vrstev atmosféry – smrtící kolotoč se roztáčí stále vyšší rychlostí a končí zánikem družice ve vysokých vrstvách atmosféry. Právě v těchto hodinách obrací lidstvo opět svůj zrak k nebi. Na ohnivý konec se chystá sovětská vojenská družice Kosmos 1220. Problém je, že nikdo přesně neví, kam několik desítek let nepoužívaný stroj dopadne.
O eliminaci kosmického odpadu na nízké oběžné dráze jsme už psali mnohokrát. Většina připravovaných technologií se zaměřuje na stahování vysloužilých družic nebo velkých fragmentů. Do praxe už se prosazuje plánovaná deorbitace funkčních kosmických strojů po skončení jejich mise. Tyto velké objekty jsou ovšem v hledáčku armádních i civilních sledovacích stanic. Díky tomu se jim je možné vyhnout, což je případ Mezinárodní kosmické stanice. Na drobné úlomky, atakující povrchy modulů či panely solárních článků zatím neexistuje adekvátní protizbraň. Několik konceptů se v minulosti vyskytlo, například masivní štít, který by do sebe nechal drobné částečky narážet a po určité době by sestoupil do hustých vrstev atmosféry, kde by shořel. Japonci se nyní pokusili o trochu jiný princip zachycení odpadu, ovšem konec mu přichystali stejný.
Když satelity dosáhnou konce jejich pracovního života, mohou představovat hrozbu pro jiné kosmické lodi a další lidské výtvory, protože i nadále obíhají ve stavu nečinnosti po mnoho desetiletí na zemské orbitě. Ale teď se blíží první kosmické testování nového způsobu deorbitace, čili opuštění oběžné dráhy nebo přesněji sestupu z oběžné dráhy pro nefunkční vysloužilé satelity bezpečným způsobem.
V dnešním díle Kosmotýdeníku se podíváme na novinky okolo Mezinárodní vesmírné stanice, kterých se událo více než dost. Na americký bezpilotní raketoplán Boeing X-37 (neboli Orbital Test Vehicle) vynášený raketou Atlas V, který se chytá na svoji třetí cestu do vesmíru a sondu Venus Express, která po dlouhodobém zkoumání Venuše zjistila jednu velice zajímavou věc. V určitých oblastech atmosféry planety klesají teploty až pod 150 stupňů Celsia.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
