ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes ve 4:04 SELČ provedla loď Progress MS-22 zážeh trvající 196 sekund, který změnil rychlost o 0,3 m/s. Výška dráhy stanice byla zvýšena o cca půl kilometru. 7. srpna 18:00
Podle NASA krouží nad hlavami lidí kromě tisíců aktivních družic i bezpočet větších či menších úlomků kosmické tříště. Podle webu NASA je sledováno okolo 30 000 objektů, kterým průměrně trvá 25 let, než na dráze klesnou tak nízko, aby shořely v atmosféře. S tím, jak se snižují náklady na stavbu družic, která je dostupnější než kdy dříve, mělo by se pracovat i na zkrácení doby, kterou družice po dokončení služby stráví na oběžné dráze, aby byl kosmický průzkum i v budoucnu udržitelný. Jak by to mohlo fungovat, naznačuje projekt studentů z Brown University a National Research Council of Italy pro výzkumné a vzdělávací účely, kteří svým projektem ukázali cestu ke snížení nákladů i zkrácení doby pobytu družice na oběžné dráze.
Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.
V dnešní krátké přednášce po dlouhé době zavítáme na Slovensko, protože i tam je možno shlédnout zajímavé přednášky, které se týkají kosmonautiky. Měli jsme tu již vystoupení prvního slovenského kosmonauta Ivana Bellu, který velmi poutavě povídal o přípravách na svou kosmickou cestu. Zveřejnili jsme i dva záznamy vystoupení docenta Pavola Valka a přednášku RNDr. Pavola Kalinaye o možnostech kosmické výpravy na Mars. Dnes se zaměříme poněkud jiným směrem, zmíníme se o velkém problému dnešní kosmonautiky, o problému, který si člověk svými kosmickými aktivitami způsobil a způsobuje sám. Tímto problémem je kosmické smetí. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jde o označení tisíců drobných úlomků, nefunkčních či selhavších družic či horních stupňů raket. Těchto těles je na oběžné dráze více než 100 000 a svým množstvím a hustotou začínají být čím dál větším problémem pro kosmické aktivity všech států. Odhaduje se, že pokud bychom zvážili hmotnost veškerého odpadu na oběžné dráze, dostali bychom se k číslu více než 3 000 tun. O těchto a dalších věcech, které se týkají kosmického odpadu na oběžné dráze nám dnes
Čína vypustila 24. října utajenou družici Shijian 21, přičemž podle oficiálních míst má jít o experimentální misi k „eliminaci kosmické tříště“. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B, která odstartovala ve 3:27 SELČ z kosmodromu Xichang na jihozápadě Číny. Šlo o 39. letošní čínský start, čím tento stát vyrovnal svůj dosavadní rekord v počtu startů za rok, který Čína stanovila v letech 2018 a 2020. Podle údajů americké armády, která sleduje objekty na oběžné dráze, dopravila raketa družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární (výška apogea 35 813 km) se sklonem 28,5 stupně vůči rovníku.
Společnost Rocket Lab oznámila, ze podepsala dohodu o vyhrazeném startu s firmou Astroscale Japan, dceřinou společností Astroscale Holdings Inc., která se dlouhodobě věnuje vývoji udržitelných kosmických technologií. Raketa Electron má v roce 2023 vynést ze vzletového komplexu 1 na Novém Zélandu družici ADRAS-J (Active Debris Removal by Astroscale-Japan), kterou si japonská agentura JAXA vybrala pro první fázi projektu CRD2 (Commercial Removal of Debris Demonstration Project). Půjde o první demonstraci technologií pro stažení velkých objektů z oběžné dráhy.
Když 15. května odstartovala z Floridy raketa Falcon 9, věděli jsme, že se pod jejím krytem nachází 52 družic Starlink. Těchto telekomunikačních družic nebylo 60 jako obvykle, protože SpaceX kývla na vynesení sekundárního nákladu. Ten tvořily družice Capella 6 a Tyvak 0130. Zatímco u první jmenované jsme věděli, že jejím úkolem bude provádět radarové snímkování zemského povrchu, informací o druhé zmíněné družici bylo jako šafránu. Na veřejnost se dostala pouze obecná informace, že jde o družici pro „astronomická pozorování ve viditelné části spektra“. Firma Tyvak, výrobce malých družic nyní přinesla podrobnější informace o této experimentální družici. Kromě toho také odhalila své plány – Tyvak 0130 má ověřit možnosti kompaktních teleskopů pracujících ve viditelné části spektra z hlediska hledání nových možností, jak sledovat nejen pohyb na oběžné dráze, ale i monitorovat kosmickou tříšť.
Oběžná dráha se pomalu plní – nejvíce na ní překáží staré družice, které jsou poškozené, nebo dokonce jejich úlomky. Tento kosmický odpad zabírá místo novým družicím a zvyšuje riziko kosmické srážky dvou těles. Podmínky spojené s kosmickou tříští na nízké oběžné dráze Země představují stále větší riziko pro kosmické mise a Evropská kosmická agentura nyní vyšlapává cestičku k zodpovědnějšímu přístupu ke kosmickým aktivitám. To zahrnuje mnoho věcí – od používání ekologičtějších materiálů, procesů a technologií až po ochranu oběžné dráhy, která se má stát bezpečnou oblastí bez neovladatelných družic nebo jejich úlomků.
Objekt (#37756, 2011-037B) se rozpadl 8. května mezi 6:02 a 7:51 SELČ. Bylo detekováno 65 úlomků. nic nenasvědčuje kolizi. 9. května 22:35
ESA pracuje na vývoji radiofrekvenčních štítků, které by měly usnadnit odstraňování kousků kosmické tříště. Jednou z největších výzev pro činnosti v těsné blízkosti je správné určení relativní vzdálenosti, rychlosti, otáčení a pozice cílového objektu. K měření těchto vlastností se dají použít senzory – třeba LIDAR (LIght Detection And Ranging), který laserovými pulsy skenuje cíl a měří čas, který světlo potřebuje k odražení od cíle a cestě zpět. Vlnová délka světla je mnohem kratší než u radiových vln, takže tento „laserový radar“ dává mnohem přesnější výsledky. Na druhou stranu má však velké nároky na množství elektrické energie, což je na oběžné dráze vzácný zdroj. Kvůli tomu ESA studuje možnosti dalších systémů, které mají usnadnit navigaci družice k cíli – jedním z nich jsou pasivní radiofrekvenční (RF) štítky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
