křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Indra Group oznámila, že telekomunikační družice SpainSat NG II byla během své cesty k provozní oběžné dráze zasažena „kosmickou částicí“. Podle firmy momentálně probíhá vyhodnocování rozsahu poškození. V roce 2019 si společnost Hisdesat vybrala konsorcium vedené Airbusem, ve kterém byla i Thales Alenia Space, za účelem stavby dvou družic pro španělský program SPAINSAT NG, které mají zajišťovat zabezpečenou komunikaci pro státní ozbrojené síly a vládní agentury. Program měl podporu španělské vlády, která do konstrukce, stavby a provozu obou družic s očekávanou životností 15 let investovala více než dvě miliardy Eur. První ze dvou družic byla vypuštěna v lednu 2025 na Falconu 9 a momentálně je v provozu.
Dnes ve 4:04 SELČ provedla loď Progress MS-22 zážeh trvající 196 sekund, který změnil rychlost o 0,3 m/s. Výška dráhy stanice byla zvýšena o cca půl kilometru. 7. srpna 18:00
Podle NASA krouží nad hlavami lidí kromě tisíců aktivních družic i bezpočet větších či menších úlomků kosmické tříště. Podle webu NASA je sledováno okolo 30 000 objektů, kterým průměrně trvá 25 let, než na dráze klesnou tak nízko, aby shořely v atmosféře. S tím, jak se snižují náklady na stavbu družic, která je dostupnější než kdy dříve, mělo by se pracovat i na zkrácení doby, kterou družice po dokončení služby stráví na oběžné dráze, aby byl kosmický průzkum i v budoucnu udržitelný. Jak by to mohlo fungovat, naznačuje projekt studentů z Brown University a National Research Council of Italy pro výzkumné a vzdělávací účely, kteří svým projektem ukázali cestu ke snížení nákladů i zkrácení doby pobytu družice na oběžné dráze.
Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.
V dnešní krátké přednášce po dlouhé době zavítáme na Slovensko, protože i tam je možno shlédnout zajímavé přednášky, které se týkají kosmonautiky. Měli jsme tu již vystoupení prvního slovenského kosmonauta Ivana Bellu, který velmi poutavě povídal o přípravách na svou kosmickou cestu. Zveřejnili jsme i dva záznamy vystoupení docenta Pavola Valka a přednášku RNDr. Pavola Kalinaye o možnostech kosmické výpravy na Mars. Dnes se zaměříme poněkud jiným směrem, zmíníme se o velkém problému dnešní kosmonautiky, o problému, který si člověk svými kosmickými aktivitami způsobil a způsobuje sám. Tímto problémem je kosmické smetí. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jde o označení tisíců drobných úlomků, nefunkčních či selhavších družic či horních stupňů raket. Těchto těles je na oběžné dráze více než 100 000 a svým množstvím a hustotou začínají být čím dál větším problémem pro kosmické aktivity všech států. Odhaduje se, že pokud bychom zvážili hmotnost veškerého odpadu na oběžné dráze, dostali bychom se k číslu více než 3 000 tun. O těchto a dalších věcech, které se týkají kosmického odpadu na oběžné dráze nám dnes pohovoří
Čína vypustila 24. října utajenou družici Shijian 21, přičemž podle oficiálních míst má jít o experimentální misi k „eliminaci kosmické tříště“. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B, která odstartovala ve 3:27 SELČ z kosmodromu Xichang na jihozápadě Číny. Šlo o 39. letošní čínský start, čím tento stát vyrovnal svůj dosavadní rekord v počtu startů za rok, který Čína stanovila v letech 2018 a 2020. Podle údajů americké armády, která sleduje objekty na oběžné dráze, dopravila raketa družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární (výška apogea 35 813 km) se sklonem 28,5 stupně vůči rovníku.
Společnost Rocket Lab oznámila, ze podepsala dohodu o vyhrazeném startu s firmou Astroscale Japan, dceřinou společností Astroscale Holdings Inc., která se dlouhodobě věnuje vývoji udržitelných kosmických technologií. Raketa Electron má v roce 2023 vynést ze vzletového komplexu 1 na Novém Zélandu družici ADRAS-J (Active Debris Removal by Astroscale-Japan), kterou si japonská agentura JAXA vybrala pro první fázi projektu CRD2 (Commercial Removal of Debris Demonstration Project). Půjde o první demonstraci technologií pro stažení velkých objektů z oběžné dráhy.
Když 15. května odstartovala z Floridy raketa Falcon 9, věděli jsme, že se pod jejím krytem nachází 52 družic Starlink. Těchto telekomunikačních družic nebylo 60 jako obvykle, protože SpaceX kývla na vynesení sekundárního nákladu. Ten tvořily družice Capella 6 a Tyvak 0130. Zatímco u první jmenované jsme věděli, že jejím úkolem bude provádět radarové snímkování zemského povrchu, informací o druhé zmíněné družici bylo jako šafránu. Na veřejnost se dostala pouze obecná informace, že jde o družici pro „astronomická pozorování ve viditelné části spektra“. Firma Tyvak, výrobce malých družic nyní přinesla podrobnější informace o této experimentální družici. Kromě toho také odhalila své plány – Tyvak 0130 má ověřit možnosti kompaktních teleskopů pracujících ve viditelné části spektra z hlediska hledání nových možností, jak sledovat nejen pohyb na oběžné dráze, ale i monitorovat kosmickou tříšť.
Oběžná dráha se pomalu plní – nejvíce na ní překáží staré družice, které jsou poškozené, nebo dokonce jejich úlomky. Tento kosmický odpad zabírá místo novým družicím a zvyšuje riziko kosmické srážky dvou těles. Podmínky spojené s kosmickou tříští na nízké oběžné dráze Země představují stále větší riziko pro kosmické mise a Evropská kosmická agentura nyní vyšlapává cestičku k zodpovědnějšímu přístupu ke kosmickým aktivitám. To zahrnuje mnoho věcí – od používání ekologičtějších materiálů, procesů a technologií až po ochranu oběžné dráhy, která se má stát bezpečnou oblastí bez neovladatelných družic nebo jejich úlomků.
Objekt (#37756, 2011-037B) se rozpadl 8. května mezi 6:02 a 7:51 SELČ. Bylo detekováno 65 úlomků. nic nenasvědčuje kolizi. 9. května 22:35
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
